Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   be Парадкавыя лічэбнікі

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шэсцьдзесят адзін]

61 [shests’dzesyat adzіn]

Парадкавыя лічэбнікі

[Paradkavyya lіchebnіkі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
První měsíc je leden. П-ршы-ме----– с---з---. П---- м---- – с-------- П-р-ы м-с-ц – с-у-з-н-. ----------------------- Першы месяц – студзень. 0
P-rsh- -es--t--- stu-ze--. P----- m------ – s-------- P-r-h- m-s-a-s – s-u-z-n-. -------------------------- Pershy mesyats – studzen’.
Druhý měsíc je únor. Д-угі---ся--- люты. Д---- м---- – л---- Д-у-і м-с-ц – л-т-. ------------------- Другі месяц – люты. 0
Dr-g--me-yats-----ut-. D---- m------ – l----- D-u-і m-s-a-s – l-u-y- ---------------------- Drugі mesyats – lyuty.
Třetí měsíc je březen. Т--ці----яц - -а-авік. Т---- м---- – с------- Т-э-і м-с-ц – с-к-в-к- ---------------------- Трэці месяц – сакавік. 0
Tr-ts- me----s – saka--k. T----- m------ – s------- T-e-s- m-s-a-s – s-k-v-k- ------------------------- Tretsі mesyats – sakavіk.
Čtvrtý měsíc je duben. Чацв-р---мес-- –-кр-----к. Ч------- м---- – к-------- Ч-ц-ё-т- м-с-ц – к-а-а-і-. -------------------------- Чацвёрты месяц – красавік. 0
C-a-sv-r-- m-s-at--– k--s-vі-. C--------- m------ – k-------- C-a-s-e-t- m-s-a-s – k-a-a-і-. ------------------------------ Chatsverty mesyats – krasavіk.
Pátý měsíc je květen. П--ы-м---- - -ай. П--- м---- – м--- П-т- м-с-ц – м-й- ----------------- Пяты месяц – май. 0
P--ty ------s-– ma-. P---- m------ – m--- P-a-y m-s-a-s – m-y- -------------------- Pyaty mesyats – may.
Šestý měsíc je červen. Ш-сты --сяц----эрв-нь. Ш---- м---- – ч------- Ш-с-ы м-с-ц – ч-р-е-ь- ---------------------- Шосты месяц – чэрвень. 0
S---ty-m-s-ats – c-e---n’. S----- m------ – c-------- S-o-t- m-s-a-s – c-e-v-n-. -------------------------- Shosty mesyats – cherven’.
Šest měsíců je půl roku. Шэ-ць-ме-я-аў –-гэ-а--ал--- год-. Ш---- м------ – г--- п----- г---- Ш-с-ь м-с-ц-ў – г-т- п-л-в- г-д-. --------------------------------- Шэсць месяцаў – гэта палова года. 0
S-e---’ mesyat--- ---et--pa--va go--. S------ m-------- – g--- p----- g---- S-e-t-’ m-s-a-s-u – g-t- p-l-v- g-d-. ------------------------------------- Shests’ mesyatsau – geta palova goda.
Leden, únor, březen, Студ---ь,--ют-, -----ік, С-------- л---- с------- С-у-з-н-, л-т-, с-к-в-к- ------------------------ Студзень, люты, сакавік, 0
St--ze--- l-u-y--sa-----, S-------- l----- s------- S-u-z-n-, l-u-y- s-k-v-k- ------------------------- Studzen’, lyuty, sakavіk,
duben, květen a červen. кр-савік- -ай і ч--в--ь. к-------- м-- і ч------- к-а-а-і-, м-й і ч-р-е-ь- ------------------------ красавік, май і чэрвень. 0
k-a--v--, -ay - -her----. k-------- m-- і c-------- k-a-a-і-, m-y і c-e-v-n-. ------------------------- krasavіk, may і cherven’.
Sedmý měsíc je červenec. Сё-- мес-- –-л-п-н-. С--- м---- – л------ С-м- м-с-ц – л-п-н-. -------------------- Сёмы месяц – ліпень. 0
