Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   fi Kysymyksiä – menneisyysmuoto 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [kahdeksankymmentäkuusi]

Kysymyksiä – menneisyysmuoto 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? M--ä so-m---- sinä --et---t-----y---si? Mitä solmiota sinä olet pitänyt ylläsi? M-t- s-l-i-t- s-n- o-e- p-t-n-t y-l-s-? --------------------------------------- Mitä solmiota sinä olet pitänyt ylläsi? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? M-n-ä --ton --n--o--t--s--nu-? Minkä auton sinä olet ostanut? M-n-ä a-t-n s-n- o-e- o-t-n-t- ------------------------------ Minkä auton sinä olet ostanut? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? M--k- -e-d-----n--o-e---il---u-? Minkä lehden sinä olet tilannut? M-n-ä l-h-e- s-n- o-e- t-l-n-u-? -------------------------------- Minkä lehden sinä olet tilannut? 0
Koho jste viděl / viděla? K--e---e o-e-t-----n-e-? Kenet te olette nähneet? K-n-t t- o-e-t- n-h-e-t- ------------------------ Kenet te olette nähneet? 0
Koho jste potkal / potkala? K---t te --e-te-tava---e-? Kenet te olette tavanneet? K-n-t t- o-e-t- t-v-n-e-t- -------------------------- Kenet te olette tavanneet? 0
Koho jste poznal / poznala? Ken-t----o---t- --nni-t-n--t? Kenet te olette tunnistaneet? K-n-t t- o-e-t- t-n-i-t-n-e-? ----------------------------- Kenet te olette tunnistaneet? 0
Kdy jste vstával / vstávala? M-llo-- -e-olett- -o--s--t -l--? Milloin te olette nousseet ylös? M-l-o-n t- o-e-t- n-u-s-e- y-ö-? -------------------------------- Milloin te olette nousseet ylös? 0
Kdy jste začal / začala? M--l--- -- --e-te al-it-a-ee-? Milloin te olette aloittaneet? M-l-o-n t- o-e-t- a-o-t-a-e-t- ------------------------------ Milloin te olette aloittaneet? 0
Kdy jste skončil / skončila? M-l---- -- ole----l---ttanee-? Milloin te olette lopettaneet? M-l-o-n t- o-e-t- l-p-t-a-e-t- ------------------------------ Milloin te olette lopettaneet? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Mi--- -e-o-et-- h-r--n--t? Miksi te olette heränneet? M-k-i t- o-e-t- h-r-n-e-t- -------------------------- Miksi te olette heränneet? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? M--si--e ol---- ---t-n--t----ttaja-s-? Miksi te olette ryhtyneet opettajaksi? M-k-i t- o-e-t- r-h-y-e-t o-e-t-j-k-i- -------------------------------------- Miksi te olette ryhtyneet opettajaksi? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Mik-i t---ti-t- t--s--? Miksi te otitte taksin? M-k-i t- o-i-t- t-k-i-? ----------------------- Miksi te otitte taksin? 0
Odkud jste přišel / přišla? Mist---- ol---e -u---e-? Mistä te olette tulleet? M-s-ä t- o-e-t- t-l-e-t- ------------------------ Mistä te olette tulleet? 0
Kam jste šel / šla? M-n---t- olett- -e----t? Minne te olette menneet? M-n-e t- o-e-t- m-n-e-t- ------------------------ Minne te olette menneet? 0
Kde jste byl / byla? M---ä ----le-te --l--t? Missä te olette olleet? M-s-ä t- o-e-t- o-l-e-? ----------------------- Missä te olette olleet? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ket- sin--o-e--a--t---t? Ketä sinä olet auttanut? K-t- s-n- o-e- a-t-a-u-? ------------------------ Ketä sinä olet auttanut? 0
Komu jsi napsal / napsala? K------ s-n---l-- k-r-----an-t? Kenelle sinä olet kirjoittanut? K-n-l-e s-n- o-e- k-r-o-t-a-u-? ------------------------------- Kenelle sinä olet kirjoittanut? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Kenel-e--i------t ----ann--? Kenelle sinä olet vastannut? K-n-l-e s-n- o-e- v-s-a-n-t- ---------------------------- Kenelle sinä olet vastannut? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…