Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   bg В дискотеката

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четирийсет и шест]

46 [chetiriyset i shest]

В дискотеката

[V diskotekata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Je to místo volné? Мяст--о--в--одн- -и-е? М------ с------- л- е- М-с-о-о с-о-о-н- л- е- ---------------------- Мястото свободно ли е? 0
M-a-to-- svo-o--o--- ye? M------- s------- l- y-- M-a-t-t- s-o-o-n- l- y-? ------------------------ Myastoto svobodno li ye?
Mohu si k Vám přisednout? М-ж- -и--а -едн---ри В--? М--- л- д- с---- п-- В--- М-ж- л- д- с-д-а п-и В-с- ------------------------- Може ли да седна при Вас? 0
Mozh--li--- --d---pr---a-? M---- l- d- s---- p-- V--- M-z-e l- d- s-d-a p-i V-s- -------------------------- Mozhe li da sedna pri Vas?
Prosím. С-у-о-о-ст-ие. С у----------- С у-о-о-с-в-е- -------------- С удоволствие. 0
S--d--o-s-vi-. S u----------- S u-o-o-s-v-e- -------------- S udovolstvie.
Jak se Vám líbí ta hudba? Ка- ----ра-- -у--к-та? К-- н------- м-------- К-к н-м-р-т- м-з-к-т-? ---------------------- Как намирате музиката? 0
K-k n--i-------z-kata? K-- n------- m-------- K-k n-m-r-t- m-z-k-t-? ---------------------- Kak namirate muzikata?
Je moc hlasitá. М-л-о -и-н-. М---- с----- М-л-о с-л-а- ------------ Малко силна. 0
M---- s-l--. M---- s----- M-l-o s-l-a- ------------ Malko silna.
Ale ta skupina hraje docela dobře. Н- ----ат- свир----о-- д-б--. Н- г------ с---- м---- д----- Н- г-у-а-а с-и-и м-о-о д-б-е- ----------------------------- Но групата свири много добре. 0
N--gr--a---s---i----go-d--re. N- g------ s---- m---- d----- N- g-u-a-a s-i-i m-o-o d-b-e- ----------------------------- No grupata sviri mnogo dobre.
Chodíte sem často? Чес-- ----д---е---к? Ч---- л- и----- т--- Ч-с-о л- и-в-т- т-к- -------------------- Често ли идвате тук? 0
Ches-o li ---a-e ---? C----- l- i----- t--- C-e-t- l- i-v-t- t-k- --------------------- Chesto li idvate tuk?
Ne, jsem tu poprvé. Не,----п--ви -ъ-. Н-- з- п---- п--- Н-, з- п-р-и п-т- ----------------- Не, за първи път. 0
N---z- -yrv---yt. N-- z- p---- p--- N-, z- p-r-i p-t- ----------------- Ne, za pyrvi pyt.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Н-к-га-н- съм б-- ---и-а -ук. Н----- н- с-- б-- / б--- т--- Н-к-г- н- с-м б-л / б-л- т-к- ----------------------------- Никога не съм бил / била тук. 0
N--og--n----- bi- / -i-a-tuk. N----- n- s-- b-- / b--- t--- N-k-g- n- s-m b-l / b-l- t-k- ----------------------------- Nikoga ne sym bil / bila tuk.
Tančíte? Т-нц-ва----и? Т-------- л-- Т-н-у-а-е л-? ------------- Танцувате ли? 0
Ta----vate li? T--------- l-- T-n-s-v-t- l-? -------------- Tantsuvate li?
Možná později. По-----о може---. П------- м--- б-- П---ъ-н- м-ж- б-. ----------------- По-късно може би. 0
Po-k--n-----he-bi. P------- m---- b-- P---y-n- m-z-e b-. ------------------ Po-kysno mozhe bi.
Neumím moc dobře tancovat. Аз -е --га да --нц-ва- д---е. А- н- м--- д- т------- д----- А- н- м-г- д- т-н-у-а- д-б-е- ----------------------------- Аз не мога да танцувам добре. 0
Az n- mo-- d- ---t---am-d---e. A- n- m--- d- t-------- d----- A- n- m-g- d- t-n-s-v-m d-b-e- ------------------------------ Az ne moga da tantsuvam dobre.
To je úplně jednoduché. С-вс-м-п-о--- -. С----- п----- е- С-в-е- п-о-т- е- ---------------- Съвсем просто е. 0
S-vse---r-s-o---. S----- p----- y-- S-v-e- p-o-t- y-. ----------------- Syvsem prosto ye.
Ukážu vám to. Ще -и-по--ж-. Щ- В- п------ Щ- В- п-к-ж-. ------------- Ще Ви покажа. 0
Shche V--p--a-ha. S---- V- p------- S-c-e V- p-k-z-a- ----------------- Shche Vi pokazha.
Ne, až někdy jindy. Не-----добр- --к-й-д--г--ъ-. Н-- п------- н---- д--- п--- Н-, п---о-р- н-к-й д-у- п-т- ---------------------------- Не, по-добре някой друг път. 0
N---po-d---- --a-------g --t. N-- p------- n----- d--- p--- N-, p---o-r- n-a-o- d-u- p-t- ----------------------------- Ne, po-dobre nyakoy drug pyt.
Čekáte na někoho? Ча--те--- н--ог-? Ч----- л- н------ Ч-к-т- л- н-к-г-? ----------------- Чакате ли някого? 0
C--k-----i---ak--o? C------ l- n------- C-a-a-e l- n-a-o-o- ------------------- Chakate li nyakogo?
Ano, na svého přítele. Да,------рияте-. Д-- м-- п------- Д-, м-я п-и-т-л- ---------------- Да, моя приятел. 0
D-,--oy- p----tel. D-- m--- p-------- D-, m-y- p-i-a-e-. ------------------ Da, moya priyatel.
Tamhle zrovna přichází! Е-о г- и-ва. Е-- г- и---- Е-о г- и-в-. ------------ Ето го идва. 0
E-- -o-----. E-- g- i---- E-o g- i-v-. ------------ Eto go idva.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!