Konverzační příručka

cs Práce   »   tr Çalışmak

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [elli beş]

Çalışmak

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Čím se živíte? Me--ek --ar-k ne -apı--rsu--z? M----- o----- n- y------------ M-s-e- o-a-a- n- y-p-y-r-u-u-? ------------------------------ Meslek olarak ne yapıyorsunuz? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Koc-m -o----. K---- d------ K-c-m d-k-o-. ------------- Kocam doktor. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. B-n---r---gün --m--r- o-a-a- ç-lı--yo--m. B-- y---- g-- h------ o----- ç----------- B-n y-r-m g-n h-m-i-e o-a-a- ç-l-ş-y-r-m- ----------------------------------------- Ben yarım gün hemşire olarak çalışıyorum. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Y---n-- --ekl--ol-c--ı-. Y------ e----- o-------- Y-k-n-a e-e-l- o-a-a-ı-. ------------------------ Yakında emekli olacağız. 0
Ale daně jsou vysoké. Am--ver-il-- -ü--ek. A-- v------- y------ A-a v-r-i-e- y-k-e-. -------------------- Ama vergiler yüksek. 0
A zdravotní pojištění je drahé. V---a----ı- s-go-ta-ı----s--. V- h------- s-------- y------ V- h-s-a-ı- s-g-r-a-ı y-k-e-. ----------------------------- Ve hastalık sigortası yüksek. 0
Čím chceš jednou být? N- o------s---o----? N- o---- i---------- N- o-m-k i-t-y-r-u-? -------------------- Ne olmak istiyorsun? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Müh-nd-- --mak-----yo-um. M------- o---- i--------- M-h-n-i- o-m-k i-t-y-r-m- ------------------------- Mühendis olmak istiyorum. 0
Chci jít na univerzitu. Ü----r-i-e-e --u-ak --t-yor--. Ü----------- o----- i--------- Ü-i-e-s-t-d- o-u-a- i-t-y-r-m- ------------------------------ Üniversitede okumak istiyorum. 0
Jsem na stáži. B-n ----yer--. B-- s--------- B-n s-a-y-r-m- -------------- Ben stajyerim. 0
Nevydělávám moc. Fa-l- ----nm-yo---. F---- k------------ F-z-a k-z-n-ı-o-u-. ------------------- Fazla kazanmıyorum. 0
Dělám stáž v zahraničí. Y--- d--ı-da s--j --pıyor--. Y--- d------ s--- y--------- Y-r- d-ş-n-a s-a- y-p-y-r-m- ---------------------------- Yurt dışında staj yapıyorum. 0
To je můj šéf. B--b--im-ş----. B- b---- ş----- B- b-n-m ş-f-m- --------------- Bu benim şefim. 0
Mám milé spolupracovníky. H-ş ar----şl--ı- v-r. H-- a----------- v--- H-ş a-k-d-ş-a-ı- v-r- --------------------- Hoş arkadaşlarım var. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Ö-le----i-he- ka-t--e------or--. Ö-------- h-- k------ g--------- Ö-l-n-e-i h-p k-n-i-e g-d-y-r-z- -------------------------------- Öğlenleri hep kantine gidiyoruz. 0
Hledám práci. İ- -rıy-r--. İ- a-------- İ- a-ı-o-u-. ------------ İş arıyorum. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Bir y--d-r-iş-i--m. B-- y----- i------- B-r y-l-ı- i-s-z-m- ------------------- Bir yıldır işsizim. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. B- ülke-e -----şsi- va-. B- ü----- ç-- i---- v--- B- ü-k-d- ç-k i-s-z v-r- ------------------------ Bu ülkede çok işsiz var. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?