Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   bg Минало време на модалните глаголи 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [осемдесет и осем]

88 [osemdeset i osem]

Минало време на модалните глаголи 2

[Minalo vreme na modalnite glagoli 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. М-ят --н н- --ка-е--а--и --ра-----укл-та. М--- с-- н- и----- д- с- и---- с к------- М-я- с-н н- и-к-ш- д- с- и-р-е с к-к-а-а- ----------------------------------------- Моят син не искаше да си играе с куклата. 0
M-y-t-sin -e-----sh- -a si-------- -uklat-. M---- s-- n- i------ d- s- i---- s k------- M-y-t s-n n- i-k-s-e d- s- i-r-e s k-k-a-a- ------------------------------------------- Moyat sin ne iskashe da si igrae s kuklata.
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. М-я-а-дъ-ер- -е--с---е д---гр---фу-бо-. М---- д----- н- и----- д- и---- ф------ М-я-а д-щ-р- н- и-к-ш- д- и-р-е ф-т-о-. --------------------------------------- Моята дъщеря не искаше да играе футбол. 0
M-y--- --s---er--------k------- --rae--u-b--. M----- d--------- n- i------ d- i---- f------ M-y-t- d-s-c-e-y- n- i-k-s-e d- i-r-e f-t-o-. --------------------------------------------- Moyata dyshcherya ne iskashe da igrae futbol.
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. М-я-а-жен---е и-каш- д- и-рае-с ме---а----. М---- ж--- н- и----- д- и---- с м-- н- ш--- М-я-а ж-н- н- и-к-ш- д- и-р-е с м-н н- ш-х- ------------------------------------------- Моята жена не искаше да играе с мен на шах. 0
M-ya----hen- n- i--as-e--a ig--e s --- -- -h--h. M----- z---- n- i------ d- i---- s m-- n- s----- M-y-t- z-e-a n- i-k-s-e d- i-r-e s m-n n- s-a-h- ------------------------------------------------ Moyata zhena ne iskashe da igrae s men na shakh.
Moje děti nechtěly jít na procházku. Моите-д----н- ис--х--д- се -аз-ож---. М---- д--- н- и----- д- с- р--------- М-и-е д-ц- н- и-к-х- д- с- р-з-о-д-т- ------------------------------------- Моите деца не искаха да се разхождат. 0
Mo--e-de-sa -e-isk---- da--- r--kho-hd--. M---- d---- n- i------ d- s- r----------- M-i-e d-t-a n- i-k-k-a d- s- r-z-h-z-d-t- ----------------------------------------- Moite detsa ne iskakha da se razkhozhdat.
Nechtěly uklidit pokoj. Те-не--ск--а д- раз--ебя--с-ая--. Т- н- и----- д- р-------- с------ Т- н- и-к-х- д- р-з-р-б-т с-а-т-. --------------------------------- Те не искаха да разтребят стаята. 0
T---- i-ka-ha-da-raz-r--ya- --ay---. T- n- i------ d- r--------- s------- T- n- i-k-k-a d- r-z-r-b-a- s-a-a-a- ------------------------------------ Te ne iskakha da raztrebyat stayata.
Nechtěly jít do postele / spát. Те-н- иска---д---и л---т. Т- н- и----- д- с- л----- Т- н- и-к-х- д- с- л-г-т- ------------------------- Те не искаха да си лягат. 0
Te-n- is-a-ha-da s----a-at. T- n- i------ d- s- l------ T- n- i-k-k-a d- s- l-a-a-. --------------------------- Te ne iskakha da si lyagat.
Nesměl jíst zmrzlinu. Т-й--е-би--ше д- ----сл---ле-. Т-- н- б----- д- я-- с-------- Т-й н- б-в-ш- д- я-е с-а-о-е-. ------------------------------ Той не биваше да яде сладолед. 0
T-y-n--bivas---da--ade -ladole-. T-- n- b------ d- y--- s-------- T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-a-o-e-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade sladoled.
Nesměl jíst čokoládu. Т-й н---и-аше да -д--ш---л--. Т-- н- б----- д- я-- ш------- Т-й н- б-в-ш- д- я-е ш-к-л-д- ----------------------------- Той не биваше да яде шоколад. 0
Toy-ne--i----e--- -a-e s-o-o-a-. T-- n- b------ d- y--- s-------- T-y n- b-v-s-e d- y-d- s-o-o-a-. -------------------------------- Toy ne bivashe da yade shokolad.
Nesměl jíst bonbóny. Той-не-би-а-е ---яде-бон-он-. Т-- н- б----- д- я-- б------- Т-й н- б-в-ш- д- я-е б-н-о-и- ----------------------------- Той не биваше да яде бонбони. 0
