Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   eo Demandoj – Is-tempo 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [okdek ses]

Demandoj – Is-tempo 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ki-n kr-va-o--vi--u--avi-? K--- k------- v- s-------- K-u- k-a-a-o- v- s-r-a-i-? -------------------------- Kiun kravaton vi surhavis? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Kiun aŭton -i--ĉ----? K--- a---- v- a------ K-u- a-t-n v- a-e-i-? --------------------- Kiun aŭton vi aĉetis? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Kiu- -az-to--vi-ab---s? K--- g------ v- a------ K-u- g-z-t-n v- a-o-i-? ----------------------- Kiun gazeton vi abonis? 0
Koho jste viděl / viděla? Ki-n -i --di-? K--- v- v----- K-u- v- v-d-s- -------------- Kiun vi vidis? 0
Koho jste potkal / potkala? K-----i-r-nkont-s? K--- v- r--------- K-u- v- r-n-o-t-s- ------------------ Kiun vi renkontis? 0
Koho jste poznal / poznala? K-u- ----ek--is? K--- v- r------- K-u- v- r-k-n-s- ---------------- Kiun vi rekonis? 0
Kdy jste vstával / vstávala? K--m vi e-l---ĝi-? K--- v- e--------- K-a- v- e-l-t-ĝ-s- ------------------ Kiam vi ellitiĝis? 0
Kdy jste začal / začala? K-a---i -o--ncis? K--- v- k-------- K-a- v- k-m-n-i-? ----------------- Kiam vi komencis? 0
Kdy jste skončil / skončila? K--m--- fin-s? K--- v- f----- K-a- v- f-n-s- -------------- Kiam vi finis? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Kia- vi v--iĝi-? K--- v- v------- K-a- v- v-k-ĝ-s- ---------------- Kial vi vekiĝis? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Kial--i -ĝ-----s--ui--o? K--- v- i--- i---------- K-a- v- i-i- i-s-r-i-t-? ------------------------ Kial vi iĝis instruisto? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? K--l ---pr--i- taksio-? K--- v- p----- t------- K-a- v- p-e-i- t-k-i-n- ----------------------- Kial vi prenis taksion? 0
Odkud jste přišel / přišla? D---ie vi-v-n--? D- k-- v- v----- D- k-e v- v-n-s- ---------------- De kie vi venis? 0
Kam jste šel / šla? Kie- vi ---s? K--- v- i---- K-e- v- i-i-? ------------- Kien vi iris? 0
Kde jste byl / byla? K-e ----s--s? K-- v- e----- K-e v- e-t-s- ------------- Kie vi estis? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? A--k-u -i he--is? A- k-- v- h------ A- k-u v- h-l-i-? ----------------- Al kiu vi helpis? 0
Komu jsi napsal / napsala? Al--i- -- s---bis? A- k-- v- s------- A- k-u v- s-r-b-s- ------------------ Al kiu vi skribis? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Al------i---spo--i-? A- k-- v- r--------- A- k-u v- r-s-o-d-s- -------------------- Al kiu vi respondis? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…