Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   kk Questions – Past tense 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [сексен алты]

86 [seksen altı]

Questions – Past tense 2

[Suraw – ötken şaq 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? С-н қ--да- г--сту--т---ы-? С-- қ----- г------ т------ С-н қ-н-а- г-л-т-к т-қ-ы-? -------------------------- Сен қандай галстук тақтың? 0
S-n --n--- ga--tw- ----ı-? S-- q----- g------ t------ S-n q-n-a- g-l-t-k t-q-ı-? -------------------------- Sen qanday galstwk taqtıñ?
Jaké auto sis koupil / koupila? С-- қа-д-- ---ік сат-п-----ң? С-- қ----- к---- с---- а----- С-н қ-н-а- к-л-к с-т-п а-д-ң- ----------------------------- Сен қандай көлік сатып алдың? 0
Se- -a-d---kö--k -a--- --d--? S-- q----- k---- s---- a----- S-n q-n-a- k-l-k s-t-p a-d-ñ- ----------------------------- Sen qanday kölik satıp aldıñ?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Қа---- --з--ке-ж-зы-дың? Қ----- г------ ж-------- Қ-н-а- г-з-т-е ж-з-л-ы-? ------------------------ Қандай газетке жазылдың? 0
Q-n--- --ze-ke ja-ıl-ı-? Q----- g------ j-------- Q-n-a- g-z-t-e j-z-l-ı-? ------------------------ Qanday gazetke jazıldıñ?
Koho jste viděl / viděla? Кі-д--к-р-----? К---- к-------- К-м-і к-р-і-і-? --------------- Кімді көрдіңіз? 0
Ki--i-kö--iñi-? K---- k-------- K-m-i k-r-i-i-? --------------- Kimdi kördiñiz?
Koho jste potkal / potkala? К--д- к---ес-ір-і-і-? К---- к-------------- К-м-і к-з-е-т-р-і-і-? --------------------- Кімді кездестірдіңіз? 0
K--di-k--d-sti--iñ-z? K---- k-------------- K-m-i k-z-e-t-r-i-i-? --------------------- Kimdi kezdestirdiñiz?
Koho jste poznal / poznala? К-мд--т---ды-ыз? К---- т--------- К-м-і т-н-д-ң-з- ---------------- Кімді таныдыңыз? 0
Kim-i-----dıñ-z? K---- t--------- K-m-i t-n-d-ñ-z- ---------------- Kimdi tanıdıñız?
Kdy jste vstával / vstávala? Қаш-н-т-рд--ыз? Қ---- т-------- Қ-ш-н т-р-ы-ы-? --------------- Қашан тұрдыңыз? 0
Qaş-n--u-d--ız? Q---- t-------- Q-ş-n t-r-ı-ı-? --------------- Qaşan turdıñız?
Kdy jste začal / začala? Қа--н---с-адыңы-? Қ---- б---------- Қ-ш-н б-с-а-ы-ы-? ----------------- Қашан бастадыңыз? 0
Q-ş-n-ba---d-ñız? Q---- b---------- Q-ş-n b-s-a-ı-ı-? ----------------- Qaşan bastadıñız?
Kdy jste skončil / skončila? Қа-а--аяқт---ң-з? Қ---- а---------- Қ-ш-н а-қ-а-ы-ы-? ----------------- Қашан аяқтадыңыз? 0
Qa--n -y--ta-ıñı-? Q---- a----------- Q-ş-n a-a-t-d-ñ-z- ------------------ Qaşan ayaqtadıñız?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Неге--я-д-ңыз? Н--- о-------- Н-г- о-н-ы-ы-? -------------- Неге ояндыңыз? 0
N-ge-----d----? N--- o--------- N-g- o-a-d-ñ-z- --------------- Nege oyandıñız?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Н--е-м--алі- б-лдың-з? Н--- м------ б-------- Н-г- м-ғ-л-м б-л-ы-ы-? ---------------------- Неге мұғалім болдыңыз? 0
N-ge--u-a-i--b-ldıñı-? N--- m------ b-------- N-g- m-ğ-l-m b-l-ı-ı-? ---------------------- Nege muğalim boldıñız?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Н--е та-с---лдың--? Н--- т---- а------- Н-г- т-к-и а-д-ң-з- ------------------- Неге такси алдыңыз? 0
N-g--t-ks- a--ıñı-? N--- t---- a------- N-g- t-k-ï a-d-ñ-z- ------------------- Nege taksï aldıñız?
Odkud jste přišel / přišla? Қайдан ке-д--із? Қ----- к-------- Қ-й-а- к-л-і-і-? ---------------- Қайдан келдіңіз? 0
Qa---n ---d-ñ--? Q----- k-------- Q-y-a- k-l-i-i-? ---------------- Qaydan keldiñiz?
Kam jste šel / šla? Қ--да-б----ң-з? Қ---- б-------- Қ-й-а б-р-ы-ы-? --------------- Қайда бардыңыз? 0
Qay-a--ar-ı--z? Q---- b-------- Q-y-a b-r-ı-ı-? --------------- Qayda bardıñız?
Kde jste byl / byla? Қа--- -олды---? Қ---- б-------- Қ-й-а б-л-ы-ы-? --------------- Қайда болдыңыз? 0
Q---- bo--ı---? Q---- b-------- Q-y-a b-l-ı-ı-? --------------- Qayda boldıñız?
Komu jsi pomohl / pomohla? Сен-к--ге-к-м-ктесті-? С-- к---- к----------- С-н к-м-е к-м-к-е-т-ң- ---------------------- Сен кімге көмектестің? 0
Se----m-- -öm--te-t--? S-- k---- k----------- S-n k-m-e k-m-k-e-t-ñ- ---------------------- Sen kimge kömektestiñ?
Komu jsi napsal / napsala? К-мге --з-ың? К---- ж------ К-м-е ж-з-ы-? ------------- Кімге жаздың? 0
Kim----a--ı-? K---- j------ K-m-e j-z-ı-? ------------- Kimge jazdıñ?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Кі-г--ж-у-- б-р---? К---- ж---- б------ К-м-е ж-у-п б-р-і-? ------------------- Кімге жауап бердің? 0
K-m-- -awap ber-iñ? K---- j---- b------ K-m-e j-w-p b-r-i-? ------------------- Kimge jawap berdiñ?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…