Konverzační příručka

cs Na poště   »   bg В пощата

59 [padesát devět]

Na poště

Na poště

59 [петдесет и девет]

59 [petdeset i devet]

В пощата

[V poshchata]

čeština bulharština Poslouchat Více
Kde je nejbližší pošta? Къ-- е н----------- п------- с-----? Къде е най-близката пощенска служба? 0
K--- y- n---b------- p---------- s------? Ky-- y- n----------- p---------- s------? Kyde ye nay-blizkata poshchenska sluzhba? K-d- y- n-y-b-i-k-t- p-s-c-e-s-a s-u-h-a? ----------------------------------------?
Je to daleko k nejbližší poště? Да--- л- е д- н----------- п------- с-----? Далеч ли е до най-близката пощенска служба? 0
D----- l- y- d- n---b------- p---------- s------? Da---- l- y- d- n----------- p---------- s------? Dalech li ye do nay-blizkata poshchenska sluzhba? D-l-c- l- y- d- n-y-b-i-k-t- p-s-c-e-s-a s-u-h-a? ------------------------------------------------?
Kde je nejbližší poštovní schránka? Къ-- е н----------- п------- к----? Къде е най-близката пощенска кутия? 0
K--- y- n---b------- p---------- k-----? Ky-- y- n----------- p---------- k-----? Kyde ye nay-blizkata poshchenska kutiya? K-d- y- n-y-b-i-k-t- p-s-c-e-s-a k-t-y-? ---------------------------------------?
Potřebuji několik známek. Тр----- м- н------ п------- м----. Трябват ми няколко пощенски марки. 0
T------- m- n------- p---------- m----. Tr------ m- n------- p---------- m----. Tryabvat mi nyakolko poshchenski marki. T-y-b-a- m- n-a-o-k- p-s-c-e-s-i m-r-i. --------------------------------------.
Na pohled a na dopis. За е--- к------- и е--- п----. За една картичка и едно писмо. 0
Z- y---- k-------- i y---- p----. Za y---- k-------- i y---- p----. Za yedna kartichka i yedno pismo. Z- y-d-a k-r-i-h-a i y-d-o p-s-o. --------------------------------.
Kolik stojí poštovné do Ameriky? Ко--- е п--------- т---- д- А------? Колко е пощенската такса до Америка? 0
K---- y- p------------ t---- d- A------? Ko--- y- p------------ t---- d- A------? Kolko ye poshchenskata taksa do Amerika? K-l-o y- p-s-c-e-s-a-a t-k-a d- A-e-i-a? ---------------------------------------?
Kolik váží tento balík? Ко--- т--- к------? Колко тежи колетът? 0
K---- t---- k------? Ko--- t---- k------? Kolko tezhi koletyt? K-l-o t-z-i k-l-t-t? -------------------?
Mohu to poslat letecky? Мо-- л- д- г- и------ с в------- п---? Мога ли да го изпратя с въздушна поща? 0
M--- l- d- g- i------- s v-------- p------? Mo-- l- d- g- i------- s v-------- p------? Moga li da go izpratya s vyzdushna poshcha? M-g- l- d- g- i-p-a-y- s v-z-u-h-a p-s-c-a? ------------------------------------------?
Jak dlouho to trvá, než to tam dojde? За к---- в---- щ- п--------? За колко време ще пристигне? 0
Z- k---- v---- s---- p--------? Za k---- v---- s---- p--------? Za kolko vreme shche pristigne? Z- k-l-o v-e-e s-c-e p-i-t-g-e? ------------------------------?
Kde si mohu zatelefonovat? Къ-- м--- д- с- о---- п- т------? Къде мога да се обадя по телефон? 0
K--- m--- d- s- o----- p- t------? Ky-- m--- d- s- o----- p- t------? Kyde moga da se obadya po telefon? K-d- m-g- d- s- o-a-y- p- t-l-f-n? ---------------------------------?
Kde je nejbližší telefonní budka? Къ-- е н----------- т-------- к-----? Къде е най-близката телефонна кабина? 0
K--- y- n---b------- t-------- k-----? Ky-- y- n----------- t-------- k-----? Kyde ye nay-blizkata telefonna kabina? K-d- y- n-y-b-i-k-t- t-l-f-n-a k-b-n-? -------------------------------------?
Máte telefonní karty? Им--- л- ф--------? Имате ли фонокарти? 0
I---- l- f--------? Im--- l- f--------? Imate li fonokarti? I-a-e l- f-n-k-r-i? ------------------?
Máte telefonní seznam? Им--- л- т-------- у-------? Имате ли телефонен указател? 0
I---- l- t-------- u-------? Im--- l- t-------- u-------? Imate li telefonen ukazatel? I-a-e l- t-l-f-n-n u-a-a-e-? ---------------------------?
Znáte předčíslí Rakouska? Зн---- л- т--------- к-- н- А------? Знаете ли телефонния код на Австрия? 0
Z----- l- t---------- k-- n- A-------? Zn---- l- t---------- k-- n- A-------? Znaete li telefonniya kod na Avstriya? Z-a-t- l- t-l-f-n-i-a k-d n- A-s-r-y-? -------------------------------------?
Okamžik, podívám se po tom. Мо----- щ- п------. Момент, ще проверя. 0
M-----, s---- p-------. Mo----- s---- p-------. Moment, shche proverya. M-m-n-, s-c-e p-o-e-y-. ------,---------------.
Ta linka je pořád obsazená. Те--------- л---- п-------- е з----. Телефонната линия постоянно е заета. 0
T---------- l----- p--------- y- z----. Te--------- l----- p--------- y- z----. Telefonnata liniya postoyanno ye zaeta. T-l-f-n-a-a l-n-y- p-s-o-a-n- y- z-e-a. --------------------------------------.
Jaké číslo jste volal / volala? Ко- н---- и-------? Кой номер избрахте? 0
K-- n---- i--------? Ko- n---- i--------? Koy nomer izbrakhte? K-y n-m-r i-b-a-h-e? -------------------?
Musíte nejprve vytočit nulu! Пъ--- т----- д- и------- н---! Първо трябва да изберете нула! 0
P---- t------ d- i------- n---! Py--- t------ d- i------- n---! Pyrvo tryabva da izberete nula! P-r-o t-y-b-a d- i-b-r-t- n-l-! ------------------------------!