Toy-n- -iva-----a----- -on--ni. T-- n- b------ d- y--- b------- T-y n- b-v-s-e d- y-d- b-n-o-i- ------------------------------- Toy ne bivashe da yade bonboni.
Směl / směla jsem si něco přát. М--е---а си ----л---н-щ-. М---- д- с- п------ н---- М-ж-х д- с- п-ж-л-я н-щ-. ------------------------- Можех да си пожелая нещо. 0
Moz-e---da--i-poz-elay- nes-c-o. M------ d- s- p-------- n------- M-z-e-h d- s- p-z-e-a-a n-s-c-o- -------------------------------- Mozhekh da si pozhelaya neshcho.
Směl / směla jsem si koupit šaty. М--е- д--с--ку-- --кля. М---- д- с- к--- р----- М-ж-х д- с- к-п- р-к-я- ----------------------- Можех да си купя рокля. 0
Mo-hekh da--i ku-y---oklya. M------ d- s- k---- r------ M-z-e-h d- s- k-p-a r-k-y-. --------------------------- Mozhekh da si kupya roklya.
Směl / směla jsem si vzít pralinku. Мо-е--да ---в------он-о-. М---- д- с- в---- б------ М-ж-х д- с- в-е-а б-н-о-. ------------------------- Можех да си взема бонбон. 0
M----k- da-s- vzem- -o-bon. M------ d- s- v---- b------ M-z-e-h d- s- v-e-a b-n-o-. --------------------------- Mozhekh da si vzema bonbon.
Směl / směla jsi kouřit v letadle? М-же-е--и--- -уши--в са--лета? М----- л- д- п---- в с-------- М-ж-ш- л- д- п-ш-ш в с-м-л-т-? ------------------------------ Можеше ли да пушиш в самолета? 0
Moz-e--e l--da----h--h-- sa-o--t-? M------- l- d- p------ v s-------- M-z-e-h- l- d- p-s-i-h v s-m-l-t-? ---------------------------------- Mozheshe li da pushish v samoleta?
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? Мож-ше -и ------ш б-р- ----л-и-ата? М----- л- д- п--- б--- в б--------- М-ж-ш- л- д- п-е- б-р- в б-л-и-а-а- ----------------------------------- Можеше ли да пиеш бира в болницата? 0
M--he-h- li--a -i--h --ra-- bo---tsata? M------- l- d- p---- b--- v b---------- M-z-e-h- l- d- p-e-h b-r- v b-l-i-s-t-? --------------------------------------- Mozheshe li da piesh bira v bolnitsata?
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? М--еш-----да -земе--к--е---- х-т-ла? М----- л- д- в----- к----- в х------ М-ж-ш- л- д- в-е-е- к-ч-т- в х-т-л-? ------------------------------------ Можеше ли да вземеш кучето в хотела? 0
M-z--sh--l---a-v--m--h-----et- --k---ela? M------- l- d- v------ k------ v k------- M-z-e-h- l- d- v-e-e-h k-c-e-o v k-o-e-a- ----------------------------------------- Mozheshe li da vzemesh kucheto v khotela?
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. Пре--вак--цията-дец-т--м-------а---та----дъ-г- на-ън. П--- в--------- д----- м----- д- о------ д---- н----- П-е- в-к-н-и-т- д-ц-т- м-ж-х- д- о-т-в-т д-л-о н-в-н- ----------------------------------------------------- През ваканцията децата можеха да остават дълго навън. 0
Pr---v-ka-t--y--- --t---a --z-e--a-da ----v-t -y--o --v-n. P--- v----------- d------ m------- d- o------ d---- n----- P-e- v-k-n-s-y-t- d-t-a-a m-z-e-h- d- o-t-v-t d-l-o n-v-n- ---------------------------------------------------------- Prez vakantsiyata detsata mozhekha da ostavat dylgo navyn.
Mohly si hrát dlouho na dvoře. Т- мо--х- дълго -а -г-аят----д---а. Т- м----- д---- д- и----- н- д----- Т- м-ж-х- д-л-о д- и-р-я- н- д-о-а- ----------------------------------- Те можеха дълго да играят на двора. 0
T- -oz-ekha-d-lg---- ig-a--- na dv-ra. T- m------- d---- d- i------ n- d----- T- m-z-e-h- d-l-o d- i-r-y-t n- d-o-a- -------------------------------------- Te mozhekha dylgo da igrayat na dvora.
Směly zůstat dlouho vzhůru. Те м-жеха --лг--д---е--- при-ират. Т- м----- д---- д- н- с- п-------- Т- м-ж-х- д-л-о д- н- с- п-и-и-а-. ---------------------------------- Те можеха дълго да не се прибират. 0
T- mo--ekh- dy-g- ----e ---pribi--t. T- m------- d---- d- n- s- p-------- T- m-z-e-h- d-l-o d- n- s- p-i-i-a-. ------------------------------------ Te mozhekha dylgo da ne se pribirat.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…