Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   uk Щось просити

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [сімдесят чотири]

74 [simdesyat chotyry]

Щось просити

[Shchosʹ prosyty]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? Мож-те--ен- ----ри--и? М----- м--- п--------- М-ж-т- м-н- п-с-р-г-и- ---------------------- Можете мене постригти? 0
M--he-e-me-e ------h-y? M------ m--- p--------- M-z-e-e m-n- p-s-r-h-y- ----------------------- Mozhete mene postryhty?
Ne moc nakrátko, prosím. Н- ---е -о-от--, --дь--ас-а. Н- д--- к------- б---------- Н- д-ж- к-р-т-о- б-д---а-к-. ---------------------------- Не дуже коротко, будь-ласка. 0
Ne---z----or--k-, bu-ʹ---s-a. N- d---- k------- b---------- N- d-z-e k-r-t-o- b-d---a-k-. ----------------------------- Ne duzhe korotko, budʹ-laska.
O něco kratší, prosím. Д--- ----т--,---дь-л--ка. Д--- к------- б---------- Д-щ- к-р-т-е- б-д---а-к-. ------------------------- Дещо коротше, будь-ласка. 0
D---c-o---r-t-he,------l-sk-. D------ k-------- b---------- D-s-c-o k-r-t-h-, b-d---a-k-. ----------------------------- Deshcho korotshe, budʹ-laska.
Můžete mi vyvolat fotky? М--е---п-о-ви-и---тог---ії? М----- п------- ф---------- М-ж-т- п-о-в-т- ф-т-г-а-і-? --------------------------- Можете проявити фотографії? 0
M---et- -r--a-yt---o------iï? M------ p-------- f----------- M-z-e-e p-o-a-y-y f-t-h-a-i-̈- ------------------------------ Mozhete proyavyty fotohrafiï?
Fotky jsou na cédéčku. Фотогр-фі- –--а -ис--. Ф--------- – н- д----- Ф-т-г-а-і- – н- д-с-у- ---------------------- Фотографії – на диску. 0
Fot-h-a------ -- dys-u. F---------- – n- d----- F-t-h-a-i-̈ – n- d-s-u- ----------------------- Fotohrafiï – na dysku.
Fotky jsou ve foťáku. Фот-г-а-ії – - ф--оа---аті. Ф--------- – у ф----------- Ф-т-г-а-і- – у ф-т-а-а-а-і- --------------------------- Фотографії – у фотоапараті. 0
Fo--hra-iï –------oa-ar--i. F---------- – u f----------- F-t-h-a-i-̈ – u f-t-a-a-a-i- ---------------------------- Fotohrafiï – u fotoaparati.
Můžete opravit ty hodinky? Чи--ож-те-В- -ідре-о--у-ати го--нн-к? Ч- м----- В- в------------- г-------- Ч- м-ж-т- В- в-д-е-о-т-в-т- г-д-н-и-? ------------------------------------- Чи можете Ви відремонтувати годинник? 0
Chy-m--h--- V- -i-------uvaty----ynnyk? C-- m------ V- v------------- h-------- C-y m-z-e-e V- v-d-e-o-t-v-t- h-d-n-y-? --------------------------------------- Chy mozhete Vy vidremontuvaty hodynnyk?
Sklíčko je rozbité. С-ло-ро--и-е. С--- р------- С-л- р-з-и-е- ------------- Скло розбите. 0
Sklo --zbyte. S--- r------- S-l- r-z-y-e- ------------- Sklo rozbyte.
Baterie je prázdná. Б-----я --зр--ж-н-. Б------ р---------- Б-т-р-я р-з-я-ж-н-. ------------------- Батарея розряджена. 0
Bat-r--a ro-rya-zh--a. B------- r------------ B-t-r-y- r-z-y-d-h-n-. ---------------------- Batareya rozryadzhena.
