Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   ro a „cere” ceva

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [şaptezeci şi patru]

a „cere” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? M- -u-eţi tun-e? M- p----- t----- M- p-t-ţ- t-n-e- ---------------- Mă puteţi tunde? 0
Ne moc nakrátko, prosím. N----e- -cu-t, -- ro-. N- p--- s----- v- r--- N- p-e- s-u-t- v- r-g- ---------------------- Nu prea scurt, vă rog. 0
O něco kratší, prosím. C--a mai ---rt, -ă-rog. C--- m-- s----- v- r--- C-v- m-i s-u-t- v- r-g- ----------------------- Ceva mai scurt, vă rog. 0
Můžete mi vyvolat fotky? Put--i -e--l----p-z--e? P----- d------- p------ P-t-ţ- d-v-l-p- p-z-l-? ----------------------- Puteţi developa pozele? 0
Fotky jsou na cédéčku. Poz--- ---- p--C-. P----- s--- p- C-- P-z-l- s-n- p- C-. ------------------ Pozele sunt pe CD. 0
Fotky jsou ve foťáku. P-z--e s------ -par-tul--oto. P----- s--- î- a------- f---- P-z-l- s-n- î- a-a-a-u- f-t-. ----------------------------- Pozele sunt în aparatul foto. 0
Můžete opravit ty hodinky? Î-- -----i-r-p-----e-sul? Î-- p----- r----- c------ Î-i p-t-ţ- r-p-r- c-a-u-? ------------------------- Îmi puteţi repara ceasul? 0
Sklíčko je rozbité. S---la--s-e-s---tă. S----- e--- s------ S-i-l- e-t- s-a-t-. ------------------- Sticla este spartă. 0
Baterie je prázdná. Ba-er-- -s-e--o--ă. B------ e--- g----- B-t-r-a e-t- g-a-ă- ------------------- Bateria este goală. 0
Můžete vyžehlit tu košili? Î---puteţ- --lc--cămaş-? Î-- p----- c---- c------ Î-i p-t-ţ- c-l-a c-m-ş-? ------------------------ Îmi puteţi călca cămaşa? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? Î-i pute-i-c--ă-a -a-ta---ii? Î-- p----- c----- p---------- Î-i p-t-ţ- c-r-ţ- p-n-a-o-i-? ----------------------------- Îmi puteţi curăţa pantalonii? 0
Můžete opravit ty boty? Îmi --t--i--epa-- --nt----? Î-- p----- r----- p-------- Î-i p-t-ţ- r-p-r- p-n-o-i-? --------------------------- Îmi puteţi repara pantofii? 0
Můžete mi připálit? Îmi daţ---- --- ---f-c? Î-- d--- v- r-- u- f--- Î-i d-ţ- v- r-g u- f-c- ----------------------- Îmi daţi vă rog un foc? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? A-eţ--chi-r-te --u-o-bric--t-? A---- c------- s-- o b-------- A-e-i c-i-r-t- s-u o b-i-h-t-? ------------------------------ Aveţi chibrite sau o brichetă? 0
Můžete mi přinést popelník? A---i o-scru-i--ă? A---- o s--------- A-e-i o s-r-m-e-ă- ------------------ Aveţi o scrumieră? 0
Kouříte doutníky? Fuma-i ţi-ări? F----- ţ------ F-m-ţ- ţ-g-r-? -------------- Fumaţi ţigări? 0
Kouříte cigarety? Fu-aţ--ţ-gar-te? F----- ţ-------- F-m-ţ- ţ-g-r-t-? ---------------- Fumaţi ţigarete? 0
Kouříte dýmku? F-maţ--pi--? F----- p---- F-m-ţ- p-p-? ------------ Fumaţi pipă? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…