Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   bg Прилагателни 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [осемдесет]

80 [osemdeset]

Прилагателни 3

[Prilagatelni 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Ona má psa. Т- и-----че. Т- и-- к---- Т- и-а к-ч-. ------------ Тя има куче. 0
T---im---uc-e. T-- i-- k----- T-a i-a k-c-e- -------------- Tya ima kuche.
Ten pes je velký. К-чето е-г--ям-. К----- е г------ К-ч-т- е г-л-м-. ---------------- Кучето е голямо. 0
Ku-h--o-y- go-yam-. K------ y- g------- K-c-e-o y- g-l-a-o- ------------------- Kucheto ye golyamo.
Má velkého psa. Тя и-- го-я-о -у--. Т- и-- г----- к---- Т- и-а г-л-м- к-ч-. ------------------- Тя има голямо куче. 0
Ty- -m--g--yam-----h-. T-- i-- g------ k----- T-a i-a g-l-a-o k-c-e- ---------------------- Tya ima golyamo kuche.
Má dům. Т--------щ-. Т- и-- к---- Т- и-а к-щ-. ------------ Тя има къща. 0
Tya --a ---hc--. T-- i-- k------- T-a i-a k-s-c-a- ---------------- Tya ima kyshcha.
Ten dům je malý. Къ-ат- е-м-лк-. К----- е м----- К-щ-т- е м-л-а- --------------- Къщата е малка. 0
Ky-h-hata ye-malka. K-------- y- m----- K-s-c-a-a y- m-l-a- ------------------- Kyshchata ye malka.
Má malý dům. Т--има---л-- к---. Т- и-- м---- к---- Т- и-а м-л-а к-щ-. ------------------ Тя има малка къща. 0
T-a -----a-k- k--h-h-. T-- i-- m---- k------- T-a i-a m-l-a k-s-c-a- ---------------------- Tya ima malka kyshcha.
Bydlí v hotelu. То---------на- --х----. Т-- е о------- в х----- Т-й е о-с-д-а- в х-т-л- ----------------------- Той е отседнал в хотел. 0
T---y- o-sedn-l --k--t--. T-- y- o------- v k------ T-y y- o-s-d-a- v k-o-e-. ------------------------- Toy ye otsednal v khotel.
Ten hotel je levný. Х-т-лът - -втин. Х------ е е----- Х-т-л-т е е-т-н- ---------------- Хотелът е евтин. 0
Kho--l-------ev---. K------- y- y------ K-o-e-y- y- y-v-i-. ------------------- Khotelyt ye yevtin.
Bydlí v levném hotelu. Т-й-е-о--е-на--в--в-и---о-е-. Т-- е о------- в е---- х----- Т-й е о-с-д-а- в е-т-н х-т-л- ----------------------------- Той е отседнал в евтин хотел. 0
T-y y- ot---na- --y-vti--k--tel. T-- y- o------- v y----- k------ T-y y- o-s-d-a- v y-v-i- k-o-e-. -------------------------------- Toy ye otsednal v yevtin khotel.
Má auto. То- им- кола. Т-- и-- к---- Т-й и-а к-л-. ------------- Той има кола. 0
To- -ma-k-la. T-- i-- k---- T-y i-a k-l-. ------------- Toy ima kola.
To auto je drahé. К---т- - ск--а. К----- е с----- К-л-т- е с-ъ-а- --------------- Колата е скъпа. 0
K-lata ye s--pa. K----- y- s----- K-l-t- y- s-y-a- ---------------- Kolata ye skypa.
Má drahé auto. То- и-а---ъ---к--а. Т-- и-- с---- к---- Т-й и-а с-ъ-а к-л-. ------------------- Той има скъпа кола. 0
T-y --a-sky---k-la. T-- i-- s---- k---- T-y i-a s-y-a k-l-. ------------------- Toy ima skypa kola.
Čte román. То--ч--- -ома-. Т-- ч--- р----- Т-й ч-т- р-м-н- --------------- Той чете роман. 0
To-----te--o-an. T-- c---- r----- T-y c-e-e r-m-n- ---------------- Toy chete roman.
Ten román je nudný. Ром-----е--к-ч-н. Р------ е с------ Р-м-н-т е с-у-е-. ----------------- Романът е скучен. 0
Rom-n------s--che-. R------ y- s------- R-m-n-t y- s-u-h-n- ------------------- Romanyt ye skuchen.
Čte nudný román. Т-й --те-ск--ен --ман. Т-- ч--- с----- р----- Т-й ч-т- с-у-е- р-м-н- ---------------------- Той чете скучен роман. 0
T-y--het--s-u-h-n r-m--. T-- c---- s------ r----- T-y c-e-e s-u-h-n r-m-n- ------------------------ Toy chete skuchen roman.
Dívá se na film. Т- гле---фил-. Т- г---- ф---- Т- г-е-а ф-л-. -------------- Тя гледа филм. 0
Tya--leda film. T-- g---- f---- T-a g-e-a f-l-. --------------- Tya gleda film.
Ten film je napínavý. Ф-л-ът-е---п--г--т. Ф----- е н--------- Ф-л-ъ- е н-п-е-н-т- ------------------- Филмът е напрегнат. 0
Filmyt--- -a--eg-a-. F----- y- n--------- F-l-y- y- n-p-e-n-t- -------------------- Filmyt ye napregnat.
Dívá se na napínavý film. Т--г-е-а на-р--н-т ф-л-. Т- г---- н-------- ф---- Т- г-е-а н-п-е-н-т ф-л-. ------------------------ Тя гледа напрегнат филм. 0
T-a gleda -apre--at -i-m. T-- g---- n-------- f---- T-a g-e-a n-p-e-n-t f-l-. ------------------------- Tya gleda napregnat film.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…