Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   te ప్రశ్నలు-భూత కాలం 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ఎనభై ఆరు]

86 [Enabhai āru]

ప్రశ్నలు-భూత కాలం 2

[Praśnalu-bhūta kālaṁ 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? మ--- ఏ-టై క-్-ుక-న్---ు? మ--- ఏ ట- క------------- మ-ర- ఏ ట- క-్-ు-ు-్-ా-ు- ------------------------ మీరు ఏ టై కట్టుకున్నారు? 0
Mīr- ē ṭa--k---u-u----u? M--- ē ṭ-- k------------ M-r- ē ṭ-i k-ṭ-u-u-n-r-? ------------------------ Mīru ē ṭai kaṭṭukunnāru?
Jaké auto sis koupil / koupila? మీ---ఏ--ార--క-న్నా-ు? మ--- ఏ క--- క-------- మ-ర- ఏ క-ర- క-న-న-ర-? --------------------- మీరు ఏ కారు కొన్నారు? 0
Mī-- ē-k-ru ----āru? M--- ē k--- k------- M-r- ē k-r- k-n-ā-u- -------------------- Mīru ē kāru konnāru?
Které noviny sis předplatil / předplatila? మ-రు-ఏ--మాచ-రప--రం త-సుకు-్---ు? మ--- ఏ స---------- త------------ మ-ర- ఏ స-ా-ా-ప-్-ం త-స-క-న-న-ర-? -------------------------------- మీరు ఏ సమాచారపత్రం తీసుకున్నారు? 0
Mīru ē s--āc----at--ṁ-----kun----? M--- ē s------------- t----------- M-r- ē s-m-c-r-p-t-a- t-s-k-n-ā-u- ---------------------------------- Mīru ē samācārapatraṁ tīsukunnāru?
Koho jste viděl / viděla? మీ-- ---ిని---స---? మ--- ఎ----- చ------ మ-ర- ఎ-ర-న- చ-స-ర-? ------------------- మీరు ఎవరిని చూసారు? 0
M----eva-i-- -ū---u? M--- e------ c------ M-r- e-a-i-i c-s-r-? -------------------- Mīru evarini cūsāru?
Koho jste potkal / potkala? మీరు ---ి-- -ల-సార-? మ--- ఎ----- క------- మ-ర- ఎ-ర-న- క-ి-ా-ు- -------------------- మీరు ఎవరిని కలిసారు? 0
M-r- evari-- k----ār-? M--- e------ k-------- M-r- e-a-i-i k-l-s-r-? ---------------------- Mīru evarini kalisāru?
Koho jste poznal / poznala? మ--ు---రి-ి గు--త-పట్టార-? మ--- ఎ----- గ------------- మ-ర- ఎ-ర-న- గ-ర-త-ప-్-ా-ు- -------------------------- మీరు ఎవరిని గుర్తుపట్టారు? 0
M----eva---- gu-t--aṭ-ār-? M--- e------ g------------ M-r- e-a-i-i g-r-u-a-ṭ-r-? -------------------------- Mīru evarini gurtupaṭṭāru?
Kdy jste vstával / vstávala? మీరు-----ు-ు లే-ార-? మ--- ఎ------ ల------ మ-ర- ఎ-్-ు-ు ల-చ-ర-? -------------------- మీరు ఎప్పుడు లేచారు? 0
Mīr--ep---u l-cā--? M--- e----- l------ M-r- e-p-ḍ- l-c-r-? ------------------- Mīru eppuḍu lēcāru?
Kdy jste začal / začala? మీరు-ఎప్ప-డు----ుదే---ు? మ--- ఎ------ బ---------- మ-ర- ఎ-్-ు-ు బ-ల-ద-ర-ర-? ------------------------ మీరు ఎప్పుడు బయలుదేరారు? 0
M-r--e-p-ḍu-b-yalu---ār-? M--- e----- b------------ M-r- e-p-ḍ- b-y-l-d-r-r-? ------------------------- Mīru eppuḍu bayaludērāru?
Kdy jste skončil / skončila? మ-రు ఎ-్-ుడ- -ు---చా-ు? మ--- ఎ------ మ--------- మ-ర- ఎ-్-ు-ు మ-గ-ం-ా-ు- ----------------------- మీరు ఎప్పుడు ముగించారు? 0
M--u e-p-ḍu-mu--n---ru? M--- e----- m---------- M-r- e-p-ḍ- m-g-n-c-r-? ----------------------- Mīru eppuḍu mugin̄cāru?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? మీ-ు -----డు-లే-ా--? మ--- ఎ------ ల------ మ-ర- ఎ-్-ు-ు ల-చ-ర-? -------------------- మీరు ఎప్పుడు లేచారు? 0
