Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   uk Прикметники 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [вісімдесят]

80 [visimdesyat]

Прикметники 3

[Prykmetnyky 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Ona má psa. В--- має----а-у. В--- м-- с------ В-н- м-є с-б-к-. ---------------- Вона має собаку. 0
V-na-m--e---ba-u. V--- m--- s------ V-n- m-y- s-b-k-. ----------------- Vona maye sobaku.
Ten pes je velký. Со------е-и-и-. С----- в------- С-б-к- в-л-к-й- --------------- Собака великий. 0
Sob-k------k-y̆. S----- v-------- S-b-k- v-l-k-y-. ---------------- Sobaka velykyy̆.
Má velkého psa. В--а--ає в-л-к--о со---у. В--- м-- в------- с------ В-н- м-є в-л-к-г- с-б-к-. ------------------------- Вона має великого собаку. 0
Vo-a----e--el--oho sob-k-. V--- m--- v------- s------ V-n- m-y- v-l-k-h- s-b-k-. -------------------------- Vona maye velykoho sobaku.
Má dům. Во-- --є--удин--. В--- м-- б------- В-н- м-є б-д-н-к- ----------------- Вона має будинок. 0
V--a ma---b-d----. V--- m--- b------- V-n- m-y- b-d-n-k- ------------------ Vona maye budynok.
Ten dům je malý. Бу----- --ле-ь-и-. Б------ м--------- Б-д-н-к м-л-н-к-й- ------------------ Будинок маленький. 0
B-d-no- malenʹ-y--. B------ m---------- B-d-n-k m-l-n-k-y-. ------------------- Budynok malenʹkyy̆.
Má malý dům. В--а-----ма-ень--- ---и--к. В--- м-- м-------- б------- В-н- м-є м-л-н-к-й б-д-н-к- --------------------------- Вона має маленький будинок. 0
V----m-ye --l--ʹky---bu-y---. V--- m--- m--------- b------- V-n- m-y- m-l-n-k-y- b-d-n-k- ----------------------------- Vona maye malenʹkyy̆ budynok.
Bydlí v hotelu. Він ж--е-в -от---. В-- ж--- в г------ В-н ж-в- в г-т-л-. ------------------ Він живе в готелі. 0
V-n -h-v- - -ot--i. V-- z---- v h------ V-n z-y-e v h-t-l-. ------------------- Vin zhyve v hoteli.
Ten hotel je levný. Г----- д--е-ий. Г----- д------- Г-т-л- д-ш-в-й- --------------- Готель дешевий. 0
H-te-----s-e-yy̆. H----- d--------- H-t-l- d-s-e-y-̆- ----------------- Hotelʹ deshevyy̆.
Bydlí v levném hotelu. В-н -и-е-- --ше-о-- --т-лі. В-- ж--- у д------- г------ В-н ж-в- у д-ш-в-м- г-т-л-. --------------------------- Він живе у дешевому готелі. 0
V-------e-u -es-e--mu--o--l-. V-- z---- u d-------- h------ V-n z-y-e u d-s-e-o-u h-t-l-. ----------------------------- Vin zhyve u deshevomu hoteli.
Má auto. Він -ає а---------. В-- м-- а---------- В-н м-є а-т-м-б-л-. ------------------- Він має автомобіль. 0
V-n-may----t-m---lʹ. V-- m--- a---------- V-n m-y- a-t-m-b-l-. -------------------- Vin maye avtomobilʹ.
To auto je drahé. Ав--моб--ь---р---й. А--------- д------- А-т-м-б-л- д-р-г-й- ------------------- Автомобіль дорогий. 0
A-t-m-b-lʹ---rohy--. A--------- d-------- A-t-m-b-l- d-r-h-y-. -------------------- Avtomobilʹ dorohyy̆.
Má drahé auto. Ві------д--о-и- -вт---б--ь. В-- м-- д------ а---------- В-н м-є д-р-г-й а-т-м-б-л-. --------------------------- Він має дорогий автомобіль. 0
V-n m--e --r-h-----v-omob-l-. V-- m--- d------- a---------- V-n m-y- d-r-h-y- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Vin maye dorohyy̆ avtomobilʹ.
Čte román. В-н чи-ає----ан. В-- ч---- р----- В-н ч-т-є р-м-н- ---------------- Він читає роман. 0
V---chy-ay- --man. V-- c------ r----- V-n c-y-a-e r-m-n- ------------------ Vin chytaye roman.
Ten román je nudný. Р-ман ну--ий. Р---- н------ Р-м-н н-д-и-. ------------- Роман нудний. 0
Ro--n n--ny--. R---- n------- R-m-n n-d-y-̆- -------------- Roman nudnyy̆.
Čte nudný román. В-н-----є-н-д----роман. В-- ч---- н----- р----- В-н ч-т-є н-д-и- р-м-н- ----------------------- Він читає нудний роман. 0
V-n -h--------dny-̆ --ma-. V-- c------ n------ r----- V-n c-y-a-e n-d-y-̆ r-m-n- -------------------------- Vin chytaye nudnyy̆ roman.
Dívá se na film. В-на---в--ь---філ-м. В--- д------- ф----- В-н- д-в-т-с- ф-л-м- -------------------- Вона дивиться фільм. 0
Vo-a dy---ʹ-ya--i-ʹ-. V--- d-------- f----- V-n- d-v-t-s-a f-l-m- --------------------- Vona dyvytʹsya filʹm.
Ten film je napínavý. Ф--ьм---хоп-ю--и-. Ф---- з----------- Ф-л-м з-х-п-ю-ч-й- ------------------ Фільм захоплюючий. 0
F---m-zakh--l-u-u-h-y-. F---- z---------------- F-l-m z-k-o-l-u-u-h-y-. ----------------------- Filʹm zakhoplyuyuchyy̆.
Dívá se na napínavý film. Вона ди-и-ь----а---л--чий -і-ь-. В--- д------- з---------- ф----- В-н- д-в-т-с- з-х-п-ю-ч-й ф-л-м- -------------------------------- Вона дивиться захоплюючий фільм. 0
V--a--y-y-ʹ-y- z--hop--u-u---y̆-f--ʹ-. V--- d-------- z--------------- f----- V-n- d-v-t-s-a z-k-o-l-u-u-h-y- f-l-m- -------------------------------------- Vona dyvytʹsya zakhoplyuyuchyy̆ filʹm.

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…