Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ca Preguntes – Passat 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [vuitanta-sis]

Preguntes – Passat 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Qui-a -o--at---a- -o--at? Q---- c------ h-- p------ Q-i-a c-r-a-a h-s p-r-a-? ------------------------- Quina corbata has portat? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Q--n ----e---s c--p---? Q--- c---- h-- c------- Q-i- c-t-e h-s c-m-r-t- ----------------------- Quin cotxe has comprat? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? A---i- ------t’-as a--nat? A q--- d---- t---- a------ A q-i- d-a-i t-h-s a-o-a-? -------------------------- A quin diari t’has abonat? 0
Koho jste viděl / viděla? Q-i-h------? Q-- h- v---- Q-i h- v-s-? ------------ Qui ha vist? 0
Koho jste potkal / potkala? A---q-i--’h- tr-b--? A-- q-- s--- t------ A-b q-i s-h- t-o-a-? -------------------- Amb qui s’ha trobat? 0
Koho jste poznal / poznala? Qui h----c--e-u-? Q-- h- r--------- Q-i h- r-c-n-g-t- ----------------- Qui ha reconegut? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Quan-s’-------a-? Q--- s--- l------ Q-a- s-h- l-e-a-? ----------------- Quan s’ha llevat? 0
Kdy jste začal / začala? Q-a-----com--ça-? Q--- h- c-------- Q-a- h- c-m-n-a-? ----------------- Quan ha començat? 0
Kdy jste skončil / skončila? Q-an ha-a---at? Q--- h- a------ Q-a- h- a-a-a-? --------------- Quan ha acabat? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Per --è-s--- -e--er-at? P-- q-- s--- d--------- P-r q-è s-h- d-s-e-t-t- ----------------------- Per què s’ha despertat? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? P-r-qu--s--- --t----t--? P-- q-- s--- f-- m------ P-r q-è s-h- f-t m-s-r-? ------------------------ Per què s’ha fet mestre? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P-r-q-- -a -g---t----t--i? P-- q-- h- a----- u- t---- P-r q-è h- a-a-a- u- t-x-? -------------------------- Per què ha agafat un taxi? 0
Odkud jste přišel / přišla? D’-n ---ving--? D--- h- v------ D-o- h- v-n-u-? --------------- D’on ha vingut? 0
Kam jste šel / šla? On h- -n-t? O- h- a---- O- h- a-a-? ----------- On ha anat? 0
Kde jste byl / byla? On-h- es--t? O- h- e----- O- h- e-t-t- ------------ On ha estat? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Q-----------at? Q-- h-- a------ Q-i h-s a-u-a-? --------------- Qui has ajudat? 0
Komu jsi napsal / napsala? A -u- -as--s---t? A q-- h-- e------ A q-i h-s e-c-i-? ----------------- A qui has escrit? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? A------a- --spo--? A q-- h-- r------- A q-i h-s r-s-o-t- ------------------ A qui has respost? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…