Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   kk Past tense of modal verbs 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [сексен сегіз]

88 [seksen segiz]

Past tense of modal verbs 2

[Modaldi etistiktiñ ötken şağı 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. Ұлы-н-- -уыр-ақпе---й--ғ--- -------. Ұ------ қ--------- о------- к------- Ұ-ы-н-ң қ-ы-ш-қ-е- о-н-ғ-с- к-л-е-і- ------------------------------------ Ұлымның қуыршақпен ойнағысы келмеді. 0
U-ım-ı- ----şaqp----yn----ı ke-----. U------ q--------- o------- k------- U-ı-n-ñ q-ı-ş-q-e- o-n-ğ-s- k-l-e-i- ------------------------------------ Ulımnıñ qwırşaqpen oynağısı kelmedi.
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. Қ---м-ың----б-л-ойна--сы-к-лмеді. Қ------- ф----- о------- к------- Қ-з-м-ы- ф-т-о- о-н-ғ-с- к-л-е-і- --------------------------------- Қызымның футбол ойнағысы келмеді. 0
Q-zımn-ñ-f-t--- -----ı-ı ke-----. Q------- f----- o------- k------- Q-z-m-ı- f-t-o- o-n-ğ-s- k-l-e-i- --------------------------------- Qızımnıñ fwtbol oynağısı kelmedi.
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. Әй---м-----енімен----м---о-н-ғ--ы-к---е--. Ә-------- м------ ш----- о------- к------- Ә-е-і-н-ң м-н-м-н ш-х-а- о-н-ғ-с- к-л-е-і- ------------------------------------------ Әйелімнің менімен шахмат ойнағысы келмеді. 0
Äy-l--n-ñ--e--men --x-at -ynağıs----l-e--. Ä-------- m------ ş----- o------- k------- Ä-e-i-n-ñ m-n-m-n ş-x-a- o-n-ğ-s- k-l-e-i- ------------------------------------------ Äyelimniñ menimen şaxmat oynağısı kelmedi.
Moje děti nechtěly jít na procházku. Б------ы--ы--с--у-нд----і---л-еді. Б----------- с----------- к------- Б-л-л-р-м-ы- с-р-е-д-г-с- к-л-е-і- ---------------------------------- Балаларымның серуендегісі келмеді. 0
Ba-a----m-ıñ ser--nd--i-------ed-. B----------- s----------- k------- B-l-l-r-m-ı- s-r-e-d-g-s- k-l-e-i- ---------------------------------- Balalarımnıñ serwendegisi kelmedi.
Nechtěly uklidit pokoj. О--р-ың-б-лмені --н-ғысы -елм---. О------ б------ ж------- к------- О-а-д-ң б-л-е-і ж-н-ғ-с- к-л-е-і- --------------------------------- Олардың бөлмені жинағысы келмеді. 0
Ola--ıñ---lme------a-ıs--k----d-. O------ b------ j------- k------- O-a-d-ñ b-l-e-i j-n-ğ-s- k-l-e-i- --------------------------------- Olardıñ bölmeni jïnağısı kelmedi.
Nechtěly jít do postele / spát. Ол---ы- ж-т--сы кел-е-і. О------ ж------ к------- О-а-д-ң ж-т-ы-ы к-л-е-і- ------------------------ Олардың жатқысы келмеді. 0
Ol-r-ıñ-ja--ı-ı ---med-. O------ j------ k------- O-a-d-ñ j-t-ı-ı k-l-e-i- ------------------------ Olardıñ jatqısı kelmedi.
Nesměl jíst zmrzlinu. Оғ-н бал-------же-ге----м-й-ын. О--- б-------- ж---- б--------- О-а- б-л-ұ-д-қ ж-у-е б-л-а-т-н- ------------------------------- Оған балмұздақ жеуге болмайтын. 0
O--n-----u--a- -e------lmay-ın. O--- b-------- j---- b--------- O-a- b-l-u-d-q j-w-e b-l-a-t-n- ------------------------------- Oğan balmuzdaq jewge bolmaytın.
Nesměl jíst čokoládu. О--- шоколад --уге---лм-----. О--- ш------ ж---- б--------- О-а- ш-к-л-д ж-у-е б-л-а-т-н- ----------------------------- Оған шоколад жеуге болмайтын. 0
Oğa----ko--- j---e -o-m-y-ın. O--- ş------ j---- b--------- O-a- ş-k-l-d j-w-e b-l-a-t-n- ----------------------------- Oğan şokolad jewge bolmaytın.
Nesměl jíst bonbóny. Оға- к---и- ж-у-е-болмай-ы-. О--- к----- ж---- б--------- О-а- к-м-и- ж-у-е б-л-а-т-н- ---------------------------- Оған кәмпит жеуге болмайтын. 0
Oğan---mp-t-j-w-e -o-m-y-ın. O--- k----- j---- b--------- O-a- k-m-ï- j-w-e b-l-a-t-n- ---------------------------- Oğan kämpït jewge bolmaytın.
Směl / směla jsem si něco přát. М---н-б--деңе қалап-а-у-а--ол----. М---- б------ қ---- а---- б------- М-ғ-н б-р-е-е қ-л-п а-у-а б-л-т-н- ---------------------------------- Маған бірдеңе қалап алуға болатын. 0
M---- bi--eñ- qa-ap ---ğ--b--a-ın. M---- b------ q---- a---- b------- M-ğ-n b-r-e-e q-l-p a-w-a b-l-t-n- ---------------------------------- Mağan birdeñe qalap alwğa bolatın.
