Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sv Fråga – förfluten tid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [åttiosex]

Fråga – förfluten tid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Vi-k-- sli-s--a---d---å---g? V----- s---- h--- d- p- d--- V-l-e- s-i-s h-d- d- p- d-g- ---------------------------- Vilken slips hade du på dig? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Vi-ke- -----a---- k--t? V----- b-- h-- d- k---- V-l-e- b-l h-r d- k-p-? ----------------------- Vilken bil har du köpt? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? V-lke--t----ng -ar -- p-en-m-r---t på? V----- t------ h-- d- p----------- p-- V-l-e- t-d-i-g h-r d- p-e-u-e-e-a- p-? -------------------------------------- Vilken tidning har du prenumererat på? 0
Koho jste viděl / viděla? Ve- -ar-d--s--t? V-- h-- d- s---- V-m h-r d- s-t-? ---------------- Vem har du sett? 0
Koho jste potkal / potkala? V-- -a- ---t---fat? V-- h-- d- t------- V-m h-r d- t-ä-f-t- ------------------- Vem har du träffat? 0
Koho jste poznal / poznala? Ve- h---du känt-ige-? V-- h-- d- k--- i---- V-m h-r d- k-n- i-e-? --------------------- Vem har du känt igen? 0
Kdy jste vstával / vstávala? N-r---r ni -ått -pp? N-- h-- n- g--- u--- N-r h-r n- g-t- u-p- -------------------- När har ni gått upp? 0
Kdy jste začal / začala? N-r -ar ni-bö--at? N-- h-- n- b------ N-r h-r n- b-r-a-? ------------------ När har ni börjat? 0
Kdy jste skončil / skončila? N-r---- ni-sluta-? N-- h-- n- s------ N-r h-r n- s-u-a-? ------------------ När har ni slutat? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? V--f-- ------ vak-at? V----- h-- n- v------ V-r-ö- h-r n- v-k-a-? --------------------- Varför har ni vaknat? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Va-f------------ära--? V----- b--- n- l------ V-r-ö- b-e- n- l-r-r-? ---------------------- Varför blev ni lärare? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Va-f-r-ha--ni-ta--- e--t---? V----- h-- n- t---- e- t---- V-r-ö- h-r n- t-g-t e- t-x-? ---------------------------- Varför har ni tagit en taxi? 0
Odkud jste přišel / přišla? Var----m-----i i----? V--- k----- n- i----- V-r- k-m-e- n- i-r-n- --------------------- Vart kommer ni ifrån? 0
Kam jste šel / šla? Vart h-r -i-gåt-? V--- h-- n- g---- V-r- h-r n- g-t-? ----------------- Vart har ni gått? 0
Kde jste byl / byla? V---har ni varit? V-- h-- n- v----- V-r h-r n- v-r-t- ----------------- Var har ni varit? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ve--ha--du-h----t? V-- h-- d- h------ V-m h-r d- h-ä-p-? ------------------ Vem har du hjälpt? 0
Komu jsi napsal / napsala? Vem h-- -- s-riv-- --l-? V-- h-- d- s------ t---- V-m h-r d- s-r-v-t t-l-? ------------------------ Vem har du skrivit till? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ve- h-r--u --arat? V-- h-- d- s------ V-m h-r d- s-a-a-? ------------------ Vem har du svarat? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…