Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   da Spørgsmål – datid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [seksogfirs]

Spørgsmål – datid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Hv-l-e--s------ar-du --f- --? H------ s---- h-- d- h--- p-- H-i-k-t s-i-s h-r d- h-f- p-? ----------------------------- Hvilket slips har du haft på? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Hvi-ken bi---ar-du-k-bt? H------ b-- h-- d- k---- H-i-k-n b-l h-r d- k-b-? ------------------------ Hvilken bil har du købt? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Hv---e---v-s-----du haf- a-on--m-nt p-? H------ a--- h-- d- h--- a--------- p-- H-i-k-n a-i- h-r d- h-f- a-o-n-m-n- p-? --------------------------------------- Hvilken avis har du haft abonnement på? 0
Koho jste viděl / viděla? H-e- har--- ---? H--- h-- d- s--- H-e- h-r d- s-t- ---------------- Hvem har du set? 0
Koho jste potkal / potkala? H-em-har-du-mødt? H--- h-- d- m---- H-e- h-r d- m-d-? ----------------- Hvem har du mødt? 0
Koho jste poznal / poznala? H--m ha- -- --n-end-? H--- h-- d- g-------- H-e- h-r d- g-n-e-d-? --------------------- Hvem har du genkendt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? H-o-når st-------p? H------ s--- d- o-- H-o-n-r s-o- d- o-? ------------------- Hvornår stod du op? 0
Kdy jste začal / začala? Hvo--å- --g-n----du? H------ b------- d-- H-o-n-r b-g-n-t- d-? -------------------- Hvornår begyndte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Hv--når-h-ldt -- o-? H------ h---- d- o-- H-o-n-r h-l-t d- o-? -------------------- Hvornår holdt du op? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? H-o--o---åg--de-du? H------ v------ d-- H-o-f-r v-g-e-e d-? ------------------- Hvorfor vågnede du? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Hv---o--er-d- b-eve- læ---? H------ e- d- b----- l----- H-o-f-r e- d- b-e-e- l-r-r- --------------------------- Hvorfor er du blevet lærer? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Hv-r--r -ar du --g-- e- --xa? H------ h-- d- t---- e- t---- H-o-f-r h-r d- t-g-t e- t-x-? ----------------------------- Hvorfor har du taget en taxa? 0
Odkud jste přišel / přišla? Hv-- ---d--ko---t f--? H--- e- d- k----- f--- H-o- e- d- k-m-e- f-a- ---------------------- Hvor er du kommet fra? 0
Kam jste šel / šla? H--r ---d----e- hen? H--- e- d- g--- h--- H-o- e- d- g-e- h-n- -------------------- Hvor er du gået hen? 0
Kde jste byl / byla? H-or har ------e-? H--- h-- d- v----- H-o- h-r d- v-r-t- ------------------ Hvor har du været? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Hv-m -ar--- h--l-et? H--- h-- d- h------- H-e- h-r d- h-u-p-t- -------------------- Hvem har du hjulpet? 0
Komu jsi napsal / napsala? Hve---ar-d--s--e--t-t-l? H--- h-- d- s------ t--- H-e- h-r d- s-r-v-t t-l- ------------------------ Hvem har du skrevet til? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? H--- h-r-du s-a-e-? H--- h-- d- s------ H-e- h-r d- s-a-e-? ------------------- Hvem har du svaret? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…