Směl / směla jsem si koupit šaty. Маға- к-йл-------- алу-------т--. М---- к----- с---- а---- б------- М-ғ-н к-й-е- с-т-п а-у-а б-л-т-н- --------------------------------- Маған көйлек сатып алуға болатын. 0
M--a-------- ----p-al--- --la---. M---- k----- s---- a---- b------- M-ğ-n k-y-e- s-t-p a-w-a b-l-t-n- --------------------------------- Mağan köylek satıp alwğa bolatın.
Směl / směla jsem si vzít pralinku. Мағ-н --к---д -л-ғ--б-л--ы-. М---- ш------ а---- б------- М-ғ-н ш-к-л-д а-у-а б-л-т-н- ---------------------------- Маған шоколад алуға болатын. 0
Mağ-----kolad -lw-- b-la-ın. M---- ş------ a---- b------- M-ğ-n ş-k-l-d a-w-a b-l-t-n- ---------------------------- Mağan şokolad alwğa bolatın.
Směl / směla jsi kouřit v letadle? Са--н ұш-қ-- т-м-кі---г--- -о-аты- -а е-і? С---- ұ----- т----- ш----- б------ б- е--- С-ғ-н ұ-а-т- т-м-к- ш-г-г- б-л-т-н б- е-і- ------------------------------------------ Саған ұшақта темекі шегуге болатын ба еді? 0
Sağ----şa-ta -em-ki-ş--wge b-lat-------di? S---- u----- t----- ş----- b------ b- e--- S-ğ-n u-a-t- t-m-k- ş-g-g- b-l-t-n b- e-i- ------------------------------------------ Sağan uşaqta temeki şegwge bolatın ba edi?
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? С-ғ-- а----а-а-а--ы-- -шу----ол---н -- -д-? С---- а--------- с--- і---- б------ б- е--- С-ғ-н а-р-х-н-д- с-р- і-у-е б-л-т-н б- е-і- ------------------------------------------- Саған ауруханада сыра ішуге болатын ба еді? 0
Sa-an ----xa-ad--s----i-w-e-b--a-ı---- ed-? S---- a--------- s--- i---- b------ b- e--- S-ğ-n a-r-x-n-d- s-r- i-w-e b-l-t-n b- e-i- ------------------------------------------- Sağan awrwxanada sıra işwge bolatın ba edi?
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? Са-а----н-қ -й-- ө-і-мен бі--е-и--- -лу-а --л------а еді? С---- қ---- ү--- ө------ б---- и--- а---- б------ б- е--- С-ғ-н қ-н-қ ү-г- ө-і-м-н б-р-е и-т- а-у-а б-л-т-н б- е-і- --------------------------------------------------------- Саған қонақ үйге өзіңмен бірге итті алуға болатын ба еді? 0
Sa--- -o-aq üyg- --iñmen --r-e ï-t--alw-a-------n--a--di? S---- q---- ü--- ö------ b---- ï--- a---- b------ b- e--- S-ğ-n q-n-q ü-g- ö-i-m-n b-r-e ï-t- a-w-a b-l-t-n b- e-i- --------------------------------------------------------- Sağan qonaq üyge öziñmen birge ïtti alwğa bolatın ba edi?
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. Де-ал-с----і----балала--а --л-да--------ру-е ---а-ы-. Д------ к------ б-------- д----- ұ--- ж----- б------- Д-м-л-с к-з-н-е б-л-л-р-а д-л-д- ұ-а- ж-р-г- б-л-т-н- ----------------------------------------------------- Демалыс кезінде балаларға далада ұзақ жүруге болатын. 0
Demal-s kezi--e--al-l-rğ--dal--a-uzaq -ür-ge-bolat-n. D------ k------ b-------- d----- u--- j----- b------- D-m-l-s k-z-n-e b-l-l-r-a d-l-d- u-a- j-r-g- b-l-t-n- ----------------------------------------------------- Demalıs kezinde balalarğa dalada uzaq jürwge bolatın.
Mohly si hrát dlouho na dvoře. О-а-ғ----л-д- -з-қ-о-на-ғ- -олат-- ед-. О----- а----- ұ--- о------ б------ е--- О-а-ғ- а-л-д- ұ-а- о-н-у-а б-л-т-н е-і- --------------------------------------- Оларға аулада ұзақ ойнауға болатын еді. 0
Ol-rğa---la-a uza- o-n-wğ- -o--tın--di. O----- a----- u--- o------ b------ e--- O-a-ğ- a-l-d- u-a- o-n-w-a b-l-t-n e-i- --------------------------------------- Olarğa awlada uzaq oynawğa bolatın edi.
Směly zůstat dlouho vzhůru. О-ар-а ұ-а- уақыт-ұй-қта------бо-аты-. О----- ұ--- у---- ұ---------- б------- О-а-ғ- ұ-а- у-қ-т ұ-ы-т-м-у-а б-л-т-н- -------------------------------------- Оларға ұзақ уақыт ұйықтамауға болатын. 0
O--rğ- u--q -aq-t--y-qta--w-- -ola-ın. O----- u--- w---- u---------- b------- O-a-ğ- u-a- w-q-t u-ı-t-m-w-a b-l-t-n- -------------------------------------- Olarğa uzaq waqıt uyıqtamawğa bolatın.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…