Konverzační příručka

cs U lékaře   »   no Hos legen

57 [padesát sedm]

U lékaře

U lékaře

57 [femtisju]

Hos legen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Jsem objednaný / objednaná k lékaři. J-- --r--ime ----legen. J-- h-- t--- h-- l----- J-g h-r t-m- h-s l-g-n- ----------------------- Jeg har time hos legen. 0
Jsem objednaný / objednaná na deset hodin. Je- ha- tim- --ok-a ti. J-- h-- t--- k----- t-- J-g h-r t-m- k-o-k- t-. ----------------------- Jeg har time klokka ti. 0
Jak se jmenujete? Hv---r na---- di--? H-- e- n----- d---- H-a e- n-v-e- d-t-? ------------------- Hva er navnet ditt? 0
Prosím posaďte se v čekárně. Venn--g------t -e--p--ve--erommet. V-------- s--- d-- p- v----------- V-n-l-g-t s-t- d-g p- v-n-e-o-m-t- ---------------------------------- Vennligst sett deg på venterommet. 0
Pan doktor přijde hned. L-----kom--r-s-art. L---- k----- s----- L-g-n k-m-e- s-a-t- ------------------- Legen kommer snart. 0
U které pojišťovny jste pojištěn / pojištěna? H-o--e- -- -ors--ret? H--- e- d- f--------- H-o- e- d- f-r-i-r-t- --------------------- Hvor er du forsikret? 0
Co pro Vás mohu udělat? Hv---an jeg h----- ------d? H-- k-- j-- h----- d-- m--- H-a k-n j-g h-e-p- d-g m-d- --------------------------- Hva kan jeg hjelpe deg med? 0
Bolí Vás něco? Har d-----r-e-? H-- d- s------- H-r d- s-e-t-r- --------------- Har du smerter? 0
Kde to bolí? H-o--e- -e- -ond-? H--- e- d-- v----- H-o- e- d-t v-n-t- ------------------ Hvor er det vondt? 0
Pořád mě bolí v zádech. J-- --- --l-id -ond- i -y-g--. J-- h-- a----- v---- i r------ J-g h-r a-l-i- v-n-t i r-g-e-. ------------------------------ Jeg har alltid vondt i ryggen. 0
Často mě bolí hlava. J-- h----fte-h--ep-n-. J-- h-- o--- h-------- J-g h-r o-t- h-d-p-n-. ---------------------- Jeg har ofte hodepine. 0
Někdy mě bolí břicho. J-g h-- ----g til ----- ---agen. J-- h-- a- o- t-- v---- i m----- J-g h-r a- o- t-l v-n-t i m-g-n- -------------------------------- Jeg har av og til vondt i magen. 0
Prosím svlékněte se do pasu! Kan-d------v-deg ---p---/--kjo-ta-/ -en-ere-? K-- d- t- a- d-- t----- / s------ / g-------- K-n d- t- a- d-g t-p-e- / s-j-r-a / g-n-e-e-? --------------------------------------------- Kan du ta av deg toppen / skjorta / genseren? 0
Lehnite si prosím na lůžko! Ka- -u -egge---- på----k--? K-- d- l---- d-- p- b------ K-n d- l-g-e d-g p- b-n-e-? --------------------------- Kan du legge deg på benken? 0
Váš krevní tlak je v pořádku. B-od-r---e- -r-i---den. B---------- e- i o----- B-o-t-y-k-t e- i o-d-n- ----------------------- Blodtrykket er i orden. 0
Dám Vám injekci. J-g -ir d-g----s-r-y-e. J-- g-- d-- e- s------- J-g g-r d-g e- s-r-y-e- ----------------------- Jeg gir deg en sprøyte. 0
Předepíšu Vám léky. Je- -ir--eg--a-------. J-- g-- d-- t--------- J-g g-r d-g t-b-e-t-r- ---------------------- Jeg gir deg tabletter. 0
Dám Vám recept pro lékárnu. Jeg-g-- d---en-resept--i--apot--e-. J-- g-- d-- e- r----- t-- a-------- J-g g-r d-g e- r-s-p- t-l a-o-e-e-. ----------------------------------- Jeg gir deg en resept til apoteket. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dlouhá slova, krátká slova

Délka slova závisí na jeho informačním obsahu. To bylo dokázáno v jedné americké studii. Vědci zkoumali slova z deseti evropských jazyků. To vše za pomoci počítače. Počítačový program analyzoval různá slova. Přitom vypočítal informační obsah pomocí vzorce. Výsledky byly jasné. Čím je slovo kratší, tím méně informací obsahuje. Zajímavé je, že používáme krátká slova častěji než ta dlouhá. Důvodem může být efektivita řeči. Když mluvíme, soustředíme se na tu nejdůležitější věc. Proto nesmí být slova s málo informacemi příliš dlouhá. To zaručuje, že nestrávíme příliš mnoho času nedůležitými věcmi. Souvislost mezi délkou a obsahem má i jinou výhodu. Zajišťuje, že informační obsah zůstane vždy stejný. To znamená, že za určitou jednotku času řekneme vždy stejné množství informací. Můžeme například použít několik dlouhých slov. Anebo můžeme říci více krátkých slov. Bez ohledu na to, co zvolíme, zůstane informační obsah stejný. Naše řeč má tedy pevný rytmus. Lidé, kteří nás poslouchají, nás stačí lépe sledovat. Kdyby se množství informací stále měnilo, bylo by to špatné. Naši posluchači by nebyli schopni naši řeč dobře vnímat. Porozumění by tak bylo velmi obtížné. Kdo si tedy chce s jinými co nejlépe rozumět, měl by užívat krátká slova. Krátká slova totiž lidé lépe pochopí, než ta dlouhá. Princip je tedy jasný: Keep It Short and Simple! Ve zkratce: KISS!