Konverzační příručka

cs Na letišti   »   tr Havalimanında

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [otuz beş]

Havalimanında

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Ati-a--a bi--------e-e-ve -t--k is-iy-r-m. A------- b-- u--- r------ e---- i--------- A-i-a-y- b-r u-u- r-z-r-e e-m-k i-t-y-r-m- ------------------------------------------ Atina’ya bir uçuş rezerve etmek istiyorum. 0
Je to přímý let? B- --t-r---ız bi- -çuş--u? B- a--------- b-- u--- m-- B- a-t-r-a-ı- b-r u-u- m-? -------------------------- Bu aktarmasız bir uçuş mu? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. L-tf-- ca-----ar-------ra içi-m-yen-bir y--. L----- c-- k------ s----- i-------- b-- y--- L-t-e- c-m k-n-r-, s-g-r- i-i-m-y-n b-r y-r- -------------------------------------------- Lütfen cam kenarı, sigara içilmeyen bir yer. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Reze-vasy----u -nayl-mak i----oru-. R------------- o-------- i--------- R-z-r-a-y-n-m- o-a-l-m-k i-t-y-r-m- ----------------------------------- Rezervasyonumu onaylamak istiyorum. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. R-zerv-syon-m- ----l ---e--ist-y-r-m. R------------- i---- e---- i--------- R-z-r-a-y-n-m- i-t-l e-m-k i-t-y-r-m- ------------------------------------- Rezervasyonumu iptal etmek istiyorum. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. R---r---y-n-mu ---i---r-e-----iy--u-. R------------- d---------- i--------- R-z-r-a-y-n-m- d-ğ-ş-i-m-k i-t-y-r-m- ------------------------------------- Rezervasyonumu değiştirmek istiyorum. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Ro-a’ya-bir-so-r-ki-u--k--e zaman -alkıyo-? R------ b-- s------ u--- n- z---- k-------- R-m-’-a b-r s-n-a-i u-a- n- z-m-n k-l-ı-o-? ------------------------------------------- Roma’ya bir sonraki uçak ne zaman kalkıyor? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? H-la boş--k--yer--ar --? H--- b-- i-- y-- v-- m-- H-l- b-ş i-i y-r v-r m-? ------------------------ Hala boş iki yer var mı? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Ha--r- -a---- b-r---r-m-- -al-ı. H----- s----- b-- y------ k----- H-y-r- s-d-c- b-r y-r-m-z k-l-ı- -------------------------------- Hayır, sadece bir yerimiz kaldı. 0
Kdy přistaneme? Ne--am-n-----eğ-z? N- z---- i-------- N- z-m-n i-e-e-i-? ------------------ Ne zaman ineceğiz? 0
Kdy tam budeme? Ne-za--- --d--ola--ğ--? N- z---- o--- o-------- N- z-m-n o-d- o-a-a-ı-? ----------------------- Ne zaman orda olacağız? 0
Kdy jede autobus do centra? Şeh-- -e----i---n- -a-an-ot--üs -a-kıyo-? Ş---- m-------- n- z---- o----- k-------- Ş-h-r m-r-e-i-e n- z-m-n o-o-ü- k-l-ı-o-? ----------------------------------------- Şehir merkezine ne zaman otobüs kalkıyor? 0
Je to Váš kufr? Bu--izi---a-i-i----m-? B- s---- v-------- m-- B- s-z-n v-l-z-n-z m-? ---------------------- Bu sizin valiziniz mi? 0
Je to Vaše taška? Bu-si-in-ça-tanız m-? B- s---- ç------- m-- B- s-z-n ç-n-a-ı- m-? --------------------- Bu sizin çantanız mı? 0
Je to Vaše zavazadlo? B--siz----a--j-n---m-? B- s---- b-------- m-- B- s-z-n b-g-j-n-z m-? ---------------------- Bu sizin bagajınız mı? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Yan----ne---d-r-b-gaj al-b---r-m? Y----- n- k---- b---- a---------- Y-n-m- n- k-d-r b-g-j a-a-i-i-i-? --------------------------------- Yanıma ne kadar bagaj alabilirim? 0
Dvacet kilo. 2- ki--. 2- k---- 2- k-l-. -------- 20 kilo. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ne- ---e----irmi k-lo -u? N-- s----- y---- k--- m-- N-, s-d-c- y-r-i k-l- m-? ------------------------- Ne, sadece yirmi kilo mu? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!