Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   mk Придавки 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [осумдесет]

80 [osoomdyesyet]

Придавки 3

[Pridavki 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Ona má psa. Т-- -м--к--е. Т-- и-- к---- Т-а и-а к-ч-. ------------- Таа има куче. 0
T-a im---oo--y-. T-- i-- k------- T-a i-a k-o-h-e- ---------------- Taa ima koochye.
Ten pes je velký. Куче-о-е --л--о. К----- е г------ К-ч-т- е г-л-м-. ---------------- Кучето е големо. 0
Ko-chy-t- ye--u-l-emo. K-------- y- g-------- K-o-h-e-o y- g-o-y-m-. ---------------------- Koochyeto ye guolyemo.
Má velkého psa. Т----ма --лемо--уч-. Т-- и-- г----- к---- Т-а и-а г-л-м- к-ч-. -------------------- Таа има големо куче. 0
T-a-i-a -uoly-mo koo-hy-. T-- i-- g------- k------- T-a i-a g-o-y-m- k-o-h-e- ------------------------- Taa ima guolyemo koochye.
Má dům. Та- има-к-ќ-. Т-- и-- к---- Т-а и-а к-ќ-. ------------- Таа има куќа. 0
T-- im- k-okja. T-- i-- k------ T-a i-a k-o-j-. --------------- Taa ima kookja.
Ten dům je malý. Ку-а-а-е-ма--. К----- е м---- К-ќ-т- е м-л-. -------------- Куќата е мала. 0
K--kja-a y---ala. K------- y- m---- K-o-j-t- y- m-l-. ----------------- Kookjata ye mala.
Má malý dům. Т---им---дна-ма-а -уќа. Т-- и-- е--- м--- к---- Т-а и-а е-н- м-л- к-ќ-. ----------------------- Таа има една мала куќа. 0
Taa--m---e-n--ma-a-k-ok--. T-- i-- y---- m--- k------ T-a i-a y-d-a m-l- k-o-j-. -------------------------- Taa ima yedna mala kookja.
Bydlí v hotelu. То- ----- -о-х-тел. Т-- ж---- в- х----- Т-ј ж-в-е в- х-т-л- ------------------- Тој живее во хотел. 0
To--ʐ-vy-y- vo -ho-y--. T-- ʐ------ v- k------- T-ј ʐ-v-e-e v- k-o-y-l- ----------------------- Toј ʐivyeye vo khotyel.
Ten hotel je levný. Хот---т-е е-т--. Х------ е е----- Х-т-л-т е е-т-н- ---------------- Хотелот е евтин. 0
Kho-y-l-- ye -----n. K-------- y- y------ K-o-y-l-t y- y-v-i-. -------------------- Khotyelot ye yevtin.
Bydlí v levném hotelu. Т-- ж-ве---о -вти----т-л. Т-- ж---- в- е---- х----- Т-ј ж-в-е в- е-т-н х-т-л- ------------------------- Тој живее во евтин хотел. 0
T-ј-ʐ---e-- v---evt---kh--yel. T-- ʐ------ v- y----- k------- T-ј ʐ-v-e-e v- y-v-i- k-o-y-l- ------------------------------ Toј ʐivyeye vo yevtin khotyel.
Má auto. Тој-и-а-ав-о-оби-. Т-- и-- а--------- Т-ј и-а а-т-м-б-л- ------------------ Тој има автомобил. 0
T-- ima -v-om--il. T-- i-- a--------- T-ј i-a a-t-m-b-l- ------------------ Toј ima avtomobil.
To auto je drahé. Ав-ом---лот-е--к--. А---------- е с---- А-т-м-б-л-т е с-а-. ------------------- Автомобилот е скап. 0
Av-om-bil-t y---kap. A---------- y- s---- A-t-m-b-l-t y- s-a-. -------------------- Avtomobilot ye skap.
Má drahé auto. То----а -к-- -----обил. Т-- и-- с--- а--------- Т-ј и-а с-а- а-т-м-б-л- ----------------------- Тој има скап автомобил. 0
T----m--s-a- --tom---l. T-- i-- s--- a--------- T-ј i-a s-a- a-t-m-b-l- ----------------------- Toј ima skap avtomobil.
Čte román. Т---ч-т---де------н. Т-- ч--- е--- р----- Т-ј ч-т- е-е- р-м-н- -------------------- Тој чита еден роман. 0
T-ј--h-ta y-d--------n. T-- c---- y----- r----- T-ј c-i-a y-d-e- r-m-n- ----------------------- Toј chita yedyen roman.
Ten román je nudný. Р--а--т-- --са-е-. Р------ е д------- Р-м-н-т е д-с-д-н- ------------------ Романот е досаден. 0
Ro-a-ot -- dosa--e-. R------ y- d-------- R-m-n-t y- d-s-d-e-. -------------------- Romanot ye dosadyen.
Čte nudný román. Т-ј -и---еден д-с--ен-р----. Т-- ч--- е--- д------ р----- Т-ј ч-т- е-е- д-с-д-н р-м-н- ---------------------------- Тој чита еден досаден роман. 0
T-ј-c-i-- ye--e- dos--ye- ro-an. T-- c---- y----- d------- r----- T-ј c-i-a y-d-e- d-s-d-e- r-m-n- -------------------------------- Toј chita yedyen dosadyen roman.
Dívá se na film. Т-- -л-----ден-филм. Т-- г---- е--- ф---- Т-а г-е-а е-е- ф-л-. -------------------- Таа гледа еден филм. 0
T-a-gu-y--a yedy-n fil-. T-- g------ y----- f---- T-a g-l-e-a y-d-e- f-l-. ------------------------ Taa gulyeda yedyen film.
Ten film je napínavý. Фи-мот --и-т--ес--. Ф----- е и--------- Ф-л-о- е и-т-р-с-н- ------------------- Филмот е интересен. 0
Fi-mo---- in-ye--e---n. F----- y- i------------ F-l-o- y- i-t-e-y-s-e-. ----------------------- Filmot ye intyeryesyen.
Dívá se na napínavý film. Т-а --е-а--ден-и-тере-е---и--. Т-- г---- е--- и-------- ф---- Т-а г-е-а е-е- и-т-р-с-н ф-л-. ------------------------------ Таа гледа еден интересен филм. 0
Taa-----ed--y---e- -ntyer-esyen ----. T-- g------ y----- i----------- f---- T-a g-l-e-a y-d-e- i-t-e-y-s-e- f-l-. ------------------------------------- Taa gulyeda yedyen intyeryesyen film.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…