Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   th คำถาม – อดีตกาล 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [แปดสิบหก]

bhæ̀t-sìp-hòk

คำถาม – อดีตกาล 2

kam-tǎm-à-dèet-gan

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština thajština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? คุ---้--ก--็-ไทเส้-ไห-? คุ_________________ ค-ณ-ด-ผ-ก-น-ค-ท-ส-น-ห-? ----------------------- คุณได้ผูกเน็คไทเส้นไหน? 0
k-----âi-p-̀o-------ta----̂n-na-i k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Jaké auto sis koupil / koupila? คุ------้-----นไห-? คุ_____________ ค-ณ-ด-ซ-้-ร-ค-น-ห-? ------------------- คุณได้ซื้อรถคันไหน? 0
koo--da----e-u-r-́------nǎi k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Které noviny sis předplatil / předplatila? ค--ได---บห--งสื-----์ฉ---ไ--? คุ____________________ ค-ณ-ด-ร-บ-น-ง-ื-พ-ม-์-บ-บ-ห-? ----------------------------- คุณได้รับหนังสือพิมพ์ฉบับไหน? 0
k--n-d-̂i-r-́-----ng-se-u-p--------bà--na-i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Koho jste viděl / viděla? คุ--ด้เ-็น--ร? คุ__________ ค-ณ-ด-เ-็-ใ-ร- -------------- คุณได้เห็นใคร? 0
ko-n-da-i-h----kr-i k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Koho jste potkal / potkala? ค----------? คุ_________ ค-ณ-ด-พ-ใ-ร- ------------ คุณได้พบใคร? 0
ko----âi-po----rai k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Koho jste poznal / poznala? คุ-ไ-้-ำค---รู-จักก--ใคร? คุ_________________ ค-ณ-ด-ท-ค-า-ร-้-ั-ก-บ-ค-? ------------------------- คุณได้ทำความรู้จักกับใคร? 0
ko-n---̂---a---wa--r--o--à---a-p-krai k_________________________________ k-o---a-i-t-m-k-a---o-o-j-̀---a-p-k-a- -------------------------------------- koon-dâi-tam-kwam-róo-jàk-gàp-krai
Kdy jste vstával / vstávala? คุ--ื่-นอ--ี่-มง? คุ___________ ค-ณ-ื-น-อ-ก-่-ม-? ----------------- คุณตื่นนอนกี่โมง? 0
koon---èun-n-w--g-----ong k_______________________ k-o---h-̀-n-n-w---e-e-m-n- -------------------------- koon-dhèun-nawn-gèe-mong
Kdy jste začal / začala? คุ-เ-ิ-มต--งแต-เม--อ--? คุ______________ ค-ณ-ร-่-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเริ่มตั้งแต่เมื่อไร? 0
koo---ê----d--̂ng-d--̀--ê-a-rai k___________________________ k-o---e-r-m-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i --------------------------------- koon-rêr̶m-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Kdy jste skončil / skončila? คุ-เ-ร--ต-้-แต่เมื่อไ-? คุ_______________ ค-ณ-ส-็-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเสร็จตั้งแต่เมื่อไร? 0
k-on-s-̀-rèt-d---ng--hæ̀---------i k_____________________________ k-o---a---e-t-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i ----------------------------------- koon-sà-rèt-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ท--ม-ุณถ--ต-่-น-น? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-ต-่-น-น- ------------------ ทำไมคุณถึงตื่นนอน? 0
tam-m---ko-----̌ung-d-e--n--awn t____________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-d-e-u---a-n ------------------------------- tam-mai-koon-těung-dhèun-nawn
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ท--มค-ณถ--เ--น-รู? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-เ-็-ค-ู- ------------------ ทำไมคุณถึงเป็นครู? 0
tam-m-i--o----ěung--he---r-o t___________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-b-e---r-o ----------------------------- tam-mai-koon-těung-bhen-kroo
Proč jste si vzal / vzala taxi? ท---ค-ณ--งน-่-----็-ซ--? ทำ_______________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-น-่-ร-แ-็-ซ-่- ------------------------ ทำไมคุณถึงนั่งรถแท็กซี่? 0
t---mai-ko-n-----ng--a-----ó----́-----e t__________________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-n-̂-g-r-́---æ-k-s-̂- ---------------------------------------- tam-mai-koon-těung-nâng-rót-tǽk-sêe
Odkud jste přišel / přišla? คุณมาจาก-ี--หน? คุ___________ ค-ณ-า-า-ท-่-ห-? --------------- คุณมาจากที่ไหน? 0
k-o------à--t-̂--n--i k__________________ k-o---a-j-̀---e-e-n-̌- ---------------------- koon-ma-jàk-têe-nǎi
Kam jste šel / šla? ค--ไป-หน-า? คุ_________ ค-ณ-ป-ห-ม-? ----------- คุณไปไหนมา? 0
k-on-bh----a-i--a k_______________ k-o---h-i-n-̌---a ----------------- koon-bhai-nǎi-ma
Kde jste byl / byla? คุณไ--ยู--ี่--นมา? คุ____________ ค-ณ-ป-ย-่-ี-ไ-น-า- ------------------ คุณไปอยู่ที่ไหนมา? 0
ko-n-b-ai-----ôo-t--e-na----a k_________________________ k-o---h-i-a---o-o-t-̂---a-i-m- ------------------------------ koon-bhai-à-yôo-têe-nǎi-ma
Komu jsi pomohl / pomohla? คุ--ปช่--ใ---า? คุ____________ ค-ณ-ป-่-ย-ค-ม-? --------------- คุณไปช่วยใครมา? 0
k-on-b----c---a----a---a k______________________ k-o---h-i-c-u-a---r-i-m- ------------------------ koon-bhai-chûay-krai-ma
Komu jsi napsal / napsala? ค-ณ-ด-้้-ข----ึง-คร? คุ_____________ ค-ณ-ด-้-เ-ี-น-ึ-ใ-ร- -------------------- คุณได้้้เขียนถึงใคร? 0
k-n---an-t--ng k-ai k__ k___ t____ k___ k-n k-a- t-u-g k-a- ------------------- kun kĭan tĕung krai
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ค---ด้ต--ใคร? คุ__________ ค-ณ-ด-ต-บ-ค-? ------------- คุณได้ตอบใคร? 0
koon--âi-dh--wp----i k__________________ k-o---a-i-d-a-w---r-i --------------------- koon-dâi-dhàwp-krai

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…