Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   te క్రమ సంఖ్య

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [అరవై ఒకటి]

61 [Aravai okaṭi]

క్రమ సంఖ్య

[Krama saṅkhya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
První měsíc je leden. జనవర- -ొ-టి --ల జ---- మ---- న-- జ-వ-ీ మ-ద-ి న-ల --------------- జనవరీ మొదటి నెల 0
Jana-ar- -o--ṭi n--a J------- m----- n--- J-n-v-r- m-d-ṭ- n-l- -------------------- Janavarī modaṭi nela
Druhý měsíc je únor. ఫిబ్---ీ-ర-ం-వ --ల ఫ------- ర---- న-- ఫ-బ-ర-ర- ర-ం-వ న-ల ------------------ ఫిబ్రవరీ రెండవ నెల 0
Phib-a-ar---e--a---nela P--------- r------ n--- P-i-r-v-r- r-ṇ-a-a n-l- ----------------------- Phibravarī reṇḍava nela
Třetí měsíc je březen. మ-ర--ి-మూ---న-ల మ----- మ--- న-- మ-ర-చ- మ-డ- న-ల --------------- మార్చి మూడవ నెల 0
Mā-ci -ūḍ-va--e-a M---- m----- n--- M-r-i m-ḍ-v- n-l- ----------------- Mārci mūḍava nela
Čtvrtý měsíc je duben. ఏప్-ి----ాల-గ--నెల ఏ------ న----- న-- ఏ-్-ి-్ న-ల-గ- న-ల ------------------ ఏప్రిల్ నాలుగవ నెల 0
Ē---- n--u--va-n--a Ē---- n------- n--- Ē-r-l n-l-g-v- n-l- ------------------- Ēpril nālugava nela
Pátý měsíc je květen. మ- ఐ-----ల మ- ఐ-- న-- మ- ఐ-వ న-ల ---------- మే ఐదవ నెల 0
Mē-aid-v- nela M- a----- n--- M- a-d-v- n-l- -------------- Mē aidava nela
Šestý měsíc je červen. జ--్--రవ --ల జ--- ఆ-- న-- జ-న- ఆ-వ న-ల ------------ జూన్ ఆరవ నెల 0
J-n--rava-n--a J-- ā---- n--- J-n ā-a-a n-l- -------------- Jūn ārava nela
Šest měsíců je půl roku. ఆరు---ల-ు -ల-సి-అ--థ---త--రం-అ--తుం-ి ఆ-- న---- క---- అ----------- అ------- ఆ-ు న-ల-ు క-ి-ి అ-్-స-వ-్-ర- అ-ు-ు-ద- ------------------------------------- ఆరు నెలలు కలిసి అర్థసంవత్సరం అవుతుంది 0
Ā-u n--alu -a-is--a---a-anv-t--r-ṁ -v-----i Ā-- n----- k----- a--------------- a------- Ā-u n-l-l- k-l-s- a-t-a-a-v-t-a-a- a-u-u-d- ------------------------------------------- Āru nelalu kalisi arthasanvatsaraṁ avutundi
Leden, únor, březen, జనవ-ీ, --బ్ర--ీ- ----చ-, జ----- ఫ-------- మ------ జ-వ-ీ- ఫ-బ-ర-ర-, మ-ర-చ-, ------------------------ జనవరీ, ఫిబ్రవరీ, మార్చి, 0
Ja-a--rī- ph-b---a--- m-r-i, J-------- p---------- m----- J-n-v-r-, p-i-r-v-r-, m-r-i- ---------------------------- Janavarī, phibravarī, mārci,
duben, květen a červen. ఏప్-ి-----ే,-జూన్ ఏ------- మ-- జ--- ఏ-్-ి-్- మ-, జ-న- ----------------- ఏప్రిల్, మే, జూన్ 0
Ēp--l, -ē,-j-n Ē----- m-- j-- Ē-r-l- m-, j-n -------------- Ēpril, mē, jūn
Sedmý měsíc je červenec. జూల--ఏ----ెల జ--- ఏ-- న-- జ-ల- ఏ-వ న-ల ------------ జూలై ఏడవ నెల 0