Můžete vyžehlit tu košili? Ч- м---те--о--асуват- с---ч-у? Ч- м----- п---------- с------- Ч- м-ж-т- п-п-а-у-а-и с-р-ч-у- ------------------------------ Чи можете попрасувати сорочку? 0
C-y m-----e po--asuva---so--chk-? C-- m------ p---------- s-------- C-y m-z-e-e p-p-a-u-a-y s-r-c-k-? --------------------------------- Chy mozhete poprasuvaty sorochku?
Můžete vyčistit ty kalhoty? Ч--мо-е-е-почи--ити--т-н-? Ч- м----- п-------- ш----- Ч- м-ж-т- п-ч-с-и-и ш-а-и- -------------------------- Чи можете почистити штани? 0
C-y-m-z-e-- p-ch---y-y---t--y? C-- m------ p--------- s------ C-y m-z-e-e p-c-y-t-t- s-t-n-? ------------------------------ Chy mozhete pochystyty shtany?
Můžete opravit ty boty? Чи м-ж--- ві--е-о--у--т--ч-р---ки? Ч- м----- в------------- ч-------- Ч- м-ж-т- в-д-е-о-т-в-т- ч-р-в-к-? ---------------------------------- Чи можете відремонтувати черевики? 0
Chy --zh--e-v-----ontuvat- --e-e-y--? C-- m------ v------------- c--------- C-y m-z-e-e v-d-e-o-t-v-t- c-e-e-y-y- ------------------------------------- Chy mozhete vidremontuvaty cherevyky?
Můžete mi připálit? Ч- -о---е -и-дат--м--і-з--а-ь-ичк-? Ч- м----- В- д--- м--- з----------- Ч- м-ж-т- В- д-т- м-н- з-п-л-н-ч-у- ----------------------------------- Чи можете Ви дати мені запальничку? 0
Chy -ozh--e-Vy---t- -e-i---p-l-ny-hk-? C-- m------ V- d--- m--- z------------ C-y m-z-e-e V- d-t- m-n- z-p-l-n-c-k-? -------------------------------------- Chy mozhete Vy daty meni zapalʹnychku?
Máte zápalky nebo zapalovač? Чи -а----Ви-сірн-ки аб- -а-ал--ич-у? Ч- м---- В- с------ а-- з----------- Ч- м-є-е В- с-р-и-и а-о з-п-л-н-ч-у- ------------------------------------ Чи маєте Ви сірники або запальничку? 0
Ch-----e---V- -irn-k--a-----p---ny--k-? C-- m----- V- s------ a-- z------------ C-y m-y-t- V- s-r-y-y a-o z-p-l-n-c-k-? --------------------------------------- Chy mayete Vy sirnyky abo zapalʹnychku?
Můžete mi přinést popelník? Чи -а-те--и-поп----и---? Ч- м---- В- п----------- Ч- м-є-е В- п-п-л-н-ч-у- ------------------------ Чи маєте Ви попільничку? 0
Ch---ay--e----po-ilʹny--k-? C-- m----- V- p------------ C-y m-y-t- V- p-p-l-n-c-k-? --------------------------- Chy mayete Vy popilʹnychku?
Kouříte doutníky? Чи-па---е--и--и-а-и? Ч- п----- В- с------ Ч- п-л-т- В- с-г-р-? -------------------- Чи палите Ви сигари? 0
Chy-pal-t---y --har-? C-- p----- V- s------ C-y p-l-t- V- s-h-r-? --------------------- Chy palyte Vy syhary?
Kouříte cigarety? Ч- п-------- сиг-р---? Ч- п----- В- с-------- Ч- п-л-т- В- с-г-р-т-? ---------------------- Чи палите Ви сигарети? 0
C-- p-l--- ---s-h-r--y? C-- p----- V- s-------- C-y p-l-t- V- s-h-r-t-? ----------------------- Chy palyte Vy syharety?
Kouříte dýmku? Чи -али-е--и л-ль--? Ч- п----- В- л------ Ч- п-л-т- В- л-л-к-? -------------------- Чи палите Ви люльку? 0
C-y--a-yte-V-----lʹ--? C-- p----- V- l------- C-y p-l-t- V- l-u-ʹ-u- ---------------------- Chy palyte Vy lyulʹku?

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…