Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   mk Прашања – Минато време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осумдесет и шест]

86 [osoomdyesyet i shyest]

Прашања – Минато време 2

[Prashaњa – Minato vryemye 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Која--р-то---к--ја-н-с--е? К--- в--------- ј- н------ К-ј- в-а-о-р-к- ј- н-с-ш-? -------------------------- Која вратоврска ја носеше? 0
K-јa--r--o---ka ј- n-s-es-ye? K--- v--------- ј- n--------- K-ј- v-a-o-r-k- ј- n-s-e-h-e- ----------------------------- Koјa vratovrska јa nosyeshye?
Jaké auto sis koupil / koupila? К-ј--в-ом------о-ку-и? К-- а-------- г- к---- К-ј а-т-м-б-л г- к-п-? ---------------------- Кој автомобил го купи? 0
Koј -v-o-obil---o -----? K-- a-------- g-- k----- K-ј a-t-m-b-l g-o k-o-i- ------------------------ Koј avtomobil guo koopi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? За-ко--вес-ик-се п-е--ла-и? З- к-- в----- с- п--------- З- к-ј в-с-и- с- п-е-п-а-и- --------------------------- За кој весник се претплати? 0
Z- k-- vye--ik--y- pr-----a--? Z- k-- v------ s-- p---------- Z- k-ј v-e-n-k s-e p-y-t-l-t-? ------------------------------ Za koј vyesnik sye pryetplati?
Koho jste viděl / viděla? Ко-- -идо--е? К--- в------- К-г- в-д-в-е- ------------- Кого видовте? 0
K-g-o v--o-ty-? K---- v-------- K-g-o v-d-v-y-? --------------- Koguo vidovtye?
Koho jste potkal / potkala? Ко-о ср-т--вте? К--- с--------- К-г- с-е-н-в-е- --------------- Кого сретнавте? 0
Koguo-s---tnavt--? K---- s----------- K-g-o s-y-t-a-t-e- ------------------ Koguo sryetnavtye?
Koho jste poznal / poznala? К--- -реп-з--в--? К--- п----------- К-г- п-е-о-н-в-е- ----------------- Кого препознавте? 0
Ko--o----epozn--t-e? K---- p------------- K-g-o p-y-p-z-a-t-e- -------------------- Koguo pryepoznavtye?
Kdy jste vstával / vstávala? Ко-а --ан----? К--- с-------- К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станавте? 0
K---a-----av-ye? K---- s--------- K-g-a s-a-a-t-e- ---------------- Kogua stanavtye?
Kdy jste začal / začala? Ко-а--а-----в-е? К--- з---------- К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнавте? 0
K-g-a zapoch---tye? K---- z------------ K-g-a z-p-c-n-v-y-? ------------------- Kogua zapochnavtye?
Kdy jste skončil / skončila? К-г- п-ест------? К--- п----------- К-г- п-е-т-н-в-е- ----------------- Кога престанавте? 0
Kog----r--s--navt--? K---- p------------- K-g-a p-y-s-a-a-t-e- -------------------- Kogua pryestanavtye?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З---о-се-ра-бу--в--? З---- с- р---------- З-ш-о с- р-з-у-и-т-? -------------------- Зошто се разбудивте? 0
Z-sht- s-e-r-zbo-d-vty-? Z----- s-- r------------ Z-s-t- s-e r-z-o-d-v-y-? ------------------------ Zoshto sye razboodivtye?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? З-што ---нав-------а-ни-? З---- с------- н--------- З-ш-о с-а-а-т- н-с-а-н-к- ------------------------- Зошто станавте наставник? 0
Z--h-o----navtye --stav---? Z----- s-------- n--------- Z-s-t- s-a-a-t-e n-s-a-n-k- --------------------------- Zoshto stanavtye nastavnik?
Proč jste si vzal / vzala taxi? З-шт- зем---е---к--? З---- з------ т----- З-ш-о з-м-в-е т-к-и- -------------------- Зошто земавте такси? 0
Zosh-o-zy--av--e-tak--? Z----- z-------- t----- Z-s-t- z-e-a-t-e t-k-i- ----------------------- Zoshto zyemavtye taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О- -аде---ј-о---? О- к--- д-------- О- к-д- д-ј-о-т-? ----------------- Од каде дојдовте? 0
O---ady- --јd--t-e? O- k---- d--------- O- k-d-e d-ј-o-t-e- ------------------- Od kadye doјdovtye?
Kam jste šel / šla? На---- от--овте? Н----- о-------- Н-к-д- о-и-о-т-? ---------------- Накаде отидовте? 0
Na-ad-e --id-v---? N------ o--------- N-k-d-e o-i-o-t-e- ------------------ Nakadye otidovtye?
Kde jste byl / byla? К-де-бев-е? К--- б----- К-д- б-в-е- ----------- Каде бевте? 0
Ka-ye-by----e? K---- b------- K-d-e b-e-t-e- -------------- Kadye byevtye?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ко-у му --мо--а? К--- м- п------- К-м- м- п-м-г-а- ---------------- Кому му помогна? 0
Kom---m-- p---gu-a? K---- m-- p-------- K-m-o m-o p-m-g-n-? ------------------- Komoo moo pomoguna?
Komu jsi napsal / napsala? К-----у пиша? К--- м- п---- К-м- м- п-ш-? ------------- Кому му пиша? 0
K-moo m-o p---a? K---- m-- p----- K-m-o m-o p-s-a- ---------------- Komoo moo pisha?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К-м--му-о-г-вор-? К--- м- о-------- К-м- м- о-г-в-р-? ----------------- Кому му одговори? 0
K-m----o- ---uov---? K---- m-- o--------- K-m-o m-o o-g-o-o-i- -------------------- Komoo moo odguovori?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…