Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   no Spørsmål – fortid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [åttiseks]

Spørsmål – fortid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Hv-lk----lip--h---d- b---t? H------ s---- h-- d- b----- H-i-k-t s-i-s h-r d- b-u-t- --------------------------- Hvilket slips har du brukt? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? H-ilk-- bil-h----- k---t? H------ b-- h-- d- k----- H-i-k-n b-l h-r d- k-ø-t- ------------------------- Hvilken bil har du kjøpt? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Hv---e- --is ha--du ----n--t-p-? H------ a--- h-- d- a------- p-- H-i-k-n a-i- h-r d- a-o-n-r- p-? -------------------------------- Hvilken avis har du abonnert på? 0
Koho jste viděl / viděla? Hvem --- d--s---? H--- h-- d- s---- H-e- h-r d- s-t-? ----------------- Hvem har du sett? 0
Koho jste potkal / potkala? H-em-h-- d---ru-f-t? H--- h-- d- t------- H-e- h-r d- t-u-f-t- -------------------- Hvem har du truffet? 0
Koho jste poznal / poznala? H-em-h-- d- k---t--g---? H--- h-- d- k---- i----- H-e- h-r d- k-e-t i-j-n- ------------------------ Hvem har du kjent igjen? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Nå--stod-d- --p? N-- s--- d- o--- N-r s-o- d- o-p- ---------------- Når stod du opp? 0
Kdy jste začal / začala? Nå- b-gynt--d-? N-- b------ d-- N-r b-g-n-e d-? --------------- Når begynte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Nå---lu--et d-? N-- s------ d-- N-r s-u-t-t d-? --------------- Når sluttet du? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Hvor-o- --r--- våk-et? H------ h-- d- v------ H-o-f-r h-r d- v-k-e-? ---------------------- Hvorfor har du våknet? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Hv-r--r---r--u--li-t---r-r? H------ h-- d- b---- l----- H-o-f-r h-r d- b-i-t l-r-r- --------------------------- Hvorfor har du blitt lærer? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? H-or-----ar-du ---t --osje? H------ h-- d- t--- d------ H-o-f-r h-r d- t-t- d-o-j-? --------------------------- Hvorfor har du tatt drosje? 0
Odkud jste přišel / přišla? Hv-r h-r du-----et f-a? H--- h-- d- k----- f--- H-o- h-r d- k-m-e- f-a- ----------------------- Hvor har du kommet fra? 0
Kam jste šel / šla? Hvor ------ ---t-hen? H--- h-- d- g--- h--- H-o- h-r d- g-t- h-n- --------------------- Hvor har du gått hen? 0
Kde jste byl / byla? Hvo- --- d--v-r-? H--- h-- d- v---- H-o- h-r d- v-r-? ----------------- Hvor har du vært? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? H-em------u-----p-t? H--- h-- d- h------- H-e- h-r d- h-u-p-t- -------------------- Hvem har du hjulpet? 0
Komu jsi napsal / napsala? T-l----- -ar du-sk--v-t? T-- h--- h-- d- s------- T-l h-e- h-r d- s-r-v-t- ------------------------ Til hvem har du skrevet? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Hvem -ar du-sv---? H--- h-- d- s----- H-e- h-r d- s-a-t- ------------------ Hvem har du svart? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…