Mī----ppuḍu -ē---u? M--- e----- l------ M-r- e-p-ḍ- l-c-r-? ------------------- Mīru eppuḍu lēcāru?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? మ--- ఎప్--డు అధ-య--క-డు-/ అధ---------ు -య-య-ర-? మ--- ఎ------ అ--------- / అ----------- అ------- మ-ర- ఎ-్-ు-ు అ-్-ా-క-డ- / అ-్-ా-క-ర-ల- అ-్-ా-ు- ----------------------------------------------- మీరు ఎప్పుడు అధ్యాపకుడు / అధ్యాపకురాలు అయ్యారు? 0
M-r--eppuḍ--a-hy----u--/ adh-ā-ak----u --yār-? M--- e----- a----------- a------------ a------ M-r- e-p-ḍ- a-h-ā-a-u-u- a-h-ā-a-u-ā-u a-y-r-? ---------------------------------------------- Mīru eppuḍu adhyāpakuḍu/ adhyāpakurālu ayyāru?
Proč jste si vzal / vzala taxi? మ--ు -ప-పుడు-ట--------స---న్--ర-? మ--- ఎ------ ట----- త------------ మ-ర- ఎ-్-ు-ు ట-క-స- త-స-క-న-న-ర-? --------------------------------- మీరు ఎప్పుడు టాక్సీ తీసుకున్నారు? 0
M--u -pp--u ṭāk-ī tī-uku-n-ru? M--- e----- ṭ---- t----------- M-r- e-p-ḍ- ṭ-k-ī t-s-k-n-ā-u- ------------------------------ Mīru eppuḍu ṭāksī tīsukunnāru?
Odkud jste přišel / přišla? మీ-ు -క్----ు-డి---్చ--ు? మ--- ఎ---- న---- వ------- మ-ర- ఎ-్-డ న-ం-ి వ-్-ా-ు- ------------------------- మీరు ఎక్కడ నుండి వచ్చారు? 0
Mīru--kk----n-------ccāru? M--- e----- n---- v------- M-r- e-k-ḍ- n-ṇ-i v-c-ā-u- -------------------------- Mīru ekkaḍa nuṇḍi vaccāru?
Kam jste šel / šla? మీర--ఎ-్-డికి----్ళా--? మ--- ఎ------- వ-------- మ-ర- ఎ-్-డ-క- వ-ళ-ళ-ర-? ----------------------- మీరు ఎక్కడికి వెళ్ళారు? 0
M--u ek-aḍ--i------ru? M--- e------- v------- M-r- e-k-ḍ-k- v-ḷ-ā-u- ---------------------- Mīru ekkaḍiki veḷḷāru?
Kde jste byl / byla? మ-రు ఎక్కడ ఉన్-ా-ు? మ--- ఎ---- ఉ------- మ-ర- ఎ-్-డ ఉ-్-ా-ు- ------------------- మీరు ఎక్కడ ఉన్నారు? 0
Mīr- -k-a-a-u---r-? M--- e----- u------ M-r- e-k-ḍ- u-n-r-? ------------------- Mīru ekkaḍa unnāru?
Komu jsi pomohl / pomohla? మీ---ఎవ-ికి సహా-ం చే--ర-? మ--- ఎ----- స---- చ------ మ-ర- ఎ-ర-క- స-ా-ం చ-స-ర-? ------------------------- మీరు ఎవరికి సహాయం చేసారు? 0
M-r- -va---- --hā-aṁ-cē--ru? M--- e------ s------ c------ M-r- e-a-i-i s-h-y-ṁ c-s-r-? ---------------------------- Mīru evariki sahāyaṁ cēsāru?
Komu jsi napsal / napsala? మ-ర---వర-కి ఉ-్--ం ---ాసార-? మ--- ఎ----- ఉ----- వ-------- మ-ర- ఎ-ర-క- ఉ-్-ర- వ-ర-స-ర-? ---------------------------- మీరు ఎవరికి ఉత్తరం వ్రాసారు? 0
M--- e--ri-i -t--r---vrā----? M--- e------ u------ v------- M-r- e-a-i-i u-t-r-ṁ v-ā-ā-u- ----------------------------- Mīru evariki uttaraṁ vrāsāru?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? మీర--ఎ--ి-ి --ా-ు --రా-ా--? మ--- ఎ----- జ---- వ-------- మ-ర- ఎ-ర-క- జ-ా-ు వ-ర-స-ర-? --------------------------- మీరు ఎవరికి జవాబు వ్రాసారు? 0
Mīr----arik--j-v--- -r-sāru? M--- e------ j----- v------- M-r- e-a-i-i j-v-b- v-ā-ā-u- ---------------------------- Mīru evariki javābu vrāsāru?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…