Konverzační příručka

cs Čtení a psaní   »   bg Четене и писане

6 [šest]

Čtení a psaní

Čtení a psaní

6 [шест]

6 [shest]

Четене и писане

[Chetene i pisane]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Čtu. Аз ----. А- ч---- А- ч-т-. -------- Аз чета. 0
Az --e-a. A- c----- A- c-e-a- --------- Az cheta.
Čtu písmeno. А- ---- е--а---к--. А- ч--- е--- б----- А- ч-т- е-н- б-к-а- ------------------- Аз чета една буква. 0
Az ch-t---edn------a. A- c---- y---- b----- A- c-e-a y-d-a b-k-a- --------------------- Az cheta yedna bukva.
Čtu slovo. Аз -ет-----а -у--. А- ч--- е--- д---- А- ч-т- е-н- д-м-. ------------------ Аз чета една дума. 0
Az--h-------n--du-a. A- c---- y---- d---- A- c-e-a y-d-a d-m-. -------------------- Az cheta yedna duma.
Čtu větu. Аз ---- ед----з----н-е. А- ч--- е--- и--------- А- ч-т- е-н- и-р-ч-н-е- ----------------------- Аз чета едно изречение. 0
Az-che-a yed-- -zr--h-ni-. A- c---- y---- i---------- A- c-e-a y-d-o i-r-c-e-i-. -------------------------- Az cheta yedno izrechenie.
Čtu dopis. Аз ч-т- --но п-с-о. А- ч--- е--- п----- А- ч-т- е-н- п-с-о- ------------------- Аз чета едно писмо. 0
A- -h-t- -ed-o --s--. A- c---- y---- p----- A- c-e-a y-d-o p-s-o- --------------------- Az cheta yedno pismo.
Čtu knihu. А- ---а ---а-кн-га. А- ч--- е--- к----- А- ч-т- е-н- к-и-а- ------------------- Аз чета една книга. 0
A----eta -edna k-ig-. A- c---- y---- k----- A- c-e-a y-d-a k-i-a- --------------------- Az cheta yedna kniga.
Čtu. Аз че--. А- ч---- А- ч-т-. -------- Аз чета. 0
Az chet-. A- c----- A- c-e-a- --------- Az cheta.
Čteš. Т- че-еш. Т- ч----- Т- ч-т-ш- --------- Ти четеш. 0
Ti-che--sh. T- c------- T- c-e-e-h- ----------- Ti chetesh.
Čte. Той ----. Т-- ч---- Т-й ч-т-. --------- Той чете. 0
T-y-ch---. T-- c----- T-y c-e-e- ---------- Toy chete.
Píšu. А- -иша. А- п---- А- п-ш-. -------- Аз пиша. 0
A---isha. A- p----- A- p-s-a- --------- Az pisha.
Píšu písmeno. Аз-пи-а ---- -ук--. А- п--- е--- б----- А- п-ш- е-н- б-к-а- ------------------- Аз пиша една буква. 0
A--pi--a--edna-bu--a. A- p---- y---- b----- A- p-s-a y-d-a b-k-a- --------------------- Az pisha yedna bukva.
Píšu slovo. А---и-- ед-а-дума. А- п--- е--- д---- А- п-ш- е-н- д-м-. ------------------ Аз пиша една дума. 0
A----sha --d-a-d-m-. A- p---- y---- d---- A- p-s-a y-d-a d-m-. -------------------- Az pisha yedna duma.
Píšu větu. А--п-ш- -д-- -з--ч--и-. А- п--- е--- и--------- А- п-ш- е-н- и-р-ч-н-е- ----------------------- Аз пиша едно изречение. 0
Az--is-a--e-no -z-ech----. A- p---- y---- i---------- A- p-s-a y-d-o i-r-c-e-i-. -------------------------- Az pisha yedno izrechenie.
Píšu dopis. А- -------н- пи-м-. А- п--- е--- п----- А- п-ш- е-н- п-с-о- ------------------- Аз пиша едно писмо. 0
Az pi-h--yedn- -i-m-. A- p---- y---- p----- A- p-s-a y-d-o p-s-o- --------------------- Az pisha yedno pismo.
Píšu knihu. А- -----ед-- книг-. А- п--- е--- к----- А- п-ш- е-н- к-и-а- ------------------- Аз пиша една книга. 0
Az -i--- -ed-a-k-i-a. A- p---- y---- k----- A- p-s-a y-d-a k-i-a- --------------------- Az pisha yedna kniga.
Píšu. Аз п---. А- п---- А- п-ш-. -------- Аз пиша. 0
A---i--a. A- p----- A- p-s-a- --------- Az pisha.
Píšeš. Ти-п---ш. Т- п----- Т- п-ш-ш- --------- Ти пишеш. 0
Ti -ish-s-. T- p------- T- p-s-e-h- ----------- Ti pishesh.
Píše. Т-- пи--. Т-- п---- Т-й п-ш-. --------- Той пише. 0
T-----she. T-- p----- T-y p-s-e- ---------- Toy pishe.

Internacionalismy

Globalizace se nevyhne ani jazykům. To je zřejmé z výrazného nárůstu internacionalismů. Internacionalismy jsou slova, která se vyskytují ve více jazycích. Přitom mají tato slova stejný nebo podobný význam. Výslovnost je často stejná. Také jejich pravopis je většinou podobný. Zajímavé je rozšiřování internacionalismů. Hranice při něm nehrají roli. Tedy ty geografické. A zvláště ne jazykové. Jsou slova, kterým rozumí lidé kdekoliv na světě. Dobrým příkladem je třeba slovo hotel . To existuje snad všude na světě. Mnoho internacionalismů pochází z vědy. Také technické pojmy se rozšiřují rychle a po celém světě. Staré internacionalismy mají společné kořeny. Jsou odvozeny od stejného slova. Jejich základem je však většinou slovo vypůjčené. To znamená, že slova se jednoduše převezmou do jiného jazyka. Při přejímání hraje důležitou roli kulturní prostředí. Každá civilizace má své vlastní tradice. Nové objevy se proto neprosadí všude. O tom, které věci se převezmou, rozhodují kulturní normy. Některé věci se vyskytují pouze v určitých částech země. Jiné věci se rozšíří po celém světě velmi rychle. A jen když se rozšíří věci, rozšíří se i jejich název. A právě to je na internacionalismech to zajímavé. Když objevíme jazyk, objevíme vždy také kulturu ….