Konverzační příručka

cs U lékaře   »   kk At the doctor

57 [padesát sedm]

U lékaře

U lékaře

57 [елу жеті]

57 [elw jeti]

At the doctor

[Därigerde]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Jsem objednaný / objednaná k lékaři. М-н-д-рі-е--е--а-ылғ-нм-н. М-- д-------- ж----------- М-н д-р-г-р-е ж-з-л-а-м-н- -------------------------- Мен дәрігерге жазылғанмын. 0
M-- -är-ger-e--a-ı-ğ--mın. M-- d-------- j----------- M-n d-r-g-r-e j-z-l-a-m-n- -------------------------- Men därigerge jazılğanmın.
Jsem objednaný / objednaná na deset hodin. Мен- қ------у----ыт- с-ғ-т---. М--- қ------- у----- с---- о-- М-н- қ-б-л-а- у-қ-т- с-ғ-т о-. ------------------------------ Мені қабылдау уақыты сағат он. 0
Meni -abıldaw--aqıt- sa-at o-. M--- q------- w----- s---- o-- M-n- q-b-l-a- w-q-t- s-ğ-t o-. ------------------------------ Meni qabıldaw waqıtı sağat on.
Jak se jmenujete? Тегің-з к-м? Т------ к--- Т-г-ң-з к-м- ------------ Тегіңіз кім? 0
Te---i--kim? T------ k--- T-g-ñ-z k-m- ------------ Tegiñiz kim?
Prosím posaďte se v čekárně. Кү-у-бөлме-і-д- оты-- -ұ--ң--. К--- б--------- о---- т------- К-т- б-л-е-і-д- о-ы-а т-р-ң-з- ------------------------------ Күту бөлмесінде отыра тұрыңыз. 0
K----böl----nd------a t----ı-. K--- b--------- o---- t------- K-t- b-l-e-i-d- o-ı-a t-r-ñ-z- ------------------------------ Kütw bölmesinde otıra turıñız.
Pan doktor přijde hned. Д-р--ер --зі- -елед-. Д------ қ---- к------ Д-р-г-р қ-з-р к-л-д-. --------------------- Дәрігер қазір келеді. 0
Dä-i-er----ir-keledi. D------ q---- k------ D-r-g-r q-z-r k-l-d-. --------------------- Däriger qazir keledi.
U které pojišťovny jste pojištěn / pojištěna? Сіз қ---же-д- ---т---ы--лған-ыз? С-- қ-- ж---- с----------------- С-з қ-й ж-р-е с-қ-а-д-р-л-а-с-з- -------------------------------- Сіз қай жерде сақтандырылғансыз? 0
S-----y ---d---aq---d-r-l---sı-? S-- q-- j---- s----------------- S-z q-y j-r-e s-q-a-d-r-l-a-s-z- -------------------------------- Siz qay jerde saqtandırılğansız?
Co pro Vás mohu udělat? Сіз-е -----й --м-- -өрсе-ейі-? С---- қ----- к---- к---------- С-з-е қ-н-а- к-м-к к-р-е-е-і-? ------------------------------ Сізге қандай көмек көрсетейін? 0
S-z-e-qanda---ö--k --rset-y--? S---- q----- k---- k---------- S-z-e q-n-a- k-m-k k-r-e-e-i-? ------------------------------ Sizge qanday kömek körseteyin?
Bolí Vás něco? Б-р ж-р-ңіз -у--а--а? Б-- ж------ а---- м-- Б-р ж-р-ң-з а-ы-а м-? --------------------- Бір жеріңіз ауыра ма? 0
B-r j--iñi- -w-ra m-? B-- j------ a---- m-- B-r j-r-ñ-z a-ı-a m-? --------------------- Bir jeriñiz awıra ma?
Kde to bolí? Қа- -ер--і--а-ыра-ы? Қ-- ж------ а------- Қ-й ж-р-ң-з а-ы-а-ы- -------------------- Қай жеріңіз ауырады? 0
Qa- --r-ñiz-aw-radı? Q-- j------ a------- Q-y j-r-ñ-z a-ı-a-ı- -------------------- Qay jeriñiz awıradı?
Pořád mě bolí v zádech. Ар--- --е-і -уы----тұрады. А---- ү---- а----- т------ А-қ-м ү-е-і а-ы-ы- т-р-д-. -------------------------- Арқам үнемі ауырып тұрады. 0
Ar-a- ü--mi------p-t--a--. A---- ü---- a----- t------ A-q-m ü-e-i a-ı-ı- t-r-d-. -------------------------- Arqam ünemi awırıp turadı.
Často mě bolí hlava. Ме-ің-б-с-м жиі ауыр-ды. М---- б---- ж-- а------- М-н-ң б-с-м ж-і а-ы-а-ы- ------------------------ Менің басым жиі ауырады. 0
Me-i- ------j----------. M---- b---- j-- a------- M-n-ñ b-s-m j-i a-ı-a-ı- ------------------------ Meniñ basım jïi awıradı.
Někdy mě bolí břicho. Ке-----ш-м а-ыр--ы. К---- і--- а------- К-й-е і-і- а-ы-а-ы- ------------------- Кейде ішім ауырады. 0
Ke--e-i-im a--ra-ı. K---- i--- a------- K-y-e i-i- a-ı-a-ı- ------------------- Keyde işim awıradı.
Prosím svlékněte se do pasu! Б-лг- -ейі- --шіні--з! Б---- д---- ш--------- Б-л-е д-й-н ш-ш-н-ң-з- ---------------------- Белге дейін шешініңіз! 0
Be-ge -eyi- şe------z! B---- d---- ş--------- B-l-e d-y-n ş-ş-n-ñ-z- ---------------------- Belge deyin şeşiniñiz!
Lehnite si prosím na lůžko! К-ше----а жа--ң--! К-------- ж------- К-ш-т-а-а ж-т-ң-з- ------------------ Кушеткаға жатыңыз! 0
K-ş-------jatıñ--! K-------- j------- K-ş-t-a-a j-t-ñ-z- ------------------ Kwşetkağa jatıñız!
Váš krevní tlak je v pořádku. Қа--қ--ы-ы-қ-л--ты. Қ-- қ----- қ------- Қ-н қ-с-м- қ-л-п-ы- ------------------- Қан қысымы қалыпты. 0
Qan---sı-- ---ıptı. Q-- q----- q------- Q-n q-s-m- q-l-p-ı- ------------------- Qan qısımı qalıptı.
Dám Vám injekci. Ме----з-- -ә---е---і-. М-- с---- д--- е------ М-н с-з-е д-р- е-е-і-. ---------------------- Мен сізге дәрі егемін. 0
Men -i--e--är- -gemi-. M-- s---- d--- e------ M-n s-z-e d-r- e-e-i-. ---------------------- Men sizge däri egemin.
Předepíšu Vám léky. С---е--әрі-бе-емі-. С---- д--- б------- С-з-е д-р- б-р-м-н- ------------------- Сізге дәрі беремін. 0
Siz-e -------re-i-. S---- d--- b------- S-z-e d-r- b-r-m-n- ------------------- Sizge däri beremin.
Dám Vám recept pro lékárnu. С---- дәрі-а--ғ---еце-- ж-зы-----ем-н. С---- д--------- р----- ж---- б------- С-з-е д-р-х-н-ғ- р-ц-п- ж-з-п б-р-м-н- -------------------------------------- Сізге дәріханаға рецепт жазып беремін. 0
Sizg- där-xan--a rec--t ja--p ber---n. S---- d--------- r----- j---- b------- S-z-e d-r-x-n-ğ- r-c-p- j-z-p b-r-m-n- -------------------------------------- Sizge därixanağa recept jazıp beremin.

