Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   th คำถาม – อดีตกาล 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [แปดสิบหก]

bhæ̀t-sìp-hòk

คำถาม – อดีตกาล 2

kam-tǎm-à-dèet-gan

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština thajština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ค--ได้ผู-เน็----ส-น--น? คุ_________________ ค-ณ-ด-ผ-ก-น-ค-ท-ส-น-ห-? ----------------------- คุณได้ผูกเน็คไทเส้นไหน? 0
k-o--d--i--o-o--------a----̂---ǎi k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Jaké auto sis koupil / koupila? ค---ด้--้อร--ั--ห-? คุ_____________ ค-ณ-ด-ซ-้-ร-ค-น-ห-? ------------------- คุณได้ซื้อรถคันไหน? 0
k-o----̂---é---o-t-k-n----i k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Které noviny sis předplatil / předplatila? คุ-ได-รั-ห-ั-ส----ม-์-บั--ห-? คุ____________________ ค-ณ-ด-ร-บ-น-ง-ื-พ-ม-์-บ-บ-ห-? ----------------------------- คุณได้รับหนังสือพิมพ์ฉบับไหน? 0
ko-n-d-̂--rá--nǎng--e-u--im----̀-bà--n-̌i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Koho jste viděl / viděla? คุ---้เ--น---? คุ__________ ค-ณ-ด-เ-็-ใ-ร- -------------- คุณได้เห็นใคร? 0
koo---âi-h-----rai k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Koho jste potkal / potkala? ค-ณ---พ--คร? คุ_________ ค-ณ-ด-พ-ใ-ร- ------------ คุณได้พบใคร? 0
ko-----̂i-p--p--r-i k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Koho jste poznal / poznala? คุณไ----ค-าม-ู---ก-ั---ร? คุ_________________ ค-ณ-ด-ท-ค-า-ร-้-ั-ก-บ-ค-? ------------------------- คุณได้ทำความรู้จักกับใคร? 0
k----d-̂i--------m-r----jà--g-̀p----i k_________________________________ k-o---a-i-t-m-k-a---o-o-j-̀---a-p-k-a- -------------------------------------- koon-dâi-tam-kwam-róo-jàk-gàp-krai
Kdy jste vstával / vstávala? ค-ณตื--นอ--ี่-มง? คุ___________ ค-ณ-ื-น-อ-ก-่-ม-? ----------------- คุณตื่นนอนกี่โมง? 0
ko----h-----nawn-ge-e--o-g k_______________________ k-o---h-̀-n-n-w---e-e-m-n- -------------------------- koon-dhèun-nawn-gèe-mong
Kdy jste začal / začala? ค---ริ่ม-ั้ง-ต----่อไ-? คุ______________ ค-ณ-ร-่-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเริ่มตั้งแต่เมื่อไร? 0
k----rêr̶m-dha-n---h---mêu--rai k___________________________ k-o---e-r-m-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i --------------------------------- koon-rêr̶m-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Kdy jste skončil / skončila? คุณเส-็จตั--แ-่-ม--อไ-? คุ_______________ ค-ณ-ส-็-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเสร็จตั้งแต่เมื่อไร? 0
koo--sà--e----ha-n---h------u--r-i k_____________________________ k-o---a---e-t-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i ----------------------------------- koon-sà-rèt-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ทำ--คุณ---ต----อน? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-ต-่-น-น- ------------------ ทำไมคุณถึงตื่นนอน? 0
tam---i-ko-n--ě-n-----̀un--awn t____________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-d-e-u---a-n ------------------------------- tam-mai-koon-těung-dhèun-nawn
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ท-ไ-ค-ณ-ึงเ-็นคร-? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-เ-็-ค-ู- ------------------ ทำไมคุณถึงเป็นครู? 0
ta--ma----on--ě-ng--hen--roo t___________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-b-e---r-o ----------------------------- tam-mai-koon-těung-bhen-kroo
Proč jste si vzal / vzala taxi? ทำ-----ถ-งนั่-รถแท-----? ทำ_______________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-น-่-ร-แ-็-ซ-่- ------------------------ ทำไมคุณถึงนั่งรถแท็กซี่? 0
t---mai-k-----ěu-g---̂ng-------ǽ-----e t__________________________________ t-m-m-i-k-o---e-u-g-n-̂-g-r-́---æ-k-s-̂- ---------------------------------------- tam-mai-koon-těung-nâng-rót-tǽk-sêe
Odkud jste přišel / přišla? ค--ม-จา-ท-่--น? คุ___________ ค-ณ-า-า-ท-่-ห-? --------------- คุณมาจากที่ไหน? 0
ko-n-----a---tê--nǎi k__________________ k-o---a-j-̀---e-e-n-̌- ---------------------- koon-ma-jàk-têe-nǎi
Kam jste šel / šla? คุณ--ไ-นมา? คุ_________ ค-ณ-ป-ห-ม-? ----------- คุณไปไหนมา? 0
koon-b----na-i-ma k_______________ k-o---h-i-n-̌---a ----------------- koon-bhai-nǎi-ma
Kde jste byl / byla? ค-ณไ-----ที่-ห-ม-? คุ____________ ค-ณ-ป-ย-่-ี-ไ-น-า- ------------------ คุณไปอยู่ที่ไหนมา? 0
koo-----i-a---o-----̂e--a-i--a k_________________________ k-o---h-i-a---o-o-t-̂---a-i-m- ------------------------------ koon-bhai-à-yôo-têe-nǎi-ma
Komu jsi pomohl / pomohla? ค--ไปช-วยใค--า? คุ____________ ค-ณ-ป-่-ย-ค-ม-? --------------- คุณไปช่วยใครมา? 0
k--n-b-ai--h---y-kr-i--a k______________________ k-o---h-i-c-u-a---r-i-m- ------------------------ koon-bhai-chûay-krai-ma
Komu jsi napsal / napsala? ค-ณได้้้เข-ย-ถึงใคร? คุ_____________ ค-ณ-ด-้-เ-ี-น-ึ-ใ-ร- -------------------- คุณได้้้เขียนถึงใคร? 0
k------n t---- krai k__ k___ t____ k___ k-n k-a- t-u-g k-a- ------------------- kun kĭan tĕung krai
Komu jsi odpověděl / odpověděla? คุณ-ด้-อบใ-ร? คุ__________ ค-ณ-ด-ต-บ-ค-? ------------- คุณได้ตอบใคร? 0
ko---d----dhà-p--rai k__________________ k-o---a-i-d-a-w---r-i --------------------- koon-dâi-dhàwp-krai

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + thajština (1-100) MP3 thajština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…