Slovníček fráz

sk Ročné obdobia a počasie   »   cs Roční období a počasí

16 [šestnásť]

Ročné obdobia a počasie

Ročné obdobia a počasie

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina čeština Prehrať Viac
To sú ročné obdobia: T-to-j-ou---ční -b-obí: Toto jsou roční období: T-t- j-o- r-č-í o-d-b-: ----------------------- Toto jsou roční období: 0
Jar, leto, Jar-- --t-, Jaro, léto, J-r-, l-t-, ----------- Jaro, léto, 0
jeseň a zima. p-d--- a-z-m-. podzim a zima. p-d-i- a z-m-. -------------- podzim a zima. 0
Leto je horúce. L-to ----o-k-. Léto je horké. L-t- j- h-r-é- -------------- Léto je horké. 0
V lete svieti slnko. V-lé-- svít- -lunc-. V létě svítí slunce. V l-t- s-í-í s-u-c-. -------------------- V létě svítí slunce. 0
V lete sa radi chodíme prechádzať. V--étě-c-o-ím- rádi-n----ocházky. V létě chodíme rádi na procházky. V l-t- c-o-í-e r-d- n- p-o-h-z-y- --------------------------------- V létě chodíme rádi na procházky. 0
Zima je chladná. Z-ma -e c-la-ná. Zima je chladná. Z-m- j- c-l-d-á- ---------------- Zima je chladná. 0
V zime sneží alebo prší. V-zi----něž- neb- prš-. V zimě sněží nebo prší. V z-m- s-ě-í n-b- p-š-. ----------------------- V zimě sněží nebo prší. 0
V zime radi zostávame doma. V-z--ě-z-st-v-me-r--i --ma. V zimě zůstáváme rádi doma. V z-m- z-s-á-á-e r-d- d-m-. --------------------------- V zimě zůstáváme rádi doma. 0
Je chladno. Je--hlad--. Je chladno. J- c-l-d-o- ----------- Je chladno. 0
Prší. P-ší. Prší. P-š-. ----- Prší. 0
Fúka vietor. F-u-á ví--. Fouká vítr. F-u-á v-t-. ----------- Fouká vítr. 0
Je teplo. Je ----o. Je teplo. J- t-p-o- --------- Je teplo. 0
Je slnečno. J--s---e---. Je slunečno. J- s-u-e-n-. ------------ Je slunečno. 0
Je jasno. Je j----. Je jasno. J- j-s-o- --------- Je jasno. 0
Aké je dnes počasie? J-k- -e -n----oč--í? Jaké je dnes počasí? J-k- j- d-e- p-č-s-? -------------------- Jaké je dnes počasí? 0
Dnes je chladno. Dn-s -e -h-a--o. Dnes je chladno. D-e- j- c-l-d-o- ---------------- Dnes je chladno. 0
Dnes je teplo. Dnes--- -e--o. Dnes je teplo. D-e- j- t-p-o- -------------- Dnes je teplo. 0

Učenie a emócie

Keď vieme komunikovať v cudzom jazyku, sme šťastní. Sme hrdí na seba i na svoje pokroky. Keď nám to nejde, sme nahnevaní alebo sklamaní. S učením sú teda spojené rôzne pocity. Nové štúdie však došli k ďalším zaujímavým záverom. Ukazujú, že pocity môžu zohrať dôležitú úlohu už pri učení. Naše emócie ovplyvňujú náš úspech pri učení. Pre náš mozog predstavuje učenie vždy určitú úlohu. A túto úlohu musí vyriešiť. To, či sa mu to podarí, záleží na našich pocitoch. Ak veríme, že úlohu vyriešime, sme sebavedomí. Táto emocionálna stabilita nám pri učení pomáha. Pozitívne myslenie tak podporuje naše intelektuálne schopnosti. Učenie a stres naproti tomu fungujú oveľa horšie. Pochybnosti alebo starosti bránia dobrému výkonu. Obzvlášť zle sa učíme, keď máme strach. Náš mozog potom nie je schopný nové informácie dobre ukladať. Dôležité preto je, aby sme mali pri učení vždy motiváciu. Pocity teda ovplyvňujú učenie. Ale učenie tiež ovplyvňuje naše pocity! Štruktúry mozgu, ktoré spracovávajú fakty, spracovávajú aj pocity. Takže učenie nás môže tešiť a kto je šťastný, ten sa lepšie učí. Samozrejme nie vždy nám učenie robí radosť, môže byť tiež namáhavé. Preto by sme si mali vždy klásť malé ciele. Nepreťažujte toľko mozog. To vám môže zaručiť, že sa vaše očakávania splnia. Váš úspech vám bude odmenou, a to vás bude znovu a znovu motivovať. Učte sa teda a usmievajte sa pri tom!