Dlouhá slova, krátká slova

Délka slova závisí na jeho informačním obsahu. To bylo dokázáno v jedné americké studii. Vědci zkoumali slova z deseti evropských jazyků. To vše za pomoci počítače. Počítačový program analyzoval různá slova. Přitom vypočítal informační obsah pomocí vzorce. Výsledky byly jasné. Čím je slovo kratší, tím méně informací obsahuje. Zajímavé je, že používáme krátká slova častěji než ta dlouhá. Důvodem může být efektivita řeči. Když mluvíme, soustředíme se na tu nejdůležitější věc. Proto nesmí být slova s málo informacemi příliš dlouhá. To zaručuje, že nestrávíme příliš mnoho času nedůležitými věcmi. Souvislost mezi délkou a obsahem má i jinou výhodu. Zajišťuje, že informační obsah zůstane vždy stejný. To znamená, že za určitou jednotku času řekneme vždy stejné množství informací. Můžeme například použít několik dlouhých slov. Anebo můžeme říci více krátkých slov. Bez ohledu na to, co zvolíme, zůstane informační obsah stejný. Naše řeč má tedy pevný rytmus. Lidé, kteří nás poslouchají, nás stačí lépe sledovat. Kdyby se množství informací stále měnilo, bylo by to špatné. Naši posluchači by nebyli schopni naši řeč dobře vnímat. Porozumění by tak bylo velmi obtížné. Kdo si tedy chce s jinými co nejlépe rozumět, měl by užívat krátká slova. Krátká slova totiž lidé lépe pochopí, než ta dlouhá. Princip je tedy jasný: Keep It Short and Simple! Ve zkratce: KISS!