Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   th คำถาม – อดีตกาล 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [แปดสิบหก]

bhæ̀t-sìp-hòk

คำถาม – อดีตกาล 2

[kam-tǎm-à-dèet-gan]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština thajština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? คุณ-ด้ผูกเน-ค----้----? ค---------------------- ค-ณ-ด-ผ-ก-น-ค-ท-ส-น-ห-? ----------------------- คุณได้ผูกเน็คไทเส้นไหน? 0
koon---̂i-p---k--e-k-t-----̂n----i k--------------------------------- k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Jaké auto sis koupil / koupila? ค-ณ-ด้ซ---ร--ันไห-? ค------------------ ค-ณ-ด-ซ-้-ร-ค-น-ห-? ------------------- คุณได้ซื้อรถคันไหน? 0
k--n------s-́u-ró---an--a-i k--------------------------- k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Které noviny sis předplatil / předplatila? ค-ณ-ด-ร-บ-น-งสื-พ------ับ---? ค---------------------------- ค-ณ-ด-ร-บ-น-ง-ื-พ-ม-์-บ-บ-ห-? ----------------------------- คุณได้รับหนังสือพิมพ์ฉบับไหน? 0
koo--d-̂i-ráp--ǎng-s--------cha---à--na-i k------------------------------------------- k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Koho jste viděl / viděla? คุณไ----็น-ค-? ค------------- ค-ณ-ด-เ-็-ใ-ร- -------------- คุณได้เห็นใคร? 0
ko---d-̂--h-̌n--r-i k------------------ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Koho jste potkal / potkala? คุณไ-------? ค----------- ค-ณ-ด-พ-ใ-ร- ------------ คุณได้พบใคร? 0
k--n--a-i--o---kr-i k------------------ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Koho jste poznal / poznala? คุ--ด้---ว---ู--ักกั-ใค-? ค------------------------ ค-ณ-ด-ท-ค-า-ร-้-ั-ก-บ-ค-? ------------------------- คุณได้ทำความรู้จักกับใคร? 0
k-on--â--t----wam-r----j----ga---kr-i k------------------------------------- k-o---a-i-t-m-k-a---o-o-j-̀---a-p-k-a- -------------------------------------- koon-dâi-tam-kwam-róo-jàk-gàp-krai
Kdy jste vstával / vstávala? คุณต-่นน-----โ--? ค---------------- ค-ณ-ื-น-อ-ก-่-ม-? ----------------- คุณตื่นนอนกี่โมง? 0
k-o--dh----------ge-e--o-g k------------------------- k-o---h-̀-n-n-w---e-e-m-n- -------------------------- koon-dhèun-nawn-gèe-mong
Kdy jste začal / začala? ค-ณ-ร-่-ต-้ง-ต่-มื----? ค---------------------- ค-ณ-ร-่-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเริ่มตั้งแต่เมื่อไร? 0
k--n-r-̂r̶--dha--g--hæ̀-----a---i k-------------------------------- k-o---e-r-m-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i --------------------------------- koon-rêr̶m-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Kdy jste skončil / skončila? ค-ณ---็จต-้-แต่เมื-อ--? ค---------------------- ค-ณ-ส-็-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเสร็จตั้งแต่เมื่อไร? 0
k-o---à-r--t-dhâ-g-d-æ̀-----a--ai k---------------------------------- k-o---a---e-t-d-a-n---h-̀-m-̂-a-r-i ----------------------------------- koon-sà-rèt-dhâng-dhæ̀-mêua-rai
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ท-ไ----ถึงต--น-อน? ท----------------- ท-ไ-ค-ณ-ึ-ต-่-น-น- ------------------ ทำไมคุณถึงตื่นนอน? 0
tam-mai--oo--t-̌un--d--̀----awn t------------------------------ t-m-m-i-k-o---e-u-g-d-e-u---a-n ------------------------------- tam-mai-koon-těung-dhèun-nawn
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ท-ไ-คุ--ึง-ป็น-รู? ท----------------- ท-ไ-ค-ณ-ึ-เ-็-ค-ู- ------------------ ทำไมคุณถึงเป็นครู? 0
ta--mai--oo------ng-bh-n--roo t---------------------------- t-m-m-i-k-o---e-u-g-b-e---r-o ----------------------------- tam-mai-koon-těung-bhen-kroo
Proč jste si vzal / vzala taxi? ทำ--คุ-ถ--นั-งรถแ-็ก-ี่? ท----------------------- ท-ไ-ค-ณ-ึ-น-่-ร-แ-็-ซ-่- ------------------------ ทำไมคุณถึงนั่งรถแท็กซี่? 0
ta----i-k-----e-u-g-nâng-r--t-tǽ---êe t--------------------------------------- t-m-m-i-k-o---e-u-g-n-̂-g-r-́---æ-k-s-̂- ---------------------------------------- tam-mai-koon-těung-nâng-rót-tǽk-sêe
Odkud jste přišel / přišla? ค--ม--า--ี-ไ--? ค-------------- ค-ณ-า-า-ท-่-ห-? --------------- คุณมาจากที่ไหน? 0
koon--a-j--k---̂---a-i k--------------------- k-o---a-j-̀---e-e-n-̌- ---------------------- koon-ma-jàk-têe-nǎi
Kam jste šel / šla? ค-ณ-ปไ--ม-? ค---------- ค-ณ-ป-ห-ม-? ----------- คุณไปไหนมา? 0
koo--b--i-n--i-ma k---------------- k-o---h-i-n-̌---a ----------------- koon-bhai-nǎi-ma
Kde jste byl / byla? คุ---อย-่ที-ไหนมา? ค----------------- ค-ณ-ป-ย-่-ี-ไ-น-า- ------------------ คุณไปอยู่ที่ไหนมา? 0
k-on----i----y-̂o-têe------ma k----------------------------- k-o---h-i-a---o-o-t-̂---a-i-m- ------------------------------ koon-bhai-à-yôo-têe-nǎi-ma
Komu jsi pomohl / pomohla? คุ---ช่ว--คร--? ค-------------- ค-ณ-ป-่-ย-ค-ม-? --------------- คุณไปช่วยใครมา? 0
koo--b-------̂a--kr-i--a k----------------------- k-o---h-i-c-u-a---r-i-m- ------------------------ koon-bhai-chûay-krai-ma
Komu jsi napsal / napsala? คุณ----้เ------ง--ร? ค------------------- ค-ณ-ด-้-เ-ี-น-ึ-ใ-ร- -------------------- คุณได้้้เขียนถึงใคร? 0
kun kĭan---ung -r-i k-- k--- t---- k--- k-n k-a- t-u-g k-a- ------------------- kun kĭan tĕung krai
Komu jsi odpověděl / odpověděla? คุ-ไ----บใ--? ค------------ ค-ณ-ด-ต-บ-ค-? ------------- คุณได้ตอบใคร? 0
ko---da------̀w---r-i k-------------------- k-o---a-i-d-a-w---r-i --------------------- koon-dâi-dhàwp-krai

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…