Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   fi pyytää jotakin

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [seitsemänkymmentäneljä]

pyytää jotakin

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? Vois-----o-t---e----a --uk-eni? V--------- t- l------ h-------- V-i-i-t-k- t- l-i-a-a h-u-s-n-? ------------------------------- Voisitteko te leikata hiukseni? 0
Ne moc nakrátko, prosím. Ei----an--y--ek--, kii---. E- l---- l-------- k------ E- l-i-n l-h-e-s-, k-i-o-. -------------------------- Ei liian lyhyeksi, kiitos. 0
O něco kratší, prosím. V-h-n ly-----äk-i- --i--s. V---- l----------- k------ V-h-n l-h-e-m-k-i- k-i-o-. -------------------------- Vähän lyhyemmäksi, kiitos. 0
Můžete mi vyvolat fotky? Voit--k- ----------a-oku--t? V------- k------- v--------- V-i-t-k- k-h-t-ä- v-l-k-v-t- ---------------------------- Voitteko kehittää valokuvat? 0
Fotky jsou na cédéčku. V-l-ku--t o-a---D-l-v---ä. V-------- o--- C---------- V-l-k-v-t o-a- C---e-y-l-. -------------------------- Valokuvat ovat CD-levyllä. 0
Fotky jsou ve foťáku. Va---u----ov-t---me-as-a. V-------- o--- k--------- V-l-k-v-t o-a- k-m-r-s-a- ------------------------- Valokuvat ovat kamerassa. 0
Můžete opravit ty hodinky? V-it-eko----j--a-k--l-n? V------- k------ k------ V-i-t-k- k-r-a-a k-l-o-? ------------------------ Voitteko korjata kellon? 0
Sklíčko je rozbité. L-si--n -----. L--- o- r----- L-s- o- r-k-i- -------------- Lasi on rikki. 0
Baterie je prázdná. Pa--e-- on-ty---. P------ o- t----- P-t-e-i o- t-h-ä- ----------------- Patteri on tyhjä. 0
Můžete vyžehlit tu košili? V-i-te---s--ittää -a-d--? V------- s------- p------ V-i-t-k- s-l-t-ä- p-i-a-? ------------------------- Voitteko silittää paidan? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? V-itt-ko pu-dis-a- h-u---? V------- p-------- h------ V-i-t-k- p-h-i-t-a h-u-u-? -------------------------- Voitteko puhdistaa housut? 0
Můžete opravit ty boty? V--t-ek- k-r-a-- -e-gät? V------- k------ k------ V-i-t-k- k-r-a-a k-n-ä-? ------------------------ Voitteko korjata kengät? 0
Můžete mi připálit? V--tt-k--ant----i-ulle -u---? V------- a---- m------ t----- V-i-t-k- a-t-a m-n-l-e t-l-a- ----------------------------- Voitteko antaa minulle tulta? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? On-o--e-ll--tu-i-i---a--ai sy--t-n--? O--- t----- t--------- t-- s--------- O-k- t-i-l- t-l-t-k-u- t-i s-t-t-n-ä- ------------------------------------- Onko teillä tulitikkua tai sytytintä? 0
Můžete mi přinést popelník? O----tei-----u----up--a? O--- t----- t----------- O-k- t-i-l- t-h-a-u-p-a- ------------------------ Onko teillä tuhkakuppia? 0
Kouříte doutníky? Po-tat-e-o --ka--i-a? P--------- s--------- P-l-a-t-k- s-k-r-i-a- --------------------- Poltatteko sikareita? 0
Kouříte cigarety? Po---tt--- t--akkaa? P--------- t-------- P-l-a-t-k- t-p-k-a-? -------------------- Poltatteko tupakkaa? 0
Kouříte dýmku? P-l----e-- pii----? P--------- p------- P-l-a-t-k- p-i-p-a- ------------------- Poltatteko piippua? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…