Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   mk Редни броеви

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шеесет и еден]

61 [shyeyesyet i yedyen]

Редни броеви

[Ryedni broyevi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
První měsíc je leden. П-в-о--ме-е- --ј--уари. П----- м---- е ј------- П-в-о- м-с-ц е ј-н-а-и- ----------------------- Првиот месец е јануари. 0
Prviot --e-ye-z-y- ---o-a--. P----- m------- y- ј-------- P-v-o- m-e-y-t- y- ј-n-o-r-. ---------------------------- Prviot myesyetz ye јanooari.
Druhý měsíc je únor. В---и-т м--е--е ---р--р-. В------ м---- е ф-------- В-о-и-т м-с-ц е ф-в-у-р-. ------------------------- Вториот месец е февруари. 0
V-or-----y---e-z--e -y--r--a-i. V------ m------- y- f---------- V-o-i-t m-e-y-t- y- f-e-r-o-r-. ------------------------------- Vtoriot myesyetz ye fyevrooari.
Třetí měsíc je březen. Третио- --се--е мар-. Т------ м---- е м---- Т-е-и-т м-с-ц е м-р-. --------------------- Третиот месец е март. 0
Tr--tio- m-e----- -- ma-t. T------- m------- y- m---- T-y-t-o- m-e-y-t- y- m-r-. -------------------------- Tryetiot myesyetz ye mart.
Čtvrtý měsíc je duben. Четв--и-т--есе--е април. Ч-------- м---- е а----- Ч-т-р-и-т м-с-ц е а-р-л- ------------------------ Четвртиот месец е април. 0
Chyetvrt--t m--sy-t--y---p-i-. C---------- m------- y- a----- C-y-t-r-i-t m-e-y-t- y- a-r-l- ------------------------------ Chyetvrtiot myesyetz ye april.
Pátý měsíc je květen. П--т--- м-с---е -ај. П------ м---- е м--- П-т-и-т м-с-ц е м-ј- -------------------- Петтиот месец е мај. 0
Pyett--- m-es-etz ------. P------- m------- y- m--- P-e-t-o- m-e-y-t- y- m-ј- ------------------------- Pyettiot myesyetz ye maј.
Šestý měsíc je červen. Ш-с---о- --с-ц-- ј---. Ш------- м---- е ј---- Ш-с-т-о- м-с-ц е ј-н-. ---------------------- Шесттиот месец е јуни. 0
S----tti-t -ye-yet--ye --o-i. S--------- m------- y- ј----- S-y-s-t-o- m-e-y-t- y- ј-o-i- ----------------------------- Shyesttiot myesyetz ye јooni.
Šest měsíců je půl roku. Ш-ст--есе---с--п--о-и-- -оди-а. Ш--- м----- с- п------- г------ Ш-с- м-с-ц- с- п-л-в-н- г-д-н-. ------------------------------- Шест месеци се половина година. 0
S-y--t -yes-et-----e--------- -uodina. S----- m-------- s-- p------- g------- S-y-s- m-e-y-t-i s-e p-l-v-n- g-o-i-a- -------------------------------------- Shyest myesyetzi sye polovina guodina.
Leden, únor, březen, јануари- фе--уа--- ---т ј------- ф-------- м--- ј-н-а-и- ф-в-у-р-, м-р- ----------------------- јануари, февруари, март 0
јano-ari- --e--oo--i---art ј-------- f---------- m--- ј-n-o-r-, f-e-r-o-r-, m-r- -------------------------- јanooari, fyevrooari, mart
duben, květen a červen. а----,-мај, -у--. а----- м--- ј---- а-р-л- м-ј- ј-н-. ----------------- април, мај, јуни. 0
apri-, maј--јoon-. a----- m--- ј----- a-r-l- m-ј- ј-o-i- ------------------ april, maј, јooni.
Sedmý měsíc je červenec. С-д--от-м-------јули. С------ м---- е ј---- С-д-и-т м-с-ц е ј-л-. --------------------- Седмиот месец е јули. 0
