Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ka შეკითხვა – წარსული 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ოთხმოცდაექვსი]

86 [otkhmotsdaekvsi]

შეკითხვა – წარსული 2

[shek'itkhva – ts'arsuli 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? რ--ე-ი----სტუ-ი-გე---ა? რ----- ჰ------- გ------ რ-მ-ლ- ჰ-ლ-ტ-ხ- გ-კ-თ-? ----------------------- რომელი ჰალსტუხი გეკეთა? 0
rom-li-hal--'-k---g-k--t-? r----- h--------- g------- r-m-l- h-l-t-u-h- g-k-e-a- -------------------------- romeli halst'ukhi gek'eta?
Jaké auto sis koupil / koupila? რ--ელ- მ-ნ-ა-- --იდ-? რ----- მ------ ი----- რ-მ-ლ- მ-ნ-ა-ა ი-ი-ე- --------------------- რომელი მანქანა იყიდე? 0
ro---i mankan---qi--? r----- m------ i----- r-m-l- m-n-a-a i-i-e- --------------------- romeli mankana iqide?
Které noviny sis předplatil / předplatila? რ-მ-ლი--ა---ი --მოიწ-რე? რ----- გ----- გ--------- რ-მ-ლ- გ-ზ-თ- გ-მ-ი-ე-ე- ------------------------ რომელი გაზეთი გამოიწერე? 0
rom-l- g-zeti g----t-'e-e? r----- g----- g----------- r-m-l- g-z-t- g-m-i-s-e-e- -------------------------- romeli gazeti gamoits'ere?
Koho jste viděl / viděla? ვ-ნ--აინ---? ვ-- დ------- ვ-ნ დ-ი-ა-ე- ------------ ვინ დაინახე? 0
v-n-------h-? v-- d-------- v-n d-i-a-h-? ------------- vin dainakhe?
Koho jste potkal / potkala? ვის-შე--დ-თ? ვ-- შ------- ვ-ს შ-ხ-დ-თ- ------------ ვის შეხვდით? 0
v-- -hekhvdi-? v-- s--------- v-s s-e-h-d-t- -------------- vis shekhvdit?
Koho jste poznal / poznala? ვ---იცა--თ? ვ-- ი------ ვ-ნ ი-ა-ი-? ----------- ვინ იცანით? 0
v-n -ts-nit? v-- i------- v-n i-s-n-t- ------------ vin itsanit?
Kdy jste vstával / vstávala? როდ-- ადექი-? რ---- ა------ რ-დ-ს ა-ე-ი-? ------------- როდის ადექით? 0
ro-i--a-ekit? r---- a------ r-d-s a-e-i-? ------------- rodis adekit?
Kdy jste začal / začala? რ-დ-- ---წყ-თ? რ---- დ------- რ-დ-ს დ-ი-ყ-თ- -------------- როდის დაიწყეთ? 0
rodis --i--'-et? r---- d--------- r-d-s d-i-s-q-t- ---------------- rodis daits'qet?
Kdy jste skončil / skončila? რ---ს შეწყვ-ტ-თ? რ---- შ--------- რ-დ-ს შ-წ-ვ-ტ-თ- ---------------- როდის შეწყვიტეთ? 0
ro--s -he----vit-et? r---- s------------- r-d-s s-e-s-q-i-'-t- -------------------- rodis shets'qvit'et?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? რა-ო- გ---ვიძე-? რ---- გ--------- რ-ტ-მ გ-ი-ვ-ძ-თ- ---------------- რატომ გაიღვიძეთ? 0
r-t'o--gai--vi-z-t? r----- g----------- r-t-o- g-i-h-i-z-t- ------------------- rat'om gaighvidzet?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? რ-ტომ გა-დ-----სწ--ლ-ბ-ლ-? რ---- გ----- მ------------ რ-ტ-მ გ-ხ-ი- მ-ს-ა-ლ-ბ-ლ-? -------------------------- რატომ გახდით მასწავლებელი? 0
rat'om-ga--di----sts'av---e--? r----- g------ m-------------- r-t-o- g-k-d-t m-s-s-a-l-b-l-? ------------------------------ rat'om gakhdit masts'avlebeli?
Proč jste si vzal / vzala taxi? რ--ო- ჩ-ჯე-ით-ტაქსშ-? რ---- ჩ------ ტ------ რ-ტ-მ ჩ-ჯ-ქ-თ ტ-ქ-შ-? --------------------- რატომ ჩაჯექით ტაქსში? 0
rat-o--cha----t t-akss--? r----- c------- t-------- r-t-o- c-a-e-i- t-a-s-h-? ------------------------- rat'om chajekit t'aksshi?
Odkud jste přišel / přišla? ს-იდ-ნ-მ-ხ-ედ-თ? ს----- მ-------- ს-ი-ა- მ-ხ-ე-ი-? ---------------- საიდან მოხვედით? 0
s-i-an -----ed--? s----- m--------- s-i-a- m-k-v-d-t- ----------------- saidan mokhvedit?
Kam jste šel / šla? სად -ახ-ედით? ს-- წ-------- ს-დ წ-ხ-ე-ი-? ------------- სად წახვედით? 0
sa- -s-a-hvedit? s-- t----------- s-d t-'-k-v-d-t- ---------------- sad ts'akhvedit?
Kde jste byl / byla? სა- იყ-ვით? ს-- ი------ ს-დ ი-ა-ი-? ----------- სად იყავით? 0
sad--q---t? s-- i------ s-d i-a-i-? ----------- sad iqavit?
Komu jsi pomohl / pomohla? ვ-- -ი-ხ-არ-? ვ-- მ-------- ვ-ს მ-ე-მ-რ-? ------------- ვის მიეხმარე? 0
vis mie-hmare? v-- m--------- v-s m-e-h-a-e- -------------- vis miekhmare?
Komu jsi napsal / napsala? ვ---მ-სწე-ე? ვ-- მ------- ვ-ს მ-ს-ე-ე- ------------ ვის მისწერე? 0
vis m--t-'--e? v-- m--------- v-s m-s-s-e-e- -------------- vis mists'ere?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ვის ---ს---? ვ-- უ------- ვ-ს უ-ა-უ-ე- ------------ ვის უპასუხე? 0
vi- u----ukh-? v-- u--------- v-s u-'-s-k-e- -------------- vis up'asukhe?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…