J-la-----v- -ela J---- ē---- n--- J-l-i ē-a-a n-l- ---------------- Jūlai ēḍava nela
Osmý měsíc je srpen. ఆ-స్-్----మ-దవ-న-ల ఆ----- ఎ------ న-- ఆ-స-ట- ఎ-ి-ి-వ న-ల ------------------ ఆగస్ట్ ఎనిమిదవ నెల 0
Āga-- --im--a-a --la Ā---- e-------- n--- Ā-a-ṭ e-i-i-a-a n-l- -------------------- Āgasṭ enimidava nela
Devátý měsíc je září. స-ప్--ంబ-- -ొమ--ి---నెల స--------- త------- న-- స-ప-ట-ం-ర- త-మ-మ-ద- న-ల ----------------------- సెప్టెంబర్ తొమ్మిదవ నెల 0
Se-ṭe-bar-t-m-----v--n-la S-------- t--------- n--- S-p-e-b-r t-m-m-d-v- n-l- ------------------------- Sepṭembar tom'midava nela
Desátý měsíc je říjen. అ-్------------ల అ------- ప-- న-- అ-్-ో-ర- ప-వ న-ల ---------------- అక్టోబర్ పదవ నెల 0
Akṭō-ar p-dav-----a A------ p----- n--- A-ṭ-b-r p-d-v- n-l- ------------------- Akṭōbar padava nela
Jedenáctý měsíc je listopad. నవ-బ-్---కొ-డో--ెల న----- ప------ న-- న-ం-ర- ప-క-ం-ో న-ల ------------------ నవంబర్ పదకొండో నెల 0
Nav----- -ad-k-ṇḍ----la N------- p-------- n--- N-v-m-a- p-d-k-ṇ-ō n-l- ----------------------- Navambar padakoṇḍō nela
Dvanáctý měsíc je prosinec. డిసెం--- --్--ం-ో --ల డ------- ప------- న-- డ-స-ం-ర- ప-్-ె-డ- న-ల --------------------- డిసెంబర్ పన్నెండో నెల 0
Ḍ----b-r ---n-ṇḍ- --la Ḍ------- p------- n--- Ḍ-s-m-a- p-n-e-ḍ- n-l- ---------------------- Ḍisembar panneṇḍō nela
Dvanáct měsíců je jeden rok. పన--ెం---న-లలు--ల-సి ఒక స-వ----ం-అ-ుత-ంది ప------- న---- క---- ఒ- స------- అ------- ప-్-ె-డ- న-ల-ు క-ి-ి ఒ- స-వ-్-ర- అ-ు-ు-ద- ----------------------------------------- పన్నెండు నెలలు కలిసి ఒక సంవత్సరం అవుతుంది 0
Pa--eṇḍu n-la-u----i-i-o-a-sa----sar-- -vu-u--i P------- n----- k----- o-- s---------- a------- P-n-e-ḍ- n-l-l- k-l-s- o-a s-n-a-s-r-ṁ a-u-u-d- ----------------------------------------------- Panneṇḍu nelalu kalisi oka sanvatsaraṁ avutundi
Červenec, srpen, září, జ-ల-- ఆ-స్ట---సెప--ెం-ర-, జ---- ఆ------ స---------- జ-ల-, ఆ-స-ట-, స-ప-ట-ం-ర-, ------------------------- జూలై, ఆగస్ట్, సెప్టెంబర్, 0
J---i, -g--ṭ---e---mba-, J----- ā----- s--------- J-l-i- ā-a-ṭ- s-p-e-b-r- ------------------------ Jūlai, āgasṭ, sepṭembar,
říjen, listopad a prosinec. అ--ట---్--న---ర- మ-ియ- -------్ అ-------- న----- మ---- డ------- అ-్-ో-ర-, న-ం-ర- మ-ి-ు డ-స-ం-ర- ------------------------------- అక్టోబర్, నవంబర్ మరియు డిసెంబర్ 0
Akṭ--a-- -ava---- ---i-- ḍ--e-b-r A------- n------- m----- ḍ------- A-ṭ-b-r- n-v-m-a- m-r-y- ḍ-s-m-a- --------------------------------- Akṭōbar, navambar mariyu ḍisembar

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…