Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   kk Ordinal numbers

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [алпыс бір]

61 [alpıs bir]

Ordinal numbers

[Rettik nömirler]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Б---нш- -й-–-----ар. Б------ а- – қ------ Б-р-н-і а- – қ-ң-а-. -------------------- Бірінші ай – қаңтар. 0
B--i--i-ay – --ñ--r. B------ a- – q------ B-r-n-i a- – q-ñ-a-. -------------------- Birinşi ay – qañtar.
Druhý měsíc je únor. Е-і--і -- --ақпа-. Е----- а- – а----- Е-і-ш- а- – а-п-н- ------------------ Екінші ай – ақпан. 0
E--n----- –-aqp--. E----- a- – a----- E-i-ş- a- – a-p-n- ------------------ Ekinşi ay – aqpan.
Třetí měsíc je březen. Ү-і-ш- -- –-наур--. Ү----- а- – н------ Ү-і-ш- а- – н-у-ы-. ------------------- Үшінші ай – наурыз. 0
Üş-n-i-a--- -a-rız. Ü----- a- – n------ Ü-i-ş- a- – n-w-ı-. ------------------- Üşinşi ay – nawrız.
Čtvrtý měsíc je duben. Т--тін----- - -әу--. Т------- а- – с----- Т-р-і-ш- а- – с-у-р- -------------------- Төртінші ай – сәуір. 0
Tör-i--i a- - -äwir. T------- a- – s----- T-r-i-ş- a- – s-w-r- -------------------- Törtinşi ay – säwir.
Pátý měsíc je květen. Бесінші а- ------р. Б------ а- – м----- Б-с-н-і а- – м-м-р- ------------------- Бесінші ай – мамыр. 0
Be---ş- -y – -am--. B------ a- – m----- B-s-n-i a- – m-m-r- ------------------- Besinşi ay – mamır.
Šestý měsíc je červen. Алтынш-----– м-усым. А------ а- – м------ А-т-н-ы а- – м-у-ы-. -------------------- Алтыншы ай – маусым. 0
A-t---ı a- --m-wsı-. A------ a- – m------ A-t-n-ı a- – m-w-ı-. -------------------- Altınşı ay – mawsım.
Šest měsíců je půl roku. А-т- -й-- бұ--ж-р-ы--ыл. А--- а- – б-- ж---- ж--- А-т- а- – б-л ж-р-ы ж-л- ------------------------ Алты ай – бұл жарты жыл. 0
Altı-a--–--u- --r-ı----. A--- a- – b-- j---- j--- A-t- a- – b-l j-r-ı j-l- ------------------------ Altı ay – bul jartı jıl.
Leden, únor, březen, Қаңт--,--қпа-, -а---з, Қ------ а----- н------ Қ-ң-а-, а-п-н- н-у-ы-, ---------------------- Қаңтар, ақпан, наурыз, 0
Qañt-----q--n- ---rı-, Q------ a----- n------ Q-ñ-a-, a-p-n- n-w-ı-, ---------------------- Qañtar, aqpan, nawrız,
duben, květen a červen. с--ір, мам-р-және---ус--. с----- м---- ж--- м------ с-у-р- м-м-р ж-н- м-у-ы-. ------------------------- сәуір, мамыр және маусым. 0
sä---, m-mır -än- -awsı-. s----- m---- j--- m------ s-w-r- m-m-r j-n- m-w-ı-. ------------------------- säwir, mamır jäne mawsım.
Sedmý měsíc je červenec. Ж-т-нш--ай - -ілде. Ж------ а- – ш----- Ж-т-н-і а- – ш-л-е- ------------------- Жетінші ай – шілде. 0
J-t-n------- ----e. J------ a- – ş----- J-t-n-i a- – ş-l-e- ------------------- Jetinşi ay – şilde.
Osmý měsíc je srpen. Се----н-- -- – та---. С-------- а- – т----- С-г-з-н-і а- – т-м-з- --------------------- Сегізінші ай – тамыз. 0
S-g---n----y – ---ı-. S-------- a- – t----- S-g-z-n-i a- – t-m-z- --------------------- Segizinşi ay – tamız.
Devátý měsíc je září. Тоғ-з--шы------қ-р---ек. Т-------- а- – қ-------- Т-ғ-з-н-ы а- – қ-р-ү-е-. ------------------------ Тоғызыншы ай – қыркүйек. 0
Toğ--ı----ay-–-q---ü--k. T-------- a- – q-------- T-ğ-z-n-ı a- – q-r-ü-e-. ------------------------ Toğızınşı ay – qırküyek.
Desátý měsíc je říjen. О-ы-шы-ай-–----ан. О----- а- – қ----- О-ы-ш- а- – қ-з-н- ------------------ Оныншы ай – қазан. 0
On--şı--y - -a-an. O----- a- – q----- O-ı-ş- a- – q-z-n- ------------------ Onınşı ay – qazan.
Jedenáctý měsíc je listopad. Он -ірінш- ай ----ра--. О- б------ а- – қ------ О- б-р-н-і а- – қ-р-ш-. ----------------------- Он бірінші ай – қараша. 0
O- ---inşi -y –-q-ra--. O- b------ a- – q------ O- b-r-n-i a- – q-r-ş-. ----------------------- On birinşi ay – qaraşa.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Он е--нш- -й – же-т---а-. О- е----- а- – ж--------- О- е-і-ш- а- – ж-л-о-с-н- ------------------------- Он екінші ай – желтоқсан. 0
On e-inşi--y-– -elto-s-n. O- e----- a- – j--------- O- e-i-ş- a- – j-l-o-s-n- ------------------------- On ekinşi ay – jeltoqsan.
Dvanáct měsíců je jeden rok. О--е-і -й-– б-л--і--ж--. О- е-- а- – б-- б-- ж--- О- е-і а- – б-л б-р ж-л- ------------------------ Он екі ай – бұл бір жыл. 0
O- eki -- ---u- bi-----. O- e-- a- – b-- b-- j--- O- e-i a- – b-l b-r j-l- ------------------------ On eki ay – bul bir jıl.
Červenec, srpen, září, Шіл-е, т--ыз--қы-күй-к, Ш----- т----- қ-------- Ш-л-е- т-м-з- қ-р-ү-е-, ----------------------- Шілде, тамыз, қыркүйек, 0
Şild-, t-mız- -ı-kü-e-, Ş----- t----- q-------- Ş-l-e- t-m-z- q-r-ü-e-, ----------------------- Şilde, tamız, qırküyek,
říjen, listopad a prosinec. қаза--------а- --лтоқ-ан. қ----- қ------ ж--------- қ-з-н- қ-р-ш-, ж-л-о-с-н- ------------------------- қазан, қараша, желтоқсан. 0
q-zan---a---a,---lt-qs-n. q----- q------ j--------- q-z-n- q-r-ş-, j-l-o-s-n- ------------------------- qazan, qaraşa, jeltoqsan.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…