Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   eo Vojaĝpreparoj

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [kvardek sep]

Vojaĝpreparoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! V- --v-s-pa-i-n-a--v-l-zo-! V- d---- p--- n--- v------- V- d-v-s p-k- n-a- v-l-z-n- --------------------------- Vi devas paki nian valizon! 0
Nesmíš na nic zapomenout! V--d--as---r-----nen---! V- d---- f------ n------ V- d-v-s f-r-e-i n-n-o-! ------------------------ Vi devas forgesi nenion! 0
Potřebuješ velký kufr! Vi-be----s-grandan -alizon! V- b------ g------ v------- V- b-z-n-s g-a-d-n v-l-z-n- --------------------------- Vi bezonas grandan valizon! 0
Nezapomeň si pas! N- f---e-u --a- pas-or-o-! N- f------ v--- p--------- N- f-r-e-u v-a- p-s-o-t-n- -------------------------- Ne forgesu vian pasporton! 0
Nezapomeň si letenku! N----rgesu v--- f--g-i-e--n! N- f------ v--- f----------- N- f-r-e-u v-a- f-u-b-l-t-n- ---------------------------- Ne forgesu vian flugbileton! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! N---org-su----jn-v--aĝoĉek---! N- f------ v---- v------------ N- f-r-e-u v-a-n v-j-ĝ-ĉ-k-j-! ------------------------------ Ne forgesu viajn vojaĝoĉekojn! 0
Vezmi si krém na opalování. Kun---n- sun----an--re--n. K------- s-------- k------ K-n-r-n- s-n-i-m-n k-e-o-. -------------------------- Kunprenu sunŝirman kremon. 0
Vezmi si sluneční brýle. K---r----s---kulvitrojn. K------- s-------------- K-n-r-n- s-n-k-l-i-r-j-. ------------------------ Kunprenu sunokulvitrojn. 0
Vezmi si slamák. K-npr----su-ĉ-pel--. K------- s---------- K-n-r-n- s-n-a-e-o-. -------------------- Kunprenu sunĉapelon. 0
Chceš si vzít mapu? Ĉu -- volas k--pr-----------n? Ĉ- v- v---- k------- v-------- Ĉ- v- v-l-s k-n-r-n- v-j-a-o-? ------------------------------ Ĉu vi volas kunpreni vojmapon? 0
Chceš si vzít průvodce? Ĉ---- ----s-k--preni-g--d----o-? Ĉ- v- v---- k------- g---------- Ĉ- v- v-l-s k-n-r-n- g-i-l-b-o-? -------------------------------- Ĉu vi volas kunpreni gvidlibron? 0
Chceš si vzít deštník? Ĉ- -i-volas-ku-p--n- p------re-on? Ĉ- v- v---- k------- p------------ Ĉ- v- v-l-s k-n-r-n- p-u-o-b-e-o-? ---------------------------------- Ĉu vi volas kunpreni pluvombrelon? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. M--or---r-ni la------l-n---- -a--e---o-n- la---r--p---. M----- p---- l- p----------- l- ĉ-------- l- ŝ--------- M-m-r- p-e-i l- p-n-a-o-o-n- l- ĉ-m-z-j-, l- ŝ-r-m-o-n- ------------------------------------------------------- Memoru preni la pantalonojn, la ĉemizojn, la ŝtrumpojn. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Mem--u-pr--- -a krav-t---, -- --no-n,-la -por-j--o--. M----- p---- l- k--------- l- z------ l- s----------- M-m-r- p-e-i l- k-a-a-o-n- l- z-n-j-, l- s-o-t-a-o-n- ----------------------------------------------------- Memoru preni la kravatojn, la zonojn, la sportjakojn. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. M----- ---n---- --ĵ---jn- la n--tor--oj----- la---ĉ----o--. M----- p---- l- p-------- l- n---------- k-- l- t---------- M-m-r- p-e-i l- p-ĵ-m-j-, l- n-k-o-o-o-n k-j l- t-ĉ-m-z-j-. ----------------------------------------------------------- Memoru preni la piĵamojn, la noktorobojn kaj la t-ĉemizojn. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Vi---z-n---ŝ--j-,-s-nda-ojn k-j --t-jn. V- b------ ŝ----- s-------- k-- b------ V- b-z-n-s ŝ-o-n- s-n-a-o-n k-j b-t-j-. --------------------------------------- Vi bezonas ŝuojn, sandalojn kaj botojn. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. V---ezonas-po-tu--j-- -a----kaj-u---ton-----. V- b------ p--------- s---- k-- u------------ V- b-z-n-s p-ŝ-u-o-n- s-p-n k-j u-g-t-n-i-o-. --------------------------------------------- Vi bezonas poŝtukojn, sapon kaj ungotondilon. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. V--b--onas --m-i-o---de-to------ k------t-pa-to-. V- b------ k-------- d---------- k-- d----------- V- b-z-n-s k-m-i-o-, d-n-o-r-s-n k-j d-n-o-a-t-n- ------------------------------------------------- Vi bezonas kombilon, dentobroson kaj dentopaston. 0

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…