Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   bg Въпроси – Минало време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осемдесет и шест]

86 [osemdeset i shest]

Въпроси – Минало време 2

[Vyprosi – Minalo vreme 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ти--ак-а врато------ но-еше? Ти каква вратовръзка носеше? Т- к-к-а в-а-о-р-з-а н-с-ш-? ---------------------------- Ти каква вратовръзка носеше? 0
T--k-kv- v--t--ryz-a--ose---? Ti kakva vratovryzka noseshe? T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Jaké auto sis koupil / koupila? Ти -ак-- к-л---- к---? Ти каква кола си купи? Т- к-к-а к-л- с- к-п-? ---------------------- Ти каква кола си купи? 0
Ti --kv--k--- s- ku--? Ti kakva kola si kupi? T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Ти--а-----в ве-тн-- -е-а-они--? Ти за какъв вестник се абонира? Т- з- к-к-в в-с-н-к с- а-о-и-а- ------------------------------- Ти за какъв вестник се абонира? 0
T- z- -aky---est--k ---ab--i-a? Ti za kakyv vestnik se abonira? T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Koho jste viděl / viděla? Ко-о -и--хте? Кого видяхте? К-г- в-д-х-е- ------------- Кого видяхте? 0
K-go----y--h-e? Kogo vidyakhte? K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Koho jste potkal / potkala? К-го-ср-щн-х--? Кого срещнахте? К-г- с-е-н-х-е- --------------- Кого срещнахте? 0
K-g- --esh--nak-t-? Kogo sreshchnakhte? K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Koho jste poznal / poznala? Ко---р-з-оз-а-те? Кого разпознахте? К-г- р-з-о-н-х-е- ----------------- Кого разпознахте? 0
Kog--r-z--z-akhte? Kogo razpoznakhte? K-g- r-z-o-n-k-t-? ------------------ Kogo razpoznakhte?
Kdy jste vstával / vstávala? К--а-ст-н-хте? Кога станахте? К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станахте? 0
K-g- --a-a--t-? Koga stanakhte? K-g- s-a-a-h-e- --------------- Koga stanakhte?
Kdy jste začal / začala? Ког--з-п--на---? Кога започнахте? К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнахте? 0
Ko-- z--oc--akh--? Koga zapochnakhte? K-g- z-p-c-n-k-t-? ------------------ Koga zapochnakhte?
Kdy jste skončil / skončila? К-г- -въ-ш--т-? Кога свършихте? К-г- с-ъ-ш-х-е- --------------- Кога свършихте? 0
Ko-a--v----ik--e? Koga svyrshikhte? K-g- s-y-s-i-h-e- ----------------- Koga svyrshikhte?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З-що -- с-б----те? Защо се събудихте? З-щ- с- с-б-д-х-е- ------------------ Защо се събудихте? 0
Za-hc-o-se --budi-h--? Zashcho se sybudikhte? Z-s-c-o s- s-b-d-k-t-? ---------------------- Zashcho se sybudikhte?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Защо -----х-- ---тел? Защо станахте учител? З-щ- с-а-а-т- у-и-е-? --------------------- Защо станахте учител? 0
Z---c-- ---na-h-- ---itel? Zashcho stanakhte uchitel? Z-s-c-o s-a-a-h-e u-h-t-l- -------------------------- Zashcho stanakhte uchitel?
Proč jste si vzal / vzala taxi? З-що взе--е--ак--? Защо взехте такси? З-щ- в-е-т- т-к-и- ------------------ Защо взехте такси? 0
Za--c---vzek--- --ks-? Zashcho vzekhte taksi? Z-s-c-o v-e-h-e t-k-i- ---------------------- Zashcho vzekhte taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О---де----д--т-? Откъде дойдохте? О-к-д- д-й-о-т-? ---------------- Откъде дойдохте? 0
O---d- d------t-? Otkyde doydokhte? O-k-d- d-y-o-h-e- ----------------- Otkyde doydokhte?
Kam jste šel / šla? Къ-----идо---? Къде отидохте? К-д- о-и-о-т-? -------------- Къде отидохте? 0
K-d---t--o-hte? Kyde otidokhte? K-d- o-i-o-h-e- --------------- Kyde otidokhte?
Kde jste byl / byla? Къ-е--ях-е? Къде бяхте? К-д- б-х-е- ----------- Къде бяхте? 0
K--e------te? Kyde byakhte? K-d- b-a-h-e- ------------- Kyde byakhte?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ти на -ог- --м-гн-? Ти на кого помогна? Т- н- к-г- п-м-г-а- ------------------- Ти на кого помогна? 0
T---a----o---m-g-a? Ti na kogo pomogna? T- n- k-g- p-m-g-a- ------------------- Ti na kogo pomogna?
Komu jsi napsal / napsala? Ти ---к--- п--а? Ти на кого писа? Т- н- к-г- п-с-? ---------------- Ти на кого писа? 0
Ti na-kogo --s-? Ti na kogo pisa? T- n- k-g- p-s-? ---------------- Ti na kogo pisa?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Т- -а -о-о отго-о-и? Ти на кого отговори? Т- н- к-г- о-г-в-р-? -------------------- Ти на кого отговори? 0
T--na-ko-o -t--v-r-? Ti na kogo otgovori? T- n- k-g- o-g-v-r-? -------------------- Ti na kogo otgovori?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…