Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sr Питати – прошлост 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осамдесет и шест]

86 [osamdeset i šest]

Питати – прошлост 2

[Pitati – prošlost 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ко---крав--у--- ---и- - ------? К--- к------ с- н---- / н------ К-ј- к-а-а-у с- н-с-о / н-с-л-? ------------------------------- Коју кравату си носио / носила? 0
K-ju k-a-a-u ----o-io --nos-l-? K--- k------ s- n---- / n------ K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Jaké auto sis koupil / koupila? К--и---т--с---упио /--у-ила? К--- а--- с- к---- / к------ К-ј- а-т- с- к-п-о / к-п-л-? ---------------------------- Који ауто си купио / купила? 0
K-ji a--- s----p---/ -up-l-? K--- a--- s- k---- / k------ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Н- -оје -о-----с---ретп-а----/--р-тп----на? Н- к--- н----- с- п--------- / п----------- Н- к-ј- н-в-н- с- п-е-п-а-е- / п-е-п-а-е-а- ------------------------------------------- На које новине си претплаћен / претплаћена? 0
Na ---e ----n- s- pre-pl---e- - p---p-aće--? N- k--- n----- s- p---------- / p------------ N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Koho jste viděl / viděla? К-г--ст- ----л-? К--- с-- в------ К-г- с-е в-д-л-? ---------------- Кога сте видели? 0
Ko-- --e -idel-? K--- s-- v------ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Koho jste potkal / potkala? Ког--ст---р---? К--- с-- с----- К-г- с-е с-е-и- --------------- Кога сте срели? 0
K-g--ste-s-eli? K--- s-- s----- K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Koho jste poznal / poznala? К-г- --е -ре---нал-? К--- с-- п---------- К-г- с-е п-е-о-н-л-? -------------------- Кога сте препознали? 0
K-g------pr--ozn--i? K--- s-- p---------- K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali?
Kdy jste vstával / vstávala? К-д--сте -----и? К--- с-- у------ К-д- с-е у-т-л-? ---------------- Када сте устали? 0
K--a ste--st--i? K--- s-- u------ K-d- s-e u-t-l-? ---------------- Kada ste ustali?
Kdy jste začal / začala? Када ст- п-че-и? К--- с-- п------ К-д- с-е п-ч-л-? ---------------- Када сте почели? 0
K-d- --------l-? K--- s-- p------ K-d- s-e p-č-l-? ---------------- Kada ste počeli?
Kdy jste skončil / skončila? Када-с-е---е----и? К--- с-- п-------- К-д- с-е п-е-т-л-? ------------------ Када сте престали? 0
Kada st- --e---l-? K--- s-- p-------- K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kada ste prestali?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Зашт- -те-с---р-б-дил-? З---- с-- с- п--------- З-ш-о с-е с- п-о-у-и-и- ----------------------- Зашто сте се пробудили? 0
Z-š----t--se p----dil-? Z---- s-- s- p--------- Z-š-o s-e s- p-o-u-i-i- ----------------------- Zašto ste se probudili?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Заш-о ст--п----ли уч-т-љ? З---- с-- п------ у------ З-ш-о с-е п-с-а-и у-и-е-? ------------------------- Зашто сте постали учитељ? 0
Zašto st---o-tali-uč-telj? Z---- s-- p------ u------- Z-š-o s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zašto ste postali učitelj?
Proč jste si vzal / vzala taxi? За-то---- у-ели ----и? З---- с-- у---- т----- З-ш-о с-е у-е-и т-к-и- ---------------------- Зашто сте узели такси? 0
Z-što--te-u---i--a-s-? Z---- s-- u---- t----- Z-š-o s-e u-e-i t-k-i- ---------------------- Zašto ste uzeli taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О--к-е --е -о-ли? О----- с-- д----- О-а-л- с-е д-ш-и- ----------------- Одакле сте дошли? 0
O-ak----t- d----? O----- s-- d----- O-a-l- s-e d-š-i- ----------------- Odakle ste došli?
Kam jste šel / šla? Г-- --е-ишли? Г-- с-- и---- Г-е с-е и-л-? ------------- Где сте ишли? 0
G-- -te-iš--? G-- s-- i---- G-e s-e i-l-? ------------- Gde ste išli?
Kde jste byl / byla? Где -те-б-л-? Г-- с-- б---- Г-е с-е б-л-? ------------- Где сте били? 0
Gd- s-e -il-? G-- s-- b---- G-e s-e b-l-? ------------- Gde ste bili?
Komu jsi pomohl / pomohla? К-м-----п-м-г-о / --м----? К--- с- п------ / п------- К-м- с- п-м-г-о / п-м-г-а- -------------------------- Коме си помогао / помогла? 0
Kom--s- p-mo--o----o-o--a? K--- s- p------ / p------- K-m- s- p-m-g-o / p-m-g-a- -------------------------- Kome si pomogao / pomogla?
Komu jsi napsal / napsala? К--е-си -ис-о-/-п-сал-? К--- с- п---- / п------ К-м- с- п-с-о / п-с-л-? ----------------------- Коме си писао / писала? 0
K-m--s- pi-ao---pis--a? K--- s- p---- / p------ K-m- s- p-s-o / p-s-l-? ----------------------- Kome si pisao / pisala?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К-ме-с--о-гов---о / -дг---р-л-? К--- с- о-------- / о---------- К-м- с- о-г-в-р-о / о-г-в-р-л-? ------------------------------- Коме си одговорио / одговорила? 0
K--e si ---ovo--o ----govor--a? K--- s- o-------- / o---------- K-m- s- o-g-v-r-o / o-g-v-r-l-? ------------------------------- Kome si odgovorio / odgovorila?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…