Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   sr Редни бројеви

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шездесет и један]

61 [šezdeset i jedan]

Редни бројеви

[Redni brojevi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Пр-и-ме--ц--е-----ар. П--- м---- ј- ј------ П-в- м-с-ц ј- ј-н-а-. --------------------- Први месец је јануар. 0
Prv- -ese--je--an-a-. P--- m---- j- j------ P-v- m-s-c j- j-n-a-. --------------------- Prvi mesec je januar.
Druhý měsíc je únor. Д-уги-ме-е---е -----а-. Д---- м---- ј- ф------- Д-у-и м-с-ц ј- ф-б-у-р- ----------------------- Други месец је фебруар. 0
D-u-i -es-- -e feb----. D---- m---- j- f------- D-u-i m-s-c j- f-b-u-r- ----------------------- Drugi mesec je februar.
Třetí měsíc je březen. Т-е-- -е----је----т. Т---- м---- ј- м---- Т-е-и м-с-ц ј- м-р-. -------------------- Трећи месец је март. 0
T-ec-- -------e ma--. T----- m---- j- m---- T-e-́- m-s-c j- m-r-. --------------------- Treći mesec je mart.
Čtvrtý měsíc je duben. Ч--вр-и --сец--е--п---. Ч------ м---- ј- а----- Ч-т-р-и м-с-ц ј- а-р-л- ----------------------- Четврти месец је април. 0
Č-tv-t----se---e-a-ri-. Č------ m---- j- a----- Č-t-r-i m-s-c j- a-r-l- ----------------------- Četvrti mesec je april.
Pátý měsíc je květen. П--- м--ец-ј- мај. П--- м---- ј- м--- П-т- м-с-ц ј- м-ј- ------------------ Пети месец је мај. 0
P--i-me-e- -e-ma-. P--- m---- j- m--- P-t- m-s-c j- m-j- ------------------ Peti mesec je maj.
Šestý měsíc je červen. Ш-----м--е- ј- -ун-. Ш---- м---- ј- ј---- Ш-с-и м-с-ц ј- ј-н-. -------------------- Шести месец је јуни. 0
Šesti--e--c je-j--i. Š---- m---- j- j---- Š-s-i m-s-c j- j-n-. -------------------- Šesti mesec je juni.
Šest měsíců je půl roku. Ш-с------ц---- пола го-ин-. Ш--- м----- ј- п--- г------ Ш-с- м-с-ц- ј- п-л- г-д-н-. --------------------------- Шест месеци је пола године. 0
Še-- -e---i-j- p-la---di-e. Š--- m----- j- p--- g------ Š-s- m-s-c- j- p-l- g-d-n-. --------------------------- Šest meseci je pola godine.
Leden, únor, březen, Ј-ну-р- ф-б-у----ма-т, Ј------ ф------- м---- Ј-н-а-, ф-б-у-р- м-р-, ---------------------- Јануар, фебруар, март, 0
Jan--r---e-ru--- m---, J------ f------- m---- J-n-a-, f-b-u-r- m-r-, ---------------------- Januar, februar, mart,
duben, květen a červen. апр-л---ај-и ју-. а----- м-- и ј--- а-р-л- м-ј и ј-н- ----------------- април, мај и јун. 0
apr--,-m-j i ---. a----- m-- i j--- a-r-l- m-j i j-n- ----------------- april, maj i jun.
Sedmý měsíc je červenec. Седми -есе- ј- ---. С---- м---- ј- ј--- С-д-и м-с-ц ј- ј-л- ------------------- Седми месец је јул. 0
Se--i-mese- ---ju-. S---- m---- j- j--- S-d-i m-s-c j- j-l- ------------------- Sedmi mesec je jul.
Osmý měsíc je srpen. О--- ----ц-је -вг-ст. О--- м---- ј- а------ О-м- м-с-ц ј- а-г-с-. --------------------- Осми месец је август. 0
Osmi-mese- -e----u-t. O--- m---- j- a------ O-m- m-s-c j- a-g-s-. --------------------- Osmi mesec je avgust.
Devátý měsíc je září. Девети м-с-ц -е--еп--м--р. Д----- м---- ј- с--------- Д-в-т- м-с-ц ј- с-п-е-б-р- -------------------------- Девети месец је септембар. 0
De-e-----s----e s-ptemb--. D----- m---- j- s--------- D-v-t- m-s-c j- s-p-e-b-r- -------------------------- Deveti mesec je septembar.
Desátý měsíc je říjen. Де---и --с-ц--е--кто---. Д----- м---- ј- о------- Д-с-т- м-с-ц ј- о-т-б-р- ------------------------ Десети месец је октобар. 0
D-seti mesec je -k--b--. D----- m---- j- o------- D-s-t- m-s-c j- o-t-b-r- ------------------------ Deseti mesec je oktobar.
Jedenáctý měsíc je listopad. Једа-а--т---ес-ц-је-н--е-ба-. Ј--------- м---- ј- н-------- Ј-д-н-е-т- м-с-ц ј- н-в-м-а-. ----------------------------- Једанаести месец је новембар. 0
Je-a---sti----ec je-nov---ar. J--------- m---- j- n-------- J-d-n-e-t- m-s-c j- n-v-m-a-. ----------------------------- Jedanaesti mesec je novembar.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Д--на-ст---е----ј- ---е-бар. Д-------- м---- ј- д-------- Д-а-а-с-и м-с-ц ј- д-ц-м-а-. ---------------------------- Дванаести месец је децембар. 0
D-a-a-st---e--c j--d-c-mbar. D-------- m---- j- d-------- D-a-a-s-i m-s-c j- d-c-m-a-. ---------------------------- Dvanaesti mesec je decembar.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Дв----с----с--и-ј----д-а го--на. Д------- м----- ј- ј---- г------ Д-а-а-с- м-с-ц- ј- ј-д-а г-д-н-. -------------------------------- Дванаест месеци је једна година. 0
Dv-----t----eci-j---ed---g--ina. D------- m----- j- j---- g------ D-a-a-s- m-s-c- j- j-d-a g-d-n-. -------------------------------- Dvanaest meseci je jedna godina.
Červenec, srpen, září, Ј---, --гус-, с-п-емб--, Ј---- а------ с--------- Ј-л-, а-г-с-, с-п-е-б-р- ------------------------ Јули, август, септембар, 0
Ju--,-avg------ept-m--r, J---- a------ s--------- J-l-, a-g-s-, s-p-e-b-r- ------------------------ Juli, avgust, septembar,
říjen, listopad a prosinec. о--об--, -------р - де-ем--р. о------- н------- и д-------- о-т-б-р- н-в-м-а- и д-ц-м-а-. ----------------------------- октобар, новембар и децембар. 0
o-t----,-n-vem-a----de--mb--. o------- n------- i d-------- o-t-b-r- n-v-m-a- i d-c-m-a-. ----------------------------- oktobar, novembar i decembar.

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…