Konverzační příručka

cs Měsíce   »   bg Месеците

11 [jedenáct]

Měsíce

Měsíce

11 [единайсет]

11 [edinayset]

Месеците

[Mesetsite]

čeština bulharština Poslouchat Více
leden ян---и януари 0
y------ ya----i yanuari y-n-a-i -------
únor фе-----и февруари 0
f------- fe-----i fevruari f-v-u-r- --------
březen ма-т март 0
m--- ma-t mart m-r- ----
duben ап--л април 0
a---- ap--l april a-r-l -----
květen май май 0
m-- may may m-y ---
červen юни юни 0
y--- yu-i yuni y-n- ----
To je šest měsíců. То-- с- ш--- м-----. Това са шест месеца. 0
T--- s- s---- m------. To-- s- s---- m------. Tova sa shest mesetsa. T-v- s- s-e-t m-s-t-a. ---------------------.
Leden, únor, březen, ян----- ф-------- м---, януари, февруари, март, 0
y------, f-------, m---, ya------ f-------- m---, yanuari, fevruari, mart, y-n-a-i, f-v-u-r-, m-r-, -------,---------,-----,
duben, květen a červen. ап---- м-- и ю--. април, май и юни. 0
a----, m-- i y---. ap---- m-- i y---. april, may i yuni. a-r-l, m-y i y-n-. -----,-----------.
červenec юли юли 0
y--- yu-i yuli y-l- ----
srpen ав---т август 0
a----- av---t avgust a-g-s- ------
září се------и септември 0
s-------- se------i septemvri s-p-e-v-i ---------
říjen ок-----и октомври 0
o------- ok-----i oktomvri o-t-m-r- --------
listopad но----и ноември 0
n------ no----i noemvri n-e-v-i -------
prosinec де-----и декември 0
d------- de-----i dekemvri d-k-m-r- --------
To je také šest měsíců. То-- с--- с- ш--- м-----. Това също са шест месеца. 0
T--- s- s---- m------. To-- s- s---- m------. Tova sa shest mesetsa. T-v- s- s-e-t m-s-t-a. ---------------------.
Červenec, srpen, září, юл-- а------ с--------, юли, август, септември, 0
y---, a-----, s--------, yu--- a------ s--------, yuli, avgust, septemvri, y-l-, a-g-s-, s-p-e-v-i, ----,-------,----------,
říjen, listopad a prosinec. ок------- н------ и д-------. октомври, ноември и декември. 0
o-------, n------ i d-------. ok------- n------ i d-------. oktomvri, noemvri i dekemvri. o-t-m-r-, n-e-v-i i d-k-m-r-. --------,-------------------.

Latina, živý jazyk?

V současné době je nejdůležitějším světovým jazykem angličtina. Učí se na celém světě a je úředním jazykem v mnoha zemích. Dříve měla tuto funkci latina. Latinou mluvili původně Latinové. Byly to obyvatelé Latia, jehož centrum byl Řím. S expanzí římské říše se rozšířil i tento jazyk. V antice byla latina mateřským jazykem mnoha národů. Žily v Evropě, Severní Americe a Přední Asii. Mluvená latina se ale od klasické latiny lišila. Byla nazývána hovorovou, vulgární latinou. Na území ovládnutých Římem existovalo mnoho dialektů. Z dialektů se potom ve středověku vyvinuly národní jazyky. Jazyky pocházející z latiny se nazývají románské. K nim patří italština, španělština a portugalština. Také francouzština a rumunština mají latinské základy. Latina však skutečně nevymřela. Až do 19. století byla důležitým obchodním jazykem. A zůstala jazykem vzdělanců. Pro vědu je latina důležitá dodnes. Neboť mnoho pojmů je latinského původu. Také na školách se latina stále učí jako cizí jazyk. I na vysokých školách se znalost latiny často vyžaduje. Takže latina mrtvá není, i když už se nepoužívá k mluvení. Již několik let zažívá latina dokonce comeback. Počet lidí, kteří se chtějí učit latinsky, opět stoupá. Ještě stále je klíčem k jazyku a kultuře mnoha zemí. Takže mějte odvahu a zkuste latinu! Audaces fortuna adiuvat, odvážným štěstí přeje !