Konverzační příručka

cs Práce   »   no Jobbe

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [femtifem]

Jobbe

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Čím se živíte? Hv- j-b-e--de---med? H-- j----- d--- m--- H-a j-b-e- d-r- m-d- -------------------- Hva jobber dere med? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Ma-nen---- j--b---so- --g-. M----- m-- j----- s-- l---- M-n-e- m-n j-b-e- s-m l-g-. --------------------------- Mannen min jobber som lege. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. J-g-j--ber d---id---- s--e--e-e-. J-- j----- d----- s-- s---------- J-g j-b-e- d-l-i- s-m s-k-p-e-e-. --------------------------------- Jeg jobber deltid som sykepleier. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Sna-t bl-r-vi-pen-jo-ert. S---- b--- v- p---------- S-a-t b-i- v- p-n-j-n-r-. ------------------------- Snart blir vi pensjonert. 0
Ale daně jsou vysoké. Me---k----n---- ----. M-- s------- e- h---- M-n s-a-t-n- e- h-y-. --------------------- Men skattene er høye. 0
A zdravotní pojištění je drahé. O- h-l--f--s-k---gen------r. O- h---------------- e- d--- O- h-l-e-o-s-k-i-g-n e- d-r- ---------------------------- Og helseforsikringen er dyr. 0
Čím chceš jednou být? Hva-ha--d- -y-t ----- --i? H-- h-- d- l--- t-- å b--- H-a h-r d- l-s- t-l å b-i- -------------------------- Hva har du lyst til å bli? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Jeg--il bl---ng---ør. J-- v-- b-- i-------- J-g v-l b-i i-g-n-ø-. --------------------- Jeg vil bli ingeniør. 0
Chci jít na univerzitu. Jeg--il-s-------v-- -ni-e--itete-. J-- v-- s------ v-- u------------- J-g v-l s-u-e-e v-d u-i-e-s-t-t-t- ---------------------------------- Jeg vil studere ved universitetet. 0
Jsem na stáži. J-g----p-akti-an-. J-- e- p---------- J-g e- p-a-t-k-n-. ------------------ Jeg er praktikant. 0
Nevydělávám moc. J-- t--n-r--k-- mye. J-- t----- i--- m--- J-g t-e-e- i-k- m-e- -------------------- Jeg tjener ikke mye. 0
Dělám stáž v zahraničí. J-g--ar -ra---- - ----n--t. J-- t-- p------ i u-------- J-g t-r p-a-s-s i u-l-n-e-. --------------------------- Jeg tar praksis i utlandet. 0
To je můj šéf. De- -- ----------. D-- e- s----- m--- D-t e- s-e-e- m-n- ------------------ Det er sjefen min. 0
Mám milé spolupracovníky. J-g ha- h-g-e--ge------gaer. J-- h-- h-------- k--------- J-g h-r h-g-e-i-e k-l-e-a-r- ---------------------------- Jeg har hyggelige kollegaer. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Vi s---er -un-j---k------. V- s----- l---- i k------- V- s-i-e- l-n-j i k-n-i-a- -------------------------- Vi spiser lunsj i kantina. 0
Hledám práci. J-g-s------obb. J-- s---- j---- J-g s-k-r j-b-. --------------- Jeg søker jobb. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. J-g-har ---- -rb-i--l---- i ----år. J-- h-- v--- a----------- i e-- å-- J-g h-r v-r- a-b-i-s-e-i- i e-t å-. ----------------------------------- Jeg har vært arbeidsledig i ett år. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Her i --nd-- er--et-for ma--e arbe-d--e-i--. H-- i l----- e- d-- f-- m---- a------------- H-r i l-n-e- e- d-t f-r m-n-e a-b-i-s-e-i-e- -------------------------------------------- Her i landet er det for mange arbeidsledige. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?