Sem- me-y-ts - l---n-. S--- m------ – l------ S-m- m-s-a-s – l-p-n-. ---------------------- Semy mesyats – lіpen’.
Osmý měsíc je srpen. Вось-ы-м---ц --жн-ве--. В----- м---- – ж------- В-с-м- м-с-ц – ж-і-е-ь- ----------------------- Восьмы месяц – жнівень. 0
V-s--y-m--y--s-- zhnі-e-’. V----- m------ – z-------- V-s-m- m-s-a-s – z-n-v-n-. -------------------------- Vos’my mesyats – zhnіven’.
Devátý měsíc je září. Дз-в-т--м--я- ------с-нь. Д------ м---- – в-------- Д-е-я-ы м-с-ц – в-р-с-н-. ------------------------- Дзевяты месяц – верасень. 0
Dze-yat- m-sya-s---v-r--en’. D------- m------ – v-------- D-e-y-t- m-s-a-s – v-r-s-n-. ---------------------------- Dzevyaty mesyats – verasen’.
Desátý měsíc je říjen. Д-есяты меся- --кас-р-ч-ік. Д------ м---- – к---------- Д-е-я-ы м-с-ц – к-с-р-ч-і-. --------------------------- Дзесяты месяц – кастрычнік. 0
Dzes--ty---------–-k-st-yc-n-k. D------- m------ – k----------- D-e-y-t- m-s-a-s – k-s-r-c-n-k- ------------------------------- Dzesyaty mesyats – kastrychnіk.
Jedenáctý měsíc je listopad. А-з-нац-аты-м-ся- – л--т--а-. А---------- м---- – л-------- А-з-н-ц-а-ы м-с-ц – л-с-а-а-. ----------------------------- Адзінаццаты месяц – лістапад. 0
Ad-і---stsa------y-ts – l-st---d. A------------ m------ – l-------- A-z-n-t-t-a-y m-s-a-s – l-s-a-a-. --------------------------------- Adzіnatstsaty mesyats – lіstapad.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Дван---ат- --с-ц-- сн-жан-. Д--------- м---- – с------- Д-а-а-ц-т- м-с-ц – с-е-а-ь- --------------------------- Дванаццаты месяц – снежань. 0
Dv-na---s-ty---sy-t--– s-e-han’. D----------- m------ – s-------- D-a-a-s-s-t- m-s-a-s – s-e-h-n-. -------------------------------- Dvanatstsaty mesyats – snezhan’.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Два--ц-аць ----ц---- г--а---д. Д--------- м------ – г--- г--- Д-а-а-ц-ц- м-с-ц-ў – г-т- г-д- ------------------------------ Дванаццаць месяцаў – гэта год. 0
Dva--t------’ -e--a-s---–---ta-go-. D------------ m-------- – g--- g--- D-a-a-s-s-t-’ m-s-a-s-u – g-t- g-d- ----------------------------------- Dvanatstsats’ mesyatsau – geta god.
Červenec, srpen, září, Л----ь,-жн-ве--,-в---с-нь, Л------ ж------- в-------- Л-п-н-, ж-і-е-ь- в-р-с-н-, -------------------------- Ліпень, жнівень, верасень, 0
Lіp-n----hn--e-’, verase--, L------ z-------- v-------- L-p-n-, z-n-v-n-, v-r-s-n-, --------------------------- Lіpen’, zhnіven’, verasen’,
říjen, listopad a prosinec. кас---ч-і-- л-с-ап-д-і-сн--а--. к---------- л------- і с------- к-с-р-ч-і-, л-с-а-а- і с-е-а-ь- ------------------------------- кастрычнік, лістапад і снежань. 0
k-s-r--h---, l-s-apad --s--zha--. k----------- l------- і s-------- k-s-r-c-n-k- l-s-a-a- і s-e-h-n-. --------------------------------- kastrychnіk, lіstapad і snezhan’.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…