Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   he ‫שאלות – עבר 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [שמונים ושש]‬

86 [shmonim w\'shesh]

‫שאלות – עבר 2‬

[she'elot – avar 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫--זו-ע--בה ענ-ת-‬ ‫---- ע---- ע----- ‫-י-ו ע-י-ה ע-ב-?- ------------------ ‫איזו עניבה ענבת?‬ 0
ey-o an--a- anav-a? e--- a----- a------ e-z- a-i-a- a-a-t-? ------------------- eyzo anivah anavta?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫א----מכ-ני-------‬ ‫---- מ----- ק----- ‫-י-ו מ-ו-י- ק-י-?- ------------------- ‫איזו מכונית קנית?‬ 0
e--- mek-on-t qan--a----i-? e--- m------- q------------ e-z- m-k-o-i- q-n-t-/-a-i-? --------------------------- eyzo mekhonit qanita/qanit?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫ל-י-- עיתון --ית-מי--י?‬ ‫----- ע---- ע--- מ------ ‫-א-ז- ע-ת-ן ע-י- מ-נ-י-‬ ------------------------- ‫לאיזה עיתון עשית מינוי?‬ 0
le'ey-e- iton --s--a-a-s------u-? l------- i--- a----------- m----- l-'-y-e- i-o- a-s-t-/-s-i- m-n-y- --------------------------------- le'eyzeh iton assita/assit minuy?
Koho jste viděl / viděla? ‫---מי-ר---?‬ ‫-- מ- ר----- ‫-ת מ- ר-י-?- ------------- ‫את מי ראית?‬ 0
e- -i --'i-a-ra'--? e- m- r------------ e- m- r-'-t-/-a-i-? ------------------- et mi ra'ita/ra'it?
Koho jste potkal / potkala? ‫-- -- נפ----‬ ‫-- מ- נ------ ‫-ם מ- נ-ג-ת-‬ -------------- ‫עם מי נפגשת?‬ 0
i- m- --fgas-ta--i----h-? i- m- n------------------ i- m- n-f-a-h-a-n-f-a-h-? ------------------------- im mi nifgashta/nifgasht?
Koho jste poznal / poznala? ‫את -- ה--ת?‬ ‫-- מ- ה----- ‫-ת מ- ה-ר-?- ------------- ‫את מי הכרת?‬ 0
e--mi h-----/-ik--? e- m- h------------ e- m- h-k-t-/-i-r-? ------------------- et mi hikrta/hikrt?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫-ת- -מ--‬ ‫--- ק---- ‫-ת- ק-ת-‬ ---------- ‫מתי קמת?‬ 0
m-t-y --m--/-am-? m---- q---------- m-t-y q-m-a-q-m-? ----------------- matay qamta/qamt?
Kdy jste začal / začala? ‫מ-- -ת--ת-‬ ‫--- ה------ ‫-ת- ה-ח-ת-‬ ------------ ‫מתי התחלת?‬ 0
m---y h---alt-/-itx--t? m---- h---------------- m-t-y h-t-a-t-/-i-x-l-? ----------------------- matay hitxalta/hitxalt?
Kdy jste skončil / skončila? ‫מ-י --סקת?‬ ‫--- ה------ ‫-ת- ה-ס-ת-‬ ------------ ‫מתי הפסקת?‬ 0
mat-y--ifsa-ta-hi--aq-? m---- h---------------- m-t-y h-f-a-t-/-i-s-q-? ----------------------- matay hifsaqta/hifsaqt?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫-----קמת?‬ ‫---- ק---- ‫-ד-ע ק-ת-‬ ----------- ‫מדוע קמת?‬ 0
ma-u-a--a----qamt? m----- q---------- m-d-'- q-m-a-q-m-? ------------------ madu'a qamta/qamt?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫-דוע-ה--ת ל--ות-מ-רה-‬ ‫---- ה--- ל---- מ----- ‫-ד-ע ה-כ- ל-י-ת מ-ר-?- ----------------------- ‫מדוע הפכת להיות מורה?‬ 0
m-du'a-ha-akh--/-af---- -ihi----o--h/mo---? m----- h--------------- l----- m----------- m-d-'- h-f-k-t-/-a-a-h- l-h-o- m-r-h-m-r-h- ------------------------------------------- madu'a hafakhta/hafakht lihiot moreh/morah?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫--וע-לק------י--‬ ‫---- ל--- מ------ ‫-ד-ע ל-ח- מ-נ-ת-‬ ------------------ ‫מדוע לקחת מונית?‬ 0
mad--- l--a-ta--a--xt m-n--? m----- l------------- m----- m-d-'- l-q-x-a-l-q-x- m-n-t- ---------------------------- madu'a laqaxta/laqaxt monit?
Odkud jste přišel / přišla? ‫---כן-הג---‬ ‫----- ה----- ‫-ה-כ- ה-ע-?- ------------- ‫מהיכן הגעת?‬ 0
m-----h-n h---'-a/-iga--? m-------- h-------------- m-h-y-h-n h-g-'-a-h-g-'-? ------------------------- meheykhan higa'ta/higa't?
Kam jste šel / šla? ‫--י-ן--לכת?‬ ‫----- ה----- ‫-ה-כ- ה-כ-?- ------------- ‫להיכן הלכת?‬ 0
le-e--h-n -a------/ha-ak-t? l-------- h---------------- l-h-y-h-n h-l-k-t-/-a-a-h-? --------------------------- leheykhan halakhta/halakht?
Kde jste byl / byla? ‫ה--ן ה--ת?‬ ‫---- ה----- ‫-י-ן ה-י-?- ------------ ‫היכן היית?‬ 0
h--k-an --it-/h--t? h------ h---------- h-y-h-n h-i-a-h-i-? ------------------- heykhan haita/hait?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫-מי -ז-ת-‬ ‫--- ע----- ‫-מ- ע-ר-?- ----------- ‫למי עזרת?‬ 0
le-i a-a---/-z-rt? l--- a------------ l-m- a-a-t-/-z-r-? ------------------ lemi azarta/azart?
Komu jsi napsal / napsala? ‫למ-----ת-‬ ‫--- כ----- ‫-מ- כ-ב-?- ----------- ‫למי כתבת?‬ 0
le-i k---v--/-atav-? l--- k-------------- l-m- k-t-v-a-k-t-v-? -------------------- lemi katavta/katavt?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫--י ----?‬ ‫--- ע----- ‫-מ- ע-י-?- ----------- ‫למי ענית?‬ 0
l--i an-ta-ani-? l--- a---------- l-m- a-i-a-a-i-? ---------------- lemi anita/anit?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…