Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   sr Придеви 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [осамдесет]

80 [osamdeset]

Придеви 3

Pridevi 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Ona má psa. Она -ма---а. О__ и__ п___ О-а и-а п-а- ------------ Она има пса. 0
O-- im---s-. O__ i__ p___ O-a i-a p-a- ------------ Ona ima psa.
Ten pes je velký. П-с ј- -ел--. П__ ј_ в_____ П-с ј- в-л-к- ------------- Пас је велик. 0
Pas j- v-lik. P__ j_ v_____ P-s j- v-l-k- ------------- Pas je velik.
Má velkého psa. О-- -м- вели--г----. О__ и__ в______ п___ О-а и-а в-л-к-г п-а- -------------------- Она има великог пса. 0
O-- --- velik---psa. O__ i__ v______ p___ O-a i-a v-l-k-g p-a- -------------------- Ona ima velikog psa.
Má dům. О-- и-а --ћу. О__ и__ к____ О-а и-а к-ћ-. ------------- Она има кућу. 0
O---ima--u-́-. O__ i__ k____ O-a i-a k-c-u- -------------- Ona ima kuću.
Ten dům je malý. К--- ---м-л-. К___ ј_ м____ К-ћ- ј- м-л-. ------------- Кућа је мала. 0
K---a -- m--a. K___ j_ m____ K-c-a j- m-l-. -------------- Kuća je mala.
Má malý dům. Он--има-м--- -у-у. О__ и__ м___ к____ О-а и-а м-л- к-ћ-. ------------------ Она има малу кућу. 0
Ona -ma ---u--uc--. O__ i__ m___ k____ O-a i-a m-l- k-c-u- ------------------- Ona ima malu kuću.
Bydlí v hotelu. О-----н-ј------т-лу. О_ с______ у х______ О- с-а-у-е у х-т-л-. -------------------- Он станује у хотелу. 0
On-s-anuje-u----e--. O_ s______ u h______ O- s-a-u-e u h-t-l-. -------------------- On stanuje u hotelu.
Ten hotel je levný. Х-тел--- ј-фт--. Х____ ј_ ј______ Х-т-л ј- ј-ф-и-. ---------------- Хотел је јефтин. 0
Ho--- ---jef-in. H____ j_ j______ H-t-l j- j-f-i-. ---------------- Hotel je jeftin.
Bydlí v levném hotelu. Он--т-ну---у---ф-и-ом-х-т--у. О_ с______ у ј_______ х______ О- с-а-у-е у ј-ф-и-о- х-т-л-. ----------------------------- Он станује у јефтином хотелу. 0
On-s-----e-- j------------lu. O_ s______ u j_______ h______ O- s-a-u-e u j-f-i-o- h-t-l-. ----------------------------- On stanuje u jeftinom hotelu.
Má auto. Он --- -у--. О_ и__ а____ О- и-а а-т-. ------------ Он има ауто. 0
On-i-- -uto. O_ i__ a____ O- i-a a-t-. ------------ On ima auto.
To auto je drahé. Ауто----скупо. А___ ј_ с_____ А-т- ј- с-у-о- -------------- Ауто је скупо. 0
A-t- j- s-up-. A___ j_ s_____ A-t- j- s-u-o- -------------- Auto je skupo.
Má drahé auto. О- -----ку-о --т-. О_ и__ с____ а____ О- и-а с-у-о а-т-. ------------------ Он има скупо ауто. 0
On i------po a---. O_ i__ s____ a____ O- i-a s-u-o a-t-. ------------------ On ima skupo auto.
Čte román. О- -----р--а-. О_ ч___ р_____ О- ч-т- р-м-н- -------------- Он чита роман. 0
On-č--- r---n. O_ č___ r_____ O- č-t- r-m-n- -------------- On čita roman.
Ten román je nudný. Р-м-н--е д---да-. Р____ ј_ д_______ Р-м-н ј- д-с-д-н- ----------------- Роман је досадан. 0
R-m-- je d--a---. R____ j_ d_______ R-m-n j- d-s-d-n- ----------------- Roman je dosadan.
Čte nudný román. О--ч--а -----ан-р----. О_ ч___ д______ р_____ О- ч-т- д-с-д-н р-м-н- ---------------------- Он чита досадан роман. 0
O---it- do-a-an-r--a-. O_ č___ d______ r_____ O- č-t- d-s-d-n r-m-n- ---------------------- On čita dosadan roman.
Dívá se na film. О-- г---------. О__ г____ ф____ О-а г-е-а ф-л-. --------------- Она гледа филм. 0
O-a-gle-a--i--. O__ g____ f____ O-a g-e-a f-l-. --------------- Ona gleda film.
Ten film je napínavý. Ф-лм ј---зб--љ--. Ф___ ј_ у________ Ф-л- ј- у-б-д-и-. ----------------- Филм је узбудљив. 0
F-lm ----zbud-j-v. F___ j_ u_________ F-l- j- u-b-d-j-v- ------------------ Film je uzbudljiv.
Dívá se na napínavý film. О----л-да--зб-д-и- -ил-. О__ г____ у_______ ф____ О-а г-е-а у-б-д-и- ф-л-. ------------------------ Она гледа узбудљив филм. 0
Ona-gleda-uz-udl-i- ----. O__ g____ u________ f____ O-a g-e-a u-b-d-j-v f-l-. ------------------------- Ona gleda uzbudljiv film.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…