Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   eo Ordaj numeraloj

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [sesdek unu]

Ordaj numeraloj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
První měsíc je leden. La u--a mo-------t-s j-n--ro. L_ u___ m_____ e____ j_______ L- u-u- m-n-t- e-t-s j-n-a-o- ----------------------------- La unua monato estas januaro. 0
Druhý měsíc je únor. La d-a--o---o-e---s fe---ar-. L_ d__ m_____ e____ f________ L- d-a m-n-t- e-t-s f-b-u-r-. ----------------------------- La dua monato estas februaro. 0
Třetí měsíc je březen. La t-i- mo-----est-- mar-o. L_ t___ m_____ e____ m_____ L- t-i- m-n-t- e-t-s m-r-o- --------------------------- La tria monato estas marto. 0
Čtvrtý měsíc je duben. L- --a-a-m-n-t- e-t-- ---i-o. L_ k____ m_____ e____ a______ L- k-a-a m-n-t- e-t-s a-r-l-. ----------------------------- La kvara monato estas aprilo. 0
Pátý měsíc je květen. La-k---------t- es-as-m-j-. L_ k____ m_____ e____ m____ L- k-i-a m-n-t- e-t-s m-j-. --------------------------- La kvina monato estas majo. 0
Šestý měsíc je červen. La ses----na-----ta------o. L_ s___ m_____ e____ j_____ L- s-s- m-n-t- e-t-s j-n-o- --------------------------- La sesa monato estas junio. 0
Šest měsíců je půl roku. Ses mo------kons--t--as-d--na- jar--. S__ m______ k__________ d_____ j_____ S-s m-n-t-j k-n-i-t-g-s d-o-a- j-r-n- ------------------------------------- Ses monatoj konsistigas duonan jaron. 0
Leden, únor, březen, Jan-a--, -ebr--r----ar--, J_______ f________ m_____ J-n-a-o- f-b-u-r-, m-r-o- ------------------------- Januaro, februaro, marto, 0
duben, květen a červen. april-,-m--o---j-j-ni-. a______ m___ k__ j_____ a-r-l-, m-j- k-j j-n-o- ----------------------- aprilo, majo kaj junio. 0
Sedmý měsíc je červenec. L- s-pa ---a-o e-ta-----i-. L_ s___ m_____ e____ j_____ L- s-p- m-n-t- e-t-s j-l-o- --------------------------- La sepa monato estas julio. 0
Osmý měsíc je srpen. La---a mo-at--e-tas a-gust-. L_ o__ m_____ e____ a_______ L- o-a m-n-t- e-t-s a-g-s-o- ---------------------------- La oka monato estas aŭgusto. 0
Devátý měsíc je září. L- n-----o-a-o es-as-s-p-e----. L_ n___ m_____ e____ s_________ L- n-ŭ- m-n-t- e-t-s s-p-e-b-o- ------------------------------- La naŭa monato estas septembro. 0
Desátý měsíc je říjen. L- -eka-m----o e---- --to-r-. L_ d___ m_____ e____ o_______ L- d-k- m-n-t- e-t-s o-t-b-o- ----------------------------- La deka monato estas oktobro. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. L--d-k-----m-n-to-es--s--o--mbro. L_ d______ m_____ e____ n________ L- d-k-n-a m-n-t- e-t-s n-v-m-r-. --------------------------------- La dekunua monato estas novembro. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. L--de-d-a-mon-to--s----de--mb--. L_ d_____ m_____ e____ d________ L- d-k-u- m-n-t- e-t-s d-c-m-r-. -------------------------------- La dekdua monato estas decembro. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Dekdu monat---kons-sti-as u---j-ron. D____ m______ k__________ u__ j_____ D-k-u m-n-t-j k-n-i-t-g-s u-u j-r-n- ------------------------------------ Dekdu monatoj konsistigas unu jaron. 0
Červenec, srpen, září, Ju-io, ---------s-pt-mb-o, J_____ a_______ s_________ J-l-o- a-g-s-o- s-p-e-b-o- -------------------------- Julio, aŭgusto, septembro, 0
říjen, listopad a prosinec. ok-o--o,--ovem--o k----ece-b--. o_______ n_______ k__ d________ o-t-b-o- n-v-m-r- k-j d-c-m-r-. ------------------------------- oktobro, novembro kaj decembro. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…