Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   bg Кратък разговор 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [двайсет и едно]

21 [dvayset i yedno]

Кратък разговор 2

[Kratyk razgovor 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Odkud jste? О--ъде ---? О----- с--- О-к-д- с-е- ----------- Откъде сте? 0
O-kyd- -te? O----- s--- O-k-d- s-e- ----------- Otkyde ste?
Z Basileje. О- --зе-. О- Б----- О- Б-з-л- --------- От Базел. 0
O---az-l. O- B----- O- B-z-l- --------- Ot Bazel.
Basilej leží ve Švýcarsku. Ба--- с- ------ --Ш--йцари-. Б---- с- н----- в Ш--------- Б-з-л с- н-м-р- в Ш-е-ц-р-я- ---------------------------- Базел се намира в Швейцария. 0
Ba-----e --mira-v-Sh-----a-i-a. B---- s- n----- v S------------ B-z-l s- n-m-r- v S-v-y-s-r-y-. ------------------------------- Bazel se namira v Shveytsariya.
Mohu vám představit pana Müllera? М-же л- да----п-------- го--о-ин-Мюлер? М--- л- д- В- п-------- г------- М----- М-ж- л- д- В- п-е-с-а-я г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------- Може ли да Ви представя господин Мюлер? 0
M-zh- li-d- Vi -----ta--- --s--din-M---er? M---- l- d- V- p--------- g------- M------ M-z-e l- d- V- p-e-s-a-y- g-s-o-i- M-u-e-? ------------------------------------------ Mozhe li da Vi predstavya gospodin Myuler?
Je to cizinec. Т-й е ч--ден--. Т-- е ч-------- Т-й е ч-ж-е-е-. --------------- Той е чужденец. 0
T----e--h-zhdene-s. T-- y- c----------- T-y y- c-u-h-e-e-s- ------------------- Toy ye chuzhdenets.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Той--ов-р- -я--л-о-ез--а. Т-- г----- н------ е----- Т-й г-в-р- н-к-л-о е-и-а- ------------------------- Той говори няколко езика. 0
Toy-g-vori -yako-----ez---. T-- g----- n------- y------ T-y g-v-r- n-a-o-k- y-z-k-. --------------------------- Toy govori nyakolko yezika.
Jste tady poprvé? З- ---в ----л- ст-----? З- п--- п-- л- с-- т--- З- п-ъ- п-т л- с-е т-к- ----------------------- За пръв път ли сте тук? 0
Z---r-v --t -i ----tuk? Z- p--- p-- l- s-- t--- Z- p-y- p-t l- s-e t-k- ----------------------- Za pryv pyt li ste tuk?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н-- --нал--- годин- --- --че тук. Н-- м------- г----- б-- в--- т--- Н-, м-н-л-т- г-д-н- б-х в-ч- т-к- --------------------------------- Не, миналата година бях вече тук. 0
N----i-al--a-g-di-a-byak--v---e-t-k. N-- m------- g----- b---- v---- t--- N-, m-n-l-t- g-d-n- b-a-h v-c-e t-k- ------------------------------------ Ne, minalata godina byakh veche tuk.
Ale jen na týden. Но --м- ---една-с--м--а. Н- с--- з- е--- с------- Н- с-м- з- е-н- с-д-и-а- ------------------------ Но само за една седмица. 0
N- sa-o--a-y---a s-d-i--a. N- s--- z- y---- s-------- N- s-m- z- y-d-a s-d-i-s-. -------------------------- No samo za yedna sedmitsa.
Jak se Vám u nás líbí? Ха-е--а-------пр- н--? Х------ л- В- п-- н--- Х-р-с-а л- В- п-и н-с- ---------------------- Харесва ли Ви при нас? 0
K-a---v---i V- pri na-? K------- l- V- p-- n--- K-a-e-v- l- V- p-i n-s- ----------------------- Kharesva li Vi pri nas?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Мно----Х-рата--- -рият-и. М----- Х----- с- п------- М-о-о- Х-р-т- с- п-и-т-и- ------------------------- Много. Хората са приятни. 0
M---o- -hor-t---a-pri---ni. M----- K------ s- p-------- M-o-o- K-o-a-a s- p-i-a-n-. --------------------------- Mnogo. Khorata sa priyatni.
A krajina se mi také líbí. И----т-о-тта м----р--ва. И м--------- м- х------- И м-с-н-с-т- м- х-р-с-а- ------------------------ И местността ми харесва. 0
I-mest-o---a-mi-k---esv-. I m--------- m- k-------- I m-s-n-s-t- m- k-a-e-v-. ------------------------- I mestnostta mi kharesva.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Как---/----ва ст--по п--ф-сия? К---- / к---- с-- п- п-------- К-к-в / к-к-а с-е п- п-о-е-и-? ------------------------------ Какъв / каква сте по професия? 0
K---v-- ka--a s-e p-----f-----? K---- / k---- s-- p- p--------- K-k-v / k-k-a s-e p- p-o-e-i-a- ------------------------------- Kakyv / kakva ste po profesiya?
Jsem překladatel. А----м п----дач-/-п--во-ач-а. А- с-- п------- / п---------- А- с-м п-е-о-а- / п-е-о-а-к-. ----------------------------- Аз съм преводач / преводачка. 0
Az sym-pre-o---h---p--v--achka. A- s-- p-------- / p----------- A- s-m p-e-o-a-h / p-e-o-a-h-a- ------------------------------- Az sym prevodach / prevodachka.
Překládám knihy. А- --еве-да- к-и-и. А- п-------- к----- А- п-е-е-д-м к-и-и- ------------------- Аз превеждам книги. 0
A--p-----h-a- knig-. A- p--------- k----- A- p-e-e-h-a- k-i-i- -------------------- Az prevezhdam knigi.
Jste tady sám / sama? С-м / с-ма л--с-- ---? С-- / с--- л- с-- т--- С-м / с-м- л- с-е т-к- ---------------------- Сам / сама ли сте тук? 0
S-m---s-m--l- -t- -u-? S-- / s--- l- s-- t--- S-m / s-m- l- s-e t-k- ---------------------- Sam / sama li ste tuk?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Н-,-м--т------ --м-я- -ъжъ- същ-----ук. Н-- м---- ж--- / м--- м---- с--- е т--- Н-, м-я-а ж-н- / м-я- м-ж-т с-щ- е т-к- --------------------------------------- Не, моята жена / моят мъжът също е тук. 0
N-- m----a-z--na /-m-yat----h-t sy----o-y- --k. N-- m----- z---- / m---- m----- s------ y- t--- N-, m-y-t- z-e-a / m-y-t m-z-y- s-s-c-o y- t-k- ----------------------------------------------- Ne, moyata zhena / moyat myzhyt syshcho ye tuk.
A tam jsou mé dvě děti. А-т-м--- д--т--м----ц-. А т-- с- д---- м- д---- А т-м с- д-е-е м- д-ц-. ----------------------- А там са двете ми деца. 0
A-t-- sa ---t- mi-d-tsa. A t-- s- d---- m- d----- A t-m s- d-e-e m- d-t-a- ------------------------ A tam sa dvete mi detsa.

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!