Sye-mi-t ---sy----ye јoo-i. S------- m------- y- ј----- S-e-m-o- m-e-y-t- y- ј-o-i- --------------------------- Syedmiot myesyetz ye јooli.
Osmý měsíc je srpen. Осмио--м-с-- е--вгу-т. О----- м---- е а------ О-м-о- м-с-ц е а-г-с-. ---------------------- Осмиот месец е август. 0
O-m--- my---et--ye ---uoost. O----- m------- y- a-------- O-m-o- m-e-y-t- y- a-g-o-s-. ---------------------------- Osmiot myesyetz ye avguoost.
Devátý měsíc je září. Де---ти-- м--ец-- ---тем-р-. Д-------- м---- е с--------- Д-в-т-и-т м-с-ц е с-п-е-в-и- ---------------------------- Деветтиот месец е септември. 0
D-evy--ti-- m-es-e-z-ye syeptye--ri. D---------- m------- y- s----------- D-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- s-e-t-e-v-i- ------------------------------------ Dyevyettiot myesyetz ye syeptyemvri.
Desátý měsíc je říjen. Д--е--ио- ----ц----кт-мв--. Д-------- м---- е о-------- Д-с-т-и-т м-с-ц е о-т-м-р-. --------------------------- Десеттиот месец е октомври. 0
Dy------iot-m--s---z ---ok----r-. D---------- m------- y- o-------- D-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- o-t-m-r-. --------------------------------- Dyesyettiot myesyetz ye oktomvri.
Jedenáctý měsíc je listopad. Е-и-ае-етт--т м--е--- -о-мв-и. Е------------ м---- е н------- Е-и-а-с-т-и-т м-с-ц е н-е-в-и- ------------------------------ Единаесеттиот месец е ноември. 0
Ye----ye----t-ot ---syet- y- ---e--r-. Y--------------- m------- y- n-------- Y-d-n-y-s-e-t-o- m-e-y-t- y- n-y-m-r-. -------------------------------------- Yedinayesyettiot myesyetz ye noyemvri.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Дв---ес--тио---есец-е-дек-мв--. Д------------ м---- е д-------- Д-а-а-с-т-и-т м-с-ц е д-к-м-р-. ------------------------------- Дванаесеттиот месец е декември. 0
Dvan---sy-t-i----ye---t--y---y--ye--ri. D-------------- m------- y- d---------- D-a-a-e-y-t-i-t m-e-y-t- y- d-e-y-m-r-. --------------------------------------- Dvanayesyettiot myesyetz ye dyekyemvri.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Д---а-с----есеци -- -дна-го--на. Д-------- м----- с- е--- г------ Д-а-а-с-т м-с-ц- с- е-н- г-д-н-. -------------------------------- Дванаесет месеци се една година. 0
Dvana-es-e- m--sy-t----------n--guodi-a. D---------- m-------- s-- y---- g------- D-a-a-e-y-t m-e-y-t-i s-e y-d-a g-o-i-a- ---------------------------------------- Dvanayesyet myesyetzi sye yedna guodina.
Červenec, srpen, září, ј-ли, авг---,-----ем--и, ј---- а------ с--------- ј-л-, а-г-с-, с-п-е-в-и- ------------------------ јули, август, септември, 0
јo--i----guo--t------ty-m-r-, ј----- a-------- s----------- ј-o-i- a-g-o-s-, s-e-t-e-v-i- ----------------------------- јooli, avguoost, syeptyemvri,
říjen, listopad a prosinec. о--о-в-и- ---м-ри, ---е---и. о-------- н------- д-------- о-т-м-р-, н-е-в-и- д-к-м-р-. ---------------------------- октомври, ноември, декември. 0
o--omvri, ---em---,--y----m-ri. o-------- n-------- d---------- o-t-m-r-, n-y-m-r-, d-e-y-m-r-. ------------------------------- oktomvri, noyemvri, dyekyemvri.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…