Konverzační příručka

cs Orientace   »   bg Ориентиране

41 [čtyřicet jedna]

Orientace

Orientace

41 [четирийсет и едно]

41 [chetiriyset i yedno]

Ориентиране

[Orientirane]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Kde je turistická informační kancelář? Къ-е---ту--ст-ч---ото бюро? К--- е т------------- б---- К-д- е т-р-с-и-е-к-т- б-р-? --------------------------- Къде е туристическото бюро? 0
K-de-ye t--is-i-------o -y--o? K--- y- t-------------- b----- K-d- y- t-r-s-i-h-s-o-o b-u-o- ------------------------------ Kyde ye turisticheskoto byuro?
Můžete mi dát plán města? И-----ли-карта-н-------? И---- л- к---- н- г----- И-а-е л- к-р-а н- г-а-а- ------------------------ Имате ли карта на града? 0
Im-t- li----ta -a-g----? I---- l- k---- n- g----- I-a-e l- k-r-a n- g-a-a- ------------------------ Imate li karta na grada?
Je tady možné rezervovat hotel? М--е----д- -е ре-ерв--а -у----т----а -тая? М--- л- д- с- р-------- т-- х------- с---- М-ж- л- д- с- р-з-р-и-а т-к х-т-л-к- с-а-? ------------------------------------------ Може ли да се резервира тук хотелска стая? 0
Moz-e-l- --------ze-v-r- t-------e--k--s-a--? M---- l- d- s- r-------- t-- k-------- s----- M-z-e l- d- s- r-z-r-i-a t-k k-o-e-s-a s-a-a- --------------------------------------------- Mozhe li da se rezervira tuk khotelska staya?
Kde je staré město? К--е е стар-ят гр-д? К--- е с------ г---- К-д- е с-а-и-т г-а-? -------------------- Къде е старият град? 0
Ky-- y- s-a--y-t---a-? K--- y- s------- g---- K-d- y- s-a-i-a- g-a-? ---------------------- Kyde ye stariyat grad?
Kde je katedrála? К-д- ----т-др---та? К--- е к----------- К-д- е к-т-д-а-а-а- ------------------- Къде е катедралата? 0
K-d--ye--a-edral---? K--- y- k----------- K-d- y- k-t-d-a-a-a- -------------------- Kyde ye katedralata?
Kde se nachází muzeum? Къ---е м--е-т? К--- е м------ К-д- е м-з-я-? -------------- Къде е музеят? 0
Ky------m------? K--- y- m------- K-d- y- m-z-y-t- ---------------- Kyde ye muzeyat?
Kde je možné koupit známky? Къ-е --же----с--купя- --щ-нск- марки? К--- м--- д- с- к---- п------- м----- К-д- м-ж- д- с- к-п-т п-щ-н-к- м-р-и- ------------------------------------- Къде може да се купят пощенски марки? 0
Kyd- moz-- -a ---kup--t ------ensk- -a-k-? K--- m---- d- s- k----- p---------- m----- K-d- m-z-e d- s- k-p-a- p-s-c-e-s-i m-r-i- ------------------------------------------ Kyde mozhe da se kupyat poshchenski marki?
Kde je možné koupit květiny? К-де--оже--а-се---п-- цв-тя? К--- м--- д- с- к---- ц----- К-д- м-ж- д- с- к-п-т ц-е-я- ---------------------------- Къде може да се купят цветя? 0
K--e----he da -e--upy-t-t-v--y-? K--- m---- d- s- k----- t------- K-d- m-z-e d- s- k-p-a- t-v-t-a- -------------------------------- Kyde mozhe da se kupyat tsvetya?
Kde je možné koupit jízdenky? К-де -о-- -а -е--у-ят-б-ле-и? К--- м--- д- с- к---- б------ К-д- м-ж- д- с- к-п-т б-л-т-? ----------------------------- Къде може да се купят билети? 0
Kyde moz---d---- -u---- bil-ti? K--- m---- d- s- k----- b------ K-d- m-z-e d- s- k-p-a- b-l-t-? ------------------------------- Kyde mozhe da se kupyat bileti?
Kde je přístav? К--- е --ис-а---е--? К--- е п------------ К-д- е п-и-т-н-щ-т-? -------------------- Къде е пристанището? 0
K-de-y-----st------he-o? K--- y- p--------------- K-d- y- p-i-t-n-s-c-e-o- ------------------------ Kyde ye pristanishcheto?
Kde je tržnice? К-де-е -азарът? К--- е п------- К-д- е п-з-р-т- --------------- Къде е пазарът? 0
Kyd------a-a-y-? K--- y- p------- K-d- y- p-z-r-t- ---------------- Kyde ye pazaryt?
Kde je zámek? Къ-е е-за-ъкъ-? К--- е з------- К-д- е з-м-к-т- --------------- Къде е замъкът? 0
K--- ---za--kyt? K--- y- z------- K-d- y- z-m-k-t- ---------------- Kyde ye zamykyt?
Kdy začíná prohlídka? Кога -апо--а-т--ис-ичес-ата-обик--ка? К--- з------ т------------- о-------- К-г- з-п-ч-а т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ------------------------------------- Кога започва туристическата обиколка? 0
Koga-za------ turist--he--a-- o---olk-? K--- z------- t-------------- o-------- K-g- z-p-c-v- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? --------------------------------------- Koga zapochva turisticheskata obikolka?