I pocity mluví různými jazyky!

Po celém světě se mluví různými jazyky. Žádný univerzální lidský jazyk neexistuje. Jak je to ale s naší mimikou? Mají emoce svůj univerzální jazyk? Nikoliv, i zde jsou rozdíly! Lidé si dlouho mysleli, že všichni vyjadřujeme své emoce stejně. Mělo se za to, že mimika je srozumitelná pro všechny. Charles Darwin věřil, že pocity jsou pro člověka životně důležité. Proto musejí být ve všech kulturách chápány stejně. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že jsou rozdíly i v jazyce našich emocí. To znamená, že naši mimiku ovlivňuje naše kultura. Lidé na celém světě si tedy vykládají a vyjadřují emoce jinak. Vědci rozlišují šest základních pocitů. Jsou to radost, smutek, hněv, znechucení, strach a překvapení. Evropané je však vyjadřují jinak než Asiaté. A ze stejných obličejů můžete vyčíst jiné věci. To prokázaly mnohé experimenty. V rámci těchto experimentů byly lidem na počítači ukazovány obličeje. Ti potom měli popsat, co v obličejích vidí. Existuje mnoho důvodů, proč se výsledky lišily. V některých kulturách se pocity dávají najevo více než v jiných. Intenzitu výrazu ve tváři tedy nechápou všude stejně. Lidé z různých kultur se také soustředí na jiné věci. Asiaté se při čtení emocí zaměřují na oči. Oproti tomu Evropané a Američané se dívají na ústa. Jeden výrazu obličeje však chápou všechny kultury stejně… Je to vřelý úsměv!