Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ar ‫أسئلة – صيغة الماضى 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86[ست وثمانون]‬

86[st wathamanun]

‫أسئلة – صيغة الماضى 2‬

[asyilat - sighat almadaa 2]

čeština arabština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫أ-- ر--- ع-- ا------‬ ‫أية ربطة عنق ارتديت؟‬ 0
a--- r----- e--- a------? ay-- r----- e--- a------? ayat ribtat eanq artadit? a-a- r-b-a- e-n- a-t-d-t? ------------------------?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫أ-- س---- ا------‬ ‫أية سيارة اشتريت؟‬ 0
a--- s------ a--------? ay-- s------ a--------? ayat sayarat ashtarayt? a-a- s-y-r-t a-h-a-a-t? ----------------------?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫م- ا------ ا--- ا----- ب---‬ ‫ما الصحيفة التي اشتركت بها؟‬ 0
m- a-------- a--- a---------- b---? ma a-------- a--- a---------- b---? ma alsahifat alty aishtarakat biha? m- a-s-h-f-t a-t- a-s-t-r-k-t b-h-? ----------------------------------?
Koho jste viděl / viděla? ‫م- ر----‬ ‫من رأيت؟‬ 0
m- r----? mn r----? mn rayta? m- r-y-a? --------?
Koho jste potkal / potkala? ‫م- ق-----‬ ‫من قابلت؟‬ 0
m- q------? mn q------? mn qabalta? m- q-b-l-a? ----------?
Koho jste poznal / poznala? ‫ع-- م- ت-----‬ ‫على من تعرفت؟‬ 0
e--- m-- t--------? el-- m-- t--------? elaa min taearafat? e-a- m-n t-e-r-f-t? ------------------?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫م-- ا-------‬ ‫متى استيقظت؟‬ 0
m---- a----------? ma--- a----------? mataa aistayqazat? m-t-a a-s-a-q-z-t? -----------------?
Kdy jste začal / začala? ‫م-- ب----‬ ‫متى بدأت؟‬ 0
m--- b----? mt-- b----? mtaa badat? m-a- b-d-t? ----------?
Kdy jste skončil / skončila? ‫م-- ت-----‬ ‫متى توقفت؟‬ 0
m--- t-------? mt-- t-------? mtaa tawaqaft? m-a- t-w-q-f-? -------------?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫ل-- ا-------‬ ‫لما استيقظت؟‬ 0
l-- a----------? lm- a----------? lma aistayqazat? l-a a-s-a-q-z-t? ---------------?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫ل-- أ---- م------‬ ‫لما أصبحت مدرساً؟‬ 0
l-- 'a------ m------? lm- '------- m------? lma 'asbahat mdrsaan? l-a 'a-b-h-t m-r-a-n? ----'---------------?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫ل---- ا------ س---- أ----‬ ‫لماذا استقليت سيارة أجرة؟‬ 0
l----- a--------- s-------- a--? lm---- a--------- s-------- a--? lmadha aistaqliat sayaratan ajr? l-a-h- a-s-a-l-a- s-y-r-t-n a-r? -------------------------------?
Odkud jste přišel / přišla? ‫م- أ-- أ--- / ق----‬ ‫من أين أتيت / قدمت؟‬ 0
m- 'a-- 'a---- / q------? mn '--- '----- / q------? mn 'ayn 'atayt / qadamat? m- 'a-n 'a-a-t / q-d-m-t? ---'----'------/--------?
Kam jste šel / šla? ‫إ-- أ-- ت----‬ ‫إلى أين تذهب؟‬ 0
'i---- 'a-- t-------? 'i---- '--- t-------? 'iilaa 'ayn tadhahab? 'i-l-a 'a-n t-d-a-a-? '------'------------?
Kde jste byl / byla? ‫أ-- ك---‬ ‫أين كنت؟‬ 0
a-- k---? ay- k---? ayn kunt? a-n k-n-? --------?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫م- س-----‬ ‫من ساعدت؟‬ 0
m- s-----? mn s-----? mn saeidt? m- s-e-d-? ---------?
Komu jsi napsal / napsala? ‫ل-- ك----‬ ‫لمن كتبت؟‬ 0
l--- k------? lm-- k------? lman katabta? l-a- k-t-b-a? ------------?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫م- أ----‬ ‫من أجبت؟‬ 0
m- 'a----? mn '-----? mn 'ajbat? m- 'a-b-t? ---'-----?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…