Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   sr Придеви 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [осамдесет]

80 [osamdeset]

Придеви 3

[Pridevi 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Ona má psa. О-а и-а ---. О-- и-- п--- О-а и-а п-а- ------------ Она има пса. 0
O----ma ---. O-- i-- p--- O-a i-a p-a- ------------ Ona ima psa.
Ten pes je velký. П-с-ј- ве--к. П-- ј- в----- П-с ј- в-л-к- ------------- Пас је велик. 0
Pas-je---l-k. P-- j- v----- P-s j- v-l-k- ------------- Pas je velik.
Má velkého psa. Он- -м--в-лик-г -с-. О-- и-- в------ п--- О-а и-а в-л-к-г п-а- -------------------- Она има великог пса. 0
O-- -m---el-k-g-p-a. O-- i-- v------ p--- O-a i-a v-l-k-g p-a- -------------------- Ona ima velikog psa.
Má dům. О-- --- ----. О-- и-- к---- О-а и-а к-ћ-. ------------- Она има кућу. 0
O-- --- kuć-. O-- i-- k----- O-a i-a k-c-u- -------------- Ona ima kuću.
Ten dům je malý. Ку-а је м-ла. К--- ј- м---- К-ћ- ј- м-л-. ------------- Кућа је мала. 0
K-----je ma--. K---- j- m---- K-c-a j- m-l-. -------------- Kuća je mala.
Má malý dům. О-а---а-мал- -у--. О-- и-- м--- к---- О-а и-а м-л- к-ћ-. ------------------ Она има малу кућу. 0
O---i---malu--u--u. O-- i-- m--- k----- O-a i-a m-l- k-c-u- ------------------- Ona ima malu kuću.
Bydlí v hotelu. О- с--ну-е ---о---у. О- с------ у х------ О- с-а-у-е у х-т-л-. -------------------- Он станује у хотелу. 0
O---ta-uje-u--ote--. O- s------ u h------ O- s-a-u-e u h-t-l-. -------------------- On stanuje u hotelu.
Ten hotel je levný. Х--е- ј---е-т-н. Х---- ј- ј------ Х-т-л ј- ј-ф-и-. ---------------- Хотел је јефтин. 0
Ho--l -- -eftin. H---- j- j------ H-t-l j- j-f-i-. ---------------- Hotel je jeftin.
Bydlí v levném hotelu. О--ста-у-- - -ефтино- ------. О- с------ у ј------- х------ О- с-а-у-е у ј-ф-и-о- х-т-л-. ----------------------------- Он станује у јефтином хотелу. 0
O- sta--j--u ---tin-- h---l-. O- s------ u j------- h------ O- s-a-u-e u j-f-i-o- h-t-l-. ----------------------------- On stanuje u jeftinom hotelu.
Má auto. О--и----у-о. О- и-- а---- О- и-а а-т-. ------------ Он има ауто. 0
On -m- a--o. O- i-- a---- O- i-a a-t-. ------------ On ima auto.
To auto je drahé. Ау---је----п-. А--- ј- с----- А-т- ј- с-у-о- -------------- Ауто је скупо. 0
A----j---ku--. A--- j- s----- A-t- j- s-u-o- -------------- Auto je skupo.
Má drahé auto. Он и-- ску----у-о. О- и-- с---- а---- О- и-а с-у-о а-т-. ------------------ Он има скупо ауто. 0
O----a--kupo aut-. O- i-- s---- a---- O- i-a s-u-o a-t-. ------------------ On ima skupo auto.
Čte román. О- чи-а -ома-. О- ч--- р----- О- ч-т- р-м-н- -------------- Он чита роман. 0
On -i-a-r----. O- č--- r----- O- č-t- r-m-n- -------------- On čita roman.
Ten román je nudný. Ро-ан-ј- до-а---. Р---- ј- д------- Р-м-н ј- д-с-д-н- ----------------- Роман је досадан. 0
Ro-a---e-dos--a-. R---- j- d------- R-m-n j- d-s-d-n- ----------------- Roman je dosadan.
Čte nudný román. О--ч----д-с---- ро---. О- ч--- д------ р----- О- ч-т- д-с-д-н р-м-н- ---------------------- Он чита досадан роман. 0
On--i-a d--a--- -----. O- č--- d------ r----- O- č-t- d-s-d-n r-m-n- ---------------------- On čita dosadan roman.
Dívá se na film. О-а -л--а -и--. О-- г---- ф---- О-а г-е-а ф-л-. --------------- Она гледа филм. 0
O-- -leda f-l-. O-- g---- f---- O-a g-e-a f-l-. --------------- Ona gleda film.
Ten film je napínavý. Ф--м-је-у--уд-и-. Ф--- ј- у-------- Ф-л- ј- у-б-д-и-. ----------------- Филм је узбудљив. 0
F-l- -e -z-----i-. F--- j- u--------- F-l- j- u-b-d-j-v- ------------------ Film je uzbudljiv.
Dívá se na napínavý film. О----л-д--у-б-д-и-----м. О-- г---- у------- ф---- О-а г-е-а у-б-д-и- ф-л-. ------------------------ Она гледа узбудљив филм. 0
O-a g--da-u-b-d-j-- --l-. O-- g---- u-------- f---- O-a g-e-a u-b-d-j-v f-l-. ------------------------- Ona gleda uzbudljiv film.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…