Kdy končí ta prohlídka? Ко-а-св-р-ва --р---ич-ската оби-----? К--- с------ т------------- о-------- К-г- с-ъ-ш-а т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ------------------------------------- Кога свършва туристическата обиколка? 0
Ko-a sv-r-hv--t-r----c---k-t- --ik-lka? K--- s------- t-------------- o-------- K-g- s-y-s-v- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? --------------------------------------- Koga svyrshva turisticheskata obikolka?
Jak dlouho trvá ta prohlídka? К-лк--вре-е--рае т--и-т-че-кат--о----л-а? К---- в---- т--- т------------- о-------- К-л-о в-е-е т-а- т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ----------------------------------------- Колко време трае туристическата обиколка? 0
K-l-o-v---e--r-e-tur-stic-e----a-o-ik-l-a? K---- v---- t--- t-------------- o-------- K-l-o v-e-e t-a- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? ------------------------------------------ Kolko vreme trae turisticheskata obikolka?
Chci průvodce, který mluví německy. Бих -с--л-- -ск-ла -кскур---о-, --й----ов-р----м-ки. Б-- и---- / и----- е----------- к---- г----- н------ Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- н-м-к-. ---------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори немски. 0
Bikh i-ka--/ --------e-skur---o----o----govor- n----i. B--- i---- / i----- y------------ k---- g----- n------ B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- n-m-k-. ------------------------------------------------------ Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori nemski.
Chci průvodce, který mluví italsky. Би- ---ал-/ и-к--- е--к-рзово-- кой----о--р- -та--а-ск-. Б-- и---- / и----- е----------- к---- г----- и---------- Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- и-а-и-н-к-. -------------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори италиански. 0
B------kal-/-is--la--ek-kurz----- koyt--go-o---it-lian-ki. B--- i---- / i----- y------------ k---- g----- i---------- B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- i-a-i-n-k-. ---------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori italianski.
Chci průvodce, který mluví francouzsky. Б-х-и-к-л-/ -с-ала --скурз----- ко-т- -ов-----ре-с-и. Б-- и---- / и----- е----------- к---- г----- ф------- Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- ф-е-с-и- ----------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори френски. 0
Bikh ---al-/---k----yek---r---o-- ---t- -ov-r--fr-ns-i. B--- i---- / i----- y------------ k---- g----- f------- B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- f-e-s-i- ------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori frenski.

Angličtina - univerzální jazyk

Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích. Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí. Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky. Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl. To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc. Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích. Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk. Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí. Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky. Angličtina patří k západogermánským jazykům. Je tedy příbuzná například s němčinou. Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil. Dříve byla angličtina flektivním jazykem. Většina koncovek s gramatickým významem vymizela. Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk. Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině. V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší. Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí. Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky. Její pravopis je však velmi obtížný. Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší. Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný. Výslovnost se však značně změnila. To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400. Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek. Například kombinace písmen „ough” se vyslovuje šesti různými způsoby! Přesvědčte se sami! - thorough, thought, through, rough, bough, cough