Konverzační příručka

cs Nakupování   »   bg Пазаруване

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [петдесет и четири]

54 [petdeset i chetiri]

Пазаруване

[Pazaruvane]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Бих --ка--/ и-к--а -- к--я --дар-к. Бих искал / искала да купя подарък. Б-х и-к-л / и-к-л- д- к-п- п-д-р-к- ----------------------------------- Бих искал / искала да купя подарък. 0
Bi-- is-al / isk-l- -- k-p----odar--. Bikh iskal / iskala da kupya podaryk. B-k- i-k-l / i-k-l- d- k-p-a p-d-r-k- ------------------------------------- Bikh iskal / iskala da kupya podaryk.
Ale ne moc drahý. Но----н-щ- п-е-ален- с---о. Но не нещо прекалено скъпо. Н- н- н-щ- п-е-а-е-о с-ъ-о- --------------------------- Но не нещо прекалено скъпо. 0
N--n--n----ho -r---l--o-s---o. No ne neshcho prekaleno skypo. N- n- n-s-c-o p-e-a-e-o s-y-o- ------------------------------ No ne neshcho prekaleno skypo.
Možná nějakou kabelku? М--- -и----ск- чант-? Може би дамска чанта? М-ж- б- д-м-к- ч-н-а- --------------------- Може би дамска чанта? 0
M-z---bi-damska-ch--ta? Mozhe bi damska chanta? M-z-e b- d-m-k- c-a-t-? ----------------------- Mozhe bi damska chanta?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Какъв---ят--ел---е? Какъв цвят желаете? К-к-в ц-я- ж-л-е-е- ------------------- Какъв цвят желаете? 0
K--yv t-v-a--z--la--e? Kakyv tsvyat zhelaete? K-k-v t-v-a- z-e-a-t-? ---------------------- Kakyv tsvyat zhelaete?
Černou, hnědou nebo bílou? Че---, -афя- --и б--? Черен, кафяв или бял? Ч-р-н- к-ф-в и-и б-л- --------------------- Черен, кафяв или бял? 0
Chere-,---f--- i-i--y-l? Cheren, kafyav ili byal? C-e-e-, k-f-a- i-i b-a-? ------------------------ Cheren, kafyav ili byal?
Větší nebo menší? Г--я-а ил--м---а? Голяма или малка? Г-л-м- и-и м-л-а- ----------------- Голяма или малка? 0
G----m- --i -a-k-? Golyama ili malka? G-l-a-a i-i m-l-a- ------------------ Golyama ili malka?
Můžu si prohlédnout tuto? Мо----и -- ви-------? Може ли да видя тази? М-ж- л- д- в-д- т-з-? --------------------- Може ли да видя тази? 0
Mozh--li -- v---a ----? Mozhe li da vidya tazi? M-z-e l- d- v-d-a t-z-? ----------------------- Mozhe li da vidya tazi?
Je z kůže? О- --жа-л- е? От кожа ли е? О- к-ж- л- е- ------------- От кожа ли е? 0
Ot k---a-li-y-? Ot kozha li ye? O- k-z-a l- y-? --------------- Ot kozha li ye?
Nebo z koženky? Или--- --к-с-вен- ---ер-я? Или от изкуствена материя? И-и о- и-к-с-в-н- м-т-р-я- -------------------------- Или от изкуствена материя? 0
Il- ot --k---v--- mat---y-? Ili ot izkustvena materiya? I-i o- i-k-s-v-n- m-t-r-y-? --------------------------- Ili ot izkustvena materiya?
Samozřejmě z kůže. От-ко-- ----ствено. От кожа естествено. О- к-ж- е-т-с-в-н-. ------------------- От кожа естествено. 0
O--k-zh--y--te-t---o. Ot kozha yestestveno. O- k-z-a y-s-e-t-e-o- --------------------- Ot kozha yestestveno.
Je obzvlášť kvalitní. То-а-е --об--о д---о -а-ес---. Това е особено добро качество. Т-в- е о-о-е-о д-б-о к-ч-с-в-. ------------------------------ Това е особено добро качество. 0
To-- ----s--e-o d-b---ka-h-s-vo. Tova ye osobeno dobro kachestvo. T-v- y- o-o-e-o d-b-o k-c-e-t-o- -------------------------------- Tova ye osobeno dobro kachestvo.
A ta taška je skutečně velmi levná. Чан-ат- дейс---т---- е-на-м-ог- -згодна---н-. Чантата действително е на много изгодна цена. Ч-н-а-а д-й-т-и-е-н- е н- м-о-о и-г-д-а ц-н-. --------------------------------------------- Чантата действително е на много изгодна цена. 0
C-anta-a------v-------y- -a m---o-izgo-na --e-a. Chantata deystvitelno ye na mnogo izgodna tsena. C-a-t-t- d-y-t-i-e-n- y- n- m-o-o i-g-d-a t-e-a- ------------------------------------------------ Chantata deystvitelno ye na mnogo izgodna tsena.
Tato se mi líbí. Ха-ес-а-ми. Харесва ми. Х-р-с-а м-. ----------- Харесва ми. 0
K-ar--va --. Kharesva mi. K-a-e-v- m-. ------------ Kharesva mi.
Vezmu si tuto. Ще ---з-м-. Ще я взема. Щ- я в-е-а- ----------- Ще я взема. 0
Sh-he ---v-e-a. Shche ya vzema. S-c-e y- v-e-a- --------------- Shche ya vzema.
Mohu ji případně vyměnit? Мо-- -и--в-н--ал-- д--- подмен-? Може ли евентуално да я подменя? М-ж- л- е-е-т-а-н- д- я п-д-е-я- -------------------------------- Може ли евентуално да я подменя? 0
M---e -- y---n-ualno -- -a p-d---ya? Mozhe li yeventualno da ya podmenya? M-z-e l- y-v-n-u-l-o d- y- p-d-e-y-? ------------------------------------ Mozhe li yeventualno da ya podmenya?
Samozřejmě. Р-зб--а --. Разбира се. Р-з-и-а с-. ----------- Разбира се. 0
R--b-ra-s-. Razbira se. R-z-i-a s-. ----------- Razbira se.
Zabalíme ji jako dárek. Н-е-щ--- о-а-о-а-е кат- -од----. Ние ще я опаковаме като подарък. Н-е щ- я о-а-о-а-е к-т- п-д-р-к- -------------------------------- Ние ще я опаковаме като подарък. 0
N-- -hc-- -a -p-k--ame kat--po-a---. Nie shche ya opakovame kato podaryk. N-e s-c-e y- o-a-o-a-e k-t- p-d-r-k- ------------------------------------ Nie shche ya opakovame kato podaryk.
Támhle je pokladna. Кас-т--- т-м ---р-ща. Касата е там отсреща. К-с-т- е т-м о-с-е-а- --------------------- Касата е там отсреща. 0
Kas-ta -e ----o-s--shcha. Kasata ye tam otsreshcha. K-s-t- y- t-m o-s-e-h-h-. ------------------------- Kasata ye tam otsreshcha.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…