Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   be Пытанні – прошлы час 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [восемдзесят шэсць]

86 [vosemdzesyat shests’]

Пытанні – прошлы час 2

[Pytannі – proshly chas 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Які-н--та-е -ы- галь-тук? Я-- н- т--- б-- г-------- Я-і н- т-б- б-ў г-л-ш-у-? ------------------------- Які на табе быў гальштук? 0
Yakі -- -a-e--y---al’--tuk? Y--- n- t--- b-- g--------- Y-k- n- t-b- b-u g-l-s-t-k- --------------------------- Yakі na tabe byu gal’shtuk?
Jaké auto sis koupil / koupila? Які -ў-а-----ь-т--к-піў? Я-- а--------- т- к----- Я-і а-т-м-б-л- т- к-п-ў- ------------------------ Які аўтамабіль ты купіў? 0
Yakі-a-tam-bіl’ -y----іu? Y--- a--------- t- k----- Y-k- a-t-m-b-l- t- k-p-u- ------------------------- Yakі autamabіl’ ty kupіu?
Které noviny sis předplatil / předplatila? На--кую-г-зет--т- --д-і-а---? Н- я--- г----- т- п---------- Н- я-у- г-з-т- т- п-д-і-а-с-? ----------------------------- На якую газету ты падпісаўся? 0
Na--a-u----a---u -y p-d--s-u---? N- y----- g----- t- p----------- N- y-k-y- g-z-t- t- p-d-і-a-s-a- -------------------------------- Na yakuyu gazetu ty padpіsausya?
Koho jste viděl / viděla? К-г- -- ў-а--л-? К--- В- ў------- К-г- В- ў-а-ы-і- ---------------- Каго Вы ўбачылі? 0
K-go----u--c-ylі? K--- V- u-------- K-g- V- u-a-h-l-? ----------------- Kago Vy ubachylі?
Koho jste potkal / potkala? Каг--В--сус-р-лі? К--- В- с-------- К-г- В- с-с-р-л-? ----------------- Каго Вы сустрэлі? 0
K-g- -y-su-t----? K--- V- s-------- K-g- V- s-s-r-l-? ----------------- Kago Vy sustrelі?
Koho jste poznal / poznala? К-го-В--п-зна--? К--- В- п------- К-г- В- п-з-а-і- ---------------- Каго Вы пазналі? 0
K--- Vy---z-alі? K--- V- p------- K-g- V- p-z-a-і- ---------------- Kago Vy paznalі?
Kdy jste vstával / vstávala? К----Вы ўс-алі? К--- В- ў------ К-л- В- ў-т-л-? --------------- Калі Вы ўсталі? 0
Kalі----us---і? K--- V- u------ K-l- V- u-t-l-? --------------- Kalі Vy ustalі?
Kdy jste začal / začala? К----Вы--ача--? К--- В- п------ К-л- В- п-ч-л-? --------------- Калі Вы пачалі? 0
Ka---V- pac----? K--- V- p------- K-l- V- p-c-a-і- ---------------- Kalі Vy pachalі?
Kdy jste skončil / skončila? К-л--Вы -а--н----? К--- В- з--------- К-л- В- з-к-н-ы-і- ------------------ Калі Вы закончылі? 0
Ka-- Vy -a--nc-yl-? K--- V- z---------- K-l- V- z-k-n-h-l-? ------------------- Kalі Vy zakonchylі?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ч--у--- -р-ч--л---? Ч--- В- п---------- Ч-м- В- п-а-н-л-с-? ------------------- Чаму Вы прачнуліся? 0
Ch--u-Vy p-a-----і-ya? C---- V- p------------ C-a-u V- p-a-h-u-і-y-? ---------------------- Chamu Vy prachnulіsya?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Чаму В- -та---н--------а-? Ч--- В- с---- н----------- Ч-м- В- с-а-і н-с-а-н-к-м- -------------------------- Чаму Вы сталі настаўнікам? 0
Cham- Vy-stalі n-st-un---m? C---- V- s---- n----------- C-a-u V- s-a-і n-s-a-n-k-m- --------------------------- Chamu Vy stalі nastaunіkam?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ч-----ы -з--- -ак-і? Ч--- В- ў---- т----- Ч-м- В- ў-я-і т-к-і- -------------------- Чаму Вы ўзялі таксі? 0
C--mu V- u-y-lі --k--? C---- V- u----- t----- C-a-u V- u-y-l- t-k-і- ---------------------- Chamu Vy uzyalі taksі?
Odkud jste přišel / přišla? Адку-- Вы прыйшл-? А----- В- п------- А-к-л- В- п-ы-ш-і- ------------------ Адкуль Вы прыйшлі? 0
A----’ V---r--s-lі? A----- V- p-------- A-k-l- V- p-y-s-l-? ------------------- Adkul’ Vy pryyshlі?
Kam jste šel / šla? К--- Вы-п--ш--? К--- В- п------ К-д- В- п-й-л-? --------------- Куды Вы пайшлі? 0
K--y -y-----h--? K--- V- p------- K-d- V- p-y-h-і- ---------------- Kudy Vy payshlі?
Kde jste byl / byla? Д----ы----і? Д-- В- б---- Д-е В- б-л-? ------------ Дзе Вы былі? 0
Dze V--b-lі? D-- V- b---- D-e V- b-l-? ------------ Dze Vy bylі?
Komu jsi pomohl / pomohla? К-му--ы ---амог? К--- т- д------- К-м- т- д-п-м-г- ---------------- Каму ты дапамог? 0
Ka-- -y d-pamog? K--- t- d------- K-m- t- d-p-m-g- ---------------- Kamu ty dapamog?
Komu jsi napsal / napsala? Каму-т---а--саў? К--- т- н------- К-м- т- н-п-с-ў- ---------------- Каму ты напісаў? 0
K-m- -y---pі--u? K--- t- n------- K-m- t- n-p-s-u- ---------------- Kamu ty napіsau?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К-му--- ---аз-ў? К--- т- а------- К-м- т- а-к-з-ў- ---------------- Каму ты адказаў? 0
K--- t--ad-a-a-? K--- t- a------- K-m- t- a-k-z-u- ---------------- Kamu ty adkazau?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…