Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   eo Adjektivoj 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [okdek]

Adjektivoj 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Ona má psa. Ŝ- --v-s h----n. Ŝ- h---- h------ Ŝ- h-v-s h-n-o-. ---------------- Ŝi havas hundon. 0
Ten pes je velký. La------ es--s gr-n-a. L- h---- e---- g------ L- h-n-o e-t-s g-a-d-. ---------------------- La hundo estas granda. 0
Má velkého psa. Ŝ- ----s g-andan -u--o-. Ŝ- h---- g------ h------ Ŝ- h-v-s g-a-d-n h-n-o-. ------------------------ Ŝi havas grandan hundon. 0
Má dům. Ŝi ----s domon. Ŝ- h---- d----- Ŝ- h-v-s d-m-n- --------------- Ŝi havas domon. 0
Ten dům je malý. La--o---e-ta- m-lg-and-. L- d--- e---- m--------- L- d-m- e-t-s m-l-r-n-a- ------------------------ La domo estas malgranda. 0
Má malý dům. Ŝi h--as---l-ra-----do-o-. Ŝ- h---- m--------- d----- Ŝ- h-v-s m-l-r-n-a- d-m-n- -------------------------- Ŝi havas malgrandan domon. 0
Bydlí v hotelu. L- --ĝa- ---h-te-o. L- l---- e- h------ L- l-ĝ-s e- h-t-l-. ------------------- Li loĝas en hotelo. 0
Ten hotel je levný. L- ------ e---s-malm---e-o--a. L- h----- e---- m------------- L- h-t-l- e-t-s m-l-u-t-k-s-a- ------------------------------ La hotelo estas malmultekosta. 0
Bydlí v levném hotelu. Li --ĝa- en --l-u--ekos-a ------. L- l---- e- m------------ h------ L- l-ĝ-s e- m-l-u-t-k-s-a h-t-l-. --------------------------------- Li loĝas en malmultekosta hotelo. 0
Má auto. Li hav-- --t-n. L- h---- a----- L- h-v-s a-t-n- --------------- Li havas aŭton. 0
To auto je drahé. L- a--- e-tas--ult-ko-ta. L- a--- e---- m---------- L- a-t- e-t-s m-l-e-o-t-. ------------------------- La aŭto estas multekosta. 0
Má drahé auto. Li---v-s -u-te---------t-n. L- h---- m---------- a----- L- h-v-s m-l-e-o-t-n a-t-n- --------------------------- Li havas multekostan aŭton. 0
Čte román. L- le------mano-. L- l---- r------- L- l-g-s r-m-n-n- ----------------- Li legas romanon. 0
Ten román je nudný. L- rom------t-- -ed-. L- r----- e---- t---- L- r-m-n- e-t-s t-d-. --------------------- La romano estas teda. 0
Čte nudný román. L---e--s-t-dan--oman-n. L- l---- t---- r------- L- l-g-s t-d-n r-m-n-n- ----------------------- Li legas tedan romanon. 0
Dívá se na film. Ŝ---pekt-s-film-n. Ŝ- s------ f------ Ŝ- s-e-t-s f-l-o-. ------------------ Ŝi spektas filmon. 0
Ten film je napínavý. L- --lm--e---- -------apt-. L- f---- e---- a----------- L- f-l-o e-t-s a-e-t-k-p-a- --------------------------- La filmo estas atentokapta. 0
Dívá se na napínavý film. Ŝi ---------t-ntokap-a- f--mo-. Ŝ- s------ a----------- f------ Ŝ- s-e-t-s a-e-t-k-p-a- f-l-o-. ------------------------------- Ŝi spektas atentokaptan filmon. 0

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…