Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ro Întrebări – Trecut 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [optzeci şi şase]

Întrebări – Trecut 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ce --ava-ă--i-p----t? C- c------ a- p------ C- c-a-a-ă a- p-r-a-? --------------------- Ce cravată ai purtat? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Ce----in- ---c--pă--t? C- m----- a- c-------- C- m-ş-n- a- c-m-ă-a-? ---------------------- Ce maşină ai cumpărat? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? L--ce--e--st--te-ai -bo---? L- c- r------ t---- a------ L- c- r-v-s-ă t---i a-o-a-? --------------------------- La ce revistă te-ai abonat? 0
Koho jste viděl / viděla? P--c-n--a-i -ăz-t? P- c--- a-- v----- P- c-n- a-i v-z-t- ------------------ Pe cine aţi văzut? 0
Koho jste potkal / potkala? Cu---n----aţi î-tâ---t? C- c--- v---- î-------- C- c-n- v-a-i î-t-l-i-? ----------------------- Cu cine v-aţi întâlnit? 0
Koho jste poznal / poznala? P--ci-e --i-rec-nos-ut? P- c--- a-- r---------- P- c-n- a-i r-c-n-s-u-? ----------------------- Pe cine aţi recunoscut? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Când-v--ţ-----zi-? C--- v---- t------ C-n- v-a-i t-e-i-? ------------------ Când v-aţi trezit? 0
Kdy jste začal / začala? Câ-d aţi în-eput? C--- a-- î------- C-n- a-i î-c-p-t- ----------------- Când aţi început? 0
Kdy jste skončil / skončila? C-nd v---i-o----? C--- v---- o----- C-n- v-a-i o-r-t- ----------------- Când v-aţi oprit? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? D- ce v-a-i------t? D- c- v---- t------ D- c- v-a-i t-e-i-? ------------------- De ce v-aţi trezit? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? D--c---ţ- d--eni--pro---or? D- c- a-- d------ p-------- D- c- a-i d-v-n-t p-o-e-o-? --------------------------- De ce aţi devenit profesor? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? De----aţi----t-----a--? D- c- a-- l--- u- t---- D- c- a-i l-a- u- t-x-? ----------------------- De ce aţi luat un taxi? 0
Odkud jste přišel / přišla? De u------i-v-n--? D- u--- a-- v----- D- u-d- a-i v-n-t- ------------------ De unde aţi venit? 0
Kam jste šel / šla? U-d---ţ------? U--- a-- m---- U-d- a-i m-r-? -------------- Unde aţi mers? 0
Kde jste byl / byla? Und--a-- fos-? U--- a-- f---- U-d- a-i f-s-? -------------- Unde aţi fost? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? C-----ai-a--t--? C-- i--- a------ C-i i-a- a-u-a-? ---------------- Cui i-ai ajutat? 0
Komu jsi napsal / napsala? Cu- --ai scr--? C-- i--- s----- C-i i-a- s-r-s- --------------- Cui i-ai scris? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Cui-i--- ră-pun-? C-- i--- r------- C-i i-a- r-s-u-s- ----------------- Cui i-ai răspuns? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…