Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   bg Въпроси – Минало време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осемдесет и шест]

86 [osemdeset i shest]

Въпроси – Минало време 2

[Vyprosi – Minalo vreme 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ти-------в----в-ъ--а но--ше? Т- к---- в---------- н------ Т- к-к-а в-а-о-р-з-а н-с-ш-? ---------------------------- Ти каква вратовръзка носеше? 0
T--ka-v--vr-tov-yz-- nose--e? T- k---- v---------- n------- T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Jaké auto sis koupil / koupila? Ти---к-а --л- си-к---? Т- к---- к--- с- к---- Т- к-к-а к-л- с- к-п-? ---------------------- Ти каква кола си купи? 0
T--kak----o----i kup-? T- k---- k--- s- k---- T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Т---а-какъ------ни---е --он---? Т- з- к---- в------ с- а------- Т- з- к-к-в в-с-н-к с- а-о-и-а- ------------------------------- Ти за какъв вестник се абонира? 0
T--z--------v-st-ik se --onira? T- z- k---- v------ s- a------- T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Koho jste viděl / viděla? К---------те? К--- в------- К-г- в-д-х-е- ------------- Кого видяхте? 0
Kogo -idya-hte? K--- v--------- K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Koho jste potkal / potkala? Кого--ре--а-те? К--- с--------- К-г- с-е-н-х-е- --------------- Кого срещнахте? 0
Kogo----sh--n-----? K--- s------------- K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Koho jste poznal / poznala? К-го р--п--н--т-? К--- р----------- К-г- р-з-о-н-х-е- ----------------- Кого разпознахте? 0
Kogo--a-po-na-h--? K--- r------------ K-g- r-z-o-n-k-t-? ------------------ Kogo razpoznakhte?
Kdy jste vstával / vstávala? Ко-а -тана-т-? К--- с-------- К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станахте? 0
Ko-a-s-an--ht-? K--- s--------- K-g- s-a-a-h-e- --------------- Koga stanakhte?
Kdy jste začal / začala? Ког- зап--нахте? К--- з---------- К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнахте? 0
Koga --p----akht-? K--- z------------ K-g- z-p-c-n-k-t-? ------------------ Koga zapochnakhte?
Kdy jste skončil / skončila? Ко-а -вър--х--? К--- с--------- К-г- с-ъ-ш-х-е- --------------- Кога свършихте? 0
K-g- -vyr--i-h-e? K--- s----------- K-g- s-y-s-i-h-e- ----------------- Koga svyrshikhte?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? За-о се -ъб--ихте? З--- с- с--------- З-щ- с- с-б-д-х-е- ------------------ Защо се събудихте? 0
Za--cho -- --b----ht-? Z------ s- s---------- Z-s-c-o s- s-b-d-k-t-? ---------------------- Zashcho se sybudikhte?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? За-- с-а-ахт--учит-л? З--- с------- у------ З-щ- с-а-а-т- у-и-е-? --------------------- Защо станахте учител? 0
Za-hc---sta-a-h-e--chitel? Z------ s-------- u------- Z-s-c-o s-a-a-h-e u-h-t-l- -------------------------- Zashcho stanakhte uchitel?
Proč jste si vzal / vzala taxi? За-о---ех-- такси? З--- в----- т----- З-щ- в-е-т- т-к-и- ------------------ Защо взехте такси? 0
Z-s--ho--z----e t-ksi? Z------ v------ t----- Z-s-c-o v-e-h-e t-k-i- ---------------------- Zashcho vzekhte taksi?
Odkud jste přišel / přišla? Откъ---дой---т-? О----- д-------- О-к-д- д-й-о-т-? ---------------- Откъде дойдохте? 0
Ot-y-e ----okh--? O----- d--------- O-k-d- d-y-o-h-e- ----------------- Otkyde doydokhte?
Kam jste šel / šla? К-д------о-те? К--- о-------- К-д- о-и-о-т-? -------------- Къде отидохте? 0
Ky-e-otido--te? K--- o--------- K-d- o-i-o-h-e- --------------- Kyde otidokhte?
Kde jste byl / byla? Къд--б----? К--- б----- К-д- б-х-е- ----------- Къде бяхте? 0
K--------h--? K--- b------- K-d- b-a-h-e- ------------- Kyde byakhte?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ти----к--- по-ог--? Т- н- к--- п------- Т- н- к-г- п-м-г-а- ------------------- Ти на кого помогна? 0
T--n- -og----m--n-? T- n- k--- p------- T- n- k-g- p-m-g-a- ------------------- Ti na kogo pomogna?
Komu jsi napsal / napsala? Ти на-ког--пи--? Т- н- к--- п---- Т- н- к-г- п-с-? ---------------- Ти на кого писа? 0
Ti -----go p---? T- n- k--- p---- T- n- k-g- p-s-? ---------------- Ti na kogo pisa?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ти н----г- -тг-во--? Т- н- к--- о-------- Т- н- к-г- о-г-в-р-? -------------------- Ти на кого отговори? 0
Ti n- -ogo--t--v---? T- n- k--- o-------- T- n- k-g- o-g-v-r-? -------------------- Ti na kogo otgovori?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…