Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   zh 问题–过去时2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86[八十六]

86 [Bāshíliù]

问题–过去时2

[wèntí – guòqù shí 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? 你-带-的-是 哪条-领带 ？ 你 带-- 是 哪- 领- ？ 你 带-的 是 哪- 领- ？ --------------- 你 带过的 是 哪条 领带 ？ 0
nǐ-d-igu--de --- nǎ ---o lǐng---? n- d----- d- s-- n- t--- l------- n- d-i-u- d- s-ì n- t-á- l-n-d-i- --------------------------------- nǐ dàiguò de shì nǎ tiáo lǐngdài?
Jaké auto sis koupil / koupila? 你 -的-是 -----？ 你 买- 是 哪- 车 ？ 你 买- 是 哪- 车 ？ ------------- 你 买的 是 哪辆 车 ？ 0
Nǐ-m-- d--shì-----ià-g--hē? N- m-- d- s-- n- l---- c--- N- m-i d- s-ì n- l-à-g c-ē- --------------------------- Nǐ mǎi de shì nǎ liàng chē?
Které noviny sis předplatil / předplatila? 你--- -份 报--？ 你 订- 哪- 报- ？ 你 订- 哪- 报- ？ ------------ 你 订过 哪份 报纸 ？ 0
N- dì--g---nǎ---n--à-zhǐ? N- d------ n- f-- b------ N- d-n-g-ò n- f-n b-o-h-? ------------------------- Nǐ dìngguò nǎ fèn bàozhǐ?
Koho jste viděl / viděla? 您 ----了 ？ 您 看- 谁- ？ 您 看- 谁- ？ --------- 您 看见 谁了 ？ 0
N-- -àn--àn --u--e? N-- k------ s------ N-n k-n-i-n s-u-l-? ------------------- Nín kànjiàn shuíle?
Koho jste potkal / potkala? 您 --谁 见过面 了-？ 您 和 谁 见-- 了 ？ 您 和 谁 见-面 了 ？ ------------- 您 和 谁 见过面 了 ？ 0
N-- ---sh-í j--ng-ò--iàn--? N-- h- s--- j------ m------ N-n h- s-u- j-à-g-ò m-à-l-? --------------------------- Nín hé shuí jiànguò miànle?
Koho jste poznal / poznala? 您 -- --- ？ 您 认- 谁 了 ？ 您 认- 谁 了 ？ ---------- 您 认出 谁 了 ？ 0
Ní- --n-c-ū-----le? N-- r-- c-- s------ N-n r-n c-ū s-u-l-? ------------------- Nín rèn chū shuíle?
Kdy jste vstával / vstávala? 您 -么 时- 起---？ 您 什- 时- 起-- ？ 您 什- 时- 起-的 ？ ------------- 您 什么 时候 起床的 ？ 0
N-n --é--e --íh-- ---h--n--d-? N-- s----- s----- q------- d-- N-n s-é-m- s-í-ò- q-c-u-n- d-? ------------------------------ Nín shénme shíhòu qǐchuáng de?
Kdy jste začal / začala? 您--么 时候 --的-？ 您 什- 时- 开-- ？ 您 什- 时- 开-的 ？ ------------- 您 什么 时候 开始的 ？ 0
Ní- sh-n-e s-íhòu--ā-sh--d-? N-- s----- s----- k----- d-- N-n s-é-m- s-í-ò- k-i-h- d-? ---------------------------- Nín shénme shíhòu kāishǐ de?
Kdy jste skončil / skončila? 您-什---------？ 您 什- 时- 停-- ？ 您 什- 时- 停-的 ？ ------------- 您 什么 时候 停止的 ？ 0
Ní--s---me sh--ò--t----h- --? N-- s----- s----- t------ d-- N-n s-é-m- s-í-ò- t-n-z-ǐ d-? ----------------------------- Nín shénme shíhòu tíngzhǐ de?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? 您-为-么 醒-了-？ 您 为-- 醒 了 ？ 您 为-么 醒 了 ？ ----------- 您 为什么 醒 了 ？ 0
Nín-wè--hé-e-x--g--? N-- w------- x------ N-n w-i-h-m- x-n-l-? -------------------- Nín wèishéme xǐngle?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? 您---么 -- -师 ？ 您 为-- 当- 教- ？ 您 为-么 当- 教- ？ ------------- 您 为什么 当了 教师 ？ 0
N-n wè-sh--e d-n------àosh-? N-- w------- d----- j------- N-n w-i-h-m- d-n-l- j-à-s-ī- ---------------------------- Nín wèishéme dāngle jiàoshī?
Proč jste si vzal / vzala taxi? 您 --么 -了 出-车-？ 您 为-- 坐- 出-- ？ 您 为-么 坐- 出-车 ？ -------------- 您 为什么 坐了 出租车 ？ 0
N-- -è--h-m- zu-----hū-ū-chē? N-- w------- z---- c---- c--- N-n w-i-h-m- z-ò-e c-ū-ū c-ē- ----------------------------- Nín wèishéme zuòle chūzū chē?
Odkud jste přišel / přišla? 您--哪里 ---？ 您 从-- 来- ？ 您 从-里 来- ？ ---------- 您 从哪里 来的 ？ 0
N-n --ng -ǎlǐ-lá- -e? N-- c--- n--- l-- d-- N-n c-n- n-l- l-i d-? --------------------- Nín cóng nǎlǐ lái de?
Kam jste šel / šla? 您--哪- 了 ？ 您 去-- 了 ？ 您 去-里 了 ？ --------- 您 去哪里 了 ？ 0
Ní- qù-nǎ-ǐ-le? N-- q- n--- l-- N-n q- n-l- l-? --------------- Nín qù nǎlǐ le?
Kde jste byl / byla? 您----哪--？ 您 去- 哪- ？ 您 去- 哪- ？ --------- 您 去了 哪儿 ？ 0
Nín--ùle -----? N-- q--- n----- N-n q-l- n-'-r- --------------- Nín qùle nǎ'er?
Komu jsi pomohl / pomohla? 你 帮- - ？ 你 帮- 了 ？ 你 帮- 了 ？ -------- 你 帮谁 了 ？ 0
N- b-----huíle? N- b--- s------ N- b-n- s-u-l-? --------------- Nǐ bāng shuíle?
Komu jsi napsal / napsala? 你-给谁 -信 了 ？ 你 给- 写- 了 ？ 你 给- 写- 了 ？ ----------- 你 给谁 写信 了 ？ 0
Nǐ -----hu------xì---? N- g-- s--- x-- x----- N- g-i s-u- x-ě x-n-e- ---------------------- Nǐ gěi shuí xiě xìnle?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? 你 回答 谁-了 ？ 你 回- 谁 了 ？ 你 回- 谁 了 ？ ---------- 你 回答 谁 了 ？ 0
N--hu--- -hu--e? N- h---- s------ N- h-í-á s-u-l-? ---------------- Nǐ huídá shuíle?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…