Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   bg Съюзи 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [деветдесет и шест]

96 [devetdeset i shest]

Съюзи 3

[Syyuzi 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. А---т-ва-, щом ----лн---т--въ---. А- с------ щ-- б--------- з------ А- с-а-а-, щ-м б-д-л-и-ъ- з-ъ-н-. --------------------------------- Аз ставам, щом будилникът звънне. 0
A---tav--- -hch-- -u--l-i--t-zvy---. A- s------ s----- b--------- z------ A- s-a-a-, s-c-o- b-d-l-i-y- z-y-n-. ------------------------------------ Az stavam, shchom budilnikyt zvynne.
Jsem unavený, jakmile se mám učit. Аз -е---о---а-- --м -р-бв--д- уч-. А- с- у-------- щ-- т----- д- у--- А- с- у-о-я-а-, щ-м т-я-в- д- у-а- ---------------------------------- Аз се уморявам, щом трябва да уча. 0
Az-----mor----m--shch-m-----bva-da--ch-. A- s- u--------- s----- t------ d- u---- A- s- u-o-y-v-m- s-c-o- t-y-b-a d- u-h-. ---------------------------------------- Az se umoryavam, shchom tryabva da ucha.
Přestanu pracovat, až mi bude 60. А- -- спра да ----тя,--о- ---н---- 6-. А- щ- с--- д- р------ щ-- с---- н- 6-- А- щ- с-р- д- р-б-т-, щ-м с-а-а н- 6-. -------------------------------------- Аз ще спра да работя, щом стана на 60. 0
A- -h--e-s-----a --b--ya,----h---sta-a na--0. A- s---- s--- d- r------- s----- s---- n- 6-- A- s-c-e s-r- d- r-b-t-a- s-c-o- s-a-a n- 6-. --------------------------------------------- Az shche spra da rabotya, shchom stana na 60.
Kdy zavoláte? Ко-а -е с- обад-те-по --------? К--- щ- с- о------ п- т-------- К-г- щ- с- о-а-и-е п- т-л-ф-н-? ------------------------------- Кога ще се обадите по телефона? 0
K--a-s---- se-----i-e--- t-l-----? K--- s---- s- o------ p- t-------- K-g- s-c-e s- o-a-i-e p- t-l-f-n-? ---------------------------------- Koga shche se obadite po telefona?
Až budu mít trochu času. Щом--ма- -ек--да---еме. Щ-- и--- с------ в----- Щ-м и-а- с-к-н-а в-е-е- ----------------------- Щом имам секунда време. 0
Shc--m-i-am-sek-nda vr-me. S----- i--- s------ v----- S-c-o- i-a- s-k-n-a v-e-e- -------------------------- Shchom imam sekunda vreme.
Zavolá, až bude mít trochu času. Т-- щ- с---ба-и по -елеф--а---ом---а ма--о -ре--. Т-- щ- с- о---- п- т-------- щ-- и-- м---- в----- Т-й щ- с- о-а-и п- т-л-ф-н-, щ-м и-а м-л-о в-е-е- ------------------------------------------------- Той ще се обади по телефона, щом има малко време. 0
To------e se --ad- p--telefo-a,---chom-i---ma-ko v--me. T-- s---- s- o---- p- t-------- s----- i-- m---- v----- T-y s-c-e s- o-a-i p- t-l-f-n-, s-c-o- i-a m-l-o v-e-e- ------------------------------------------------------- Toy shche se obadi po telefona, shchom ima malko vreme.
Jak dlouho budete pracovat? Кол-о---еме-щ--р-бот--е? К---- в---- щ- р-------- К-л-о в-е-е щ- р-б-т-т-? ------------------------ Колко време ще работите? 0
K---o--rem--s---e -abot-te? K---- v---- s---- r-------- K-l-o v-e-e s-c-e r-b-t-t-? --------------------------- Kolko vreme shche rabotite?
Budu pracovat, dokud budu moci. А---е р-бот-, --ка-о -о-а. А- щ- р------ д----- м---- А- щ- р-б-т-, д-к-т- м-г-. -------------------------- Аз ще работя, докато мога. 0
Az sh-----a--t----dok-to -og-. A- s---- r------- d----- m---- A- s-c-e r-b-t-a- d-k-t- m-g-. ------------------------------ Az shche rabotya, dokato moga.
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. Аз щ- -аб-тя- док----с-- -д-ав. А- щ- р------ д----- с-- з----- А- щ- р-б-т-, д-к-т- с-м з-р-в- ------------------------------- Аз ще работя, докато съм здрав. 0
Az-s--h--r--otya, d---to---m--dr-v. A- s---- r------- d----- s-- z----- A- s-c-e r-b-t-a- d-k-t- s-m z-r-v- ----------------------------------- Az shche rabotya, dokato sym zdrav.
Leží v posteli, místo aby pracoval. Т----е-и --л-г-от-, в-е--- -- -а-о-и. Т-- л--- в л------- в----- д- р------ Т-й л-ж- в л-г-о-о- в-е-т- д- р-б-т-. ------------------------------------- Той лежи в леглото, вместо да работи. 0
T-- -ez---v-l--lo-o--vme-t--d- --bo-i. T-- l---- v l------- v----- d- r------ T-y l-z-i v l-g-o-o- v-e-t- d- r-b-t-. -------------------------------------- Toy lezhi v legloto, vmesto da raboti.
Čte si časopis, místo aby vařila. Т--чете--естн-к,-вм--т- д- с--тв-. Т- ч--- в------- в----- д- с------ Т- ч-т- в-с-н-к- в-е-т- д- с-о-в-. ---------------------------------- Тя чете вестник, вместо да сготви. 0
T-- c---e v-s-nik,--me-t--da sg-tvi. T-- c---- v------- v----- d- s------ T-a c-e-e v-s-n-k- v-e-t- d- s-o-v-. ------------------------------------ Tya chete vestnik, vmesto da sgotvi.
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. Т-й-се-- в к-ъ--а--,---е-т- да с------е-вкъщи. Т-- с--- в к-------- в----- д- с- о---- в----- Т-й с-д- в к-ъ-м-т-, в-е-т- д- с- о-и-е в-ъ-и- ---------------------------------------------- Той седи в кръчмата, вместо да си отиде вкъщи. 0
Toy se---v --ychm--a,-v-e--- d- si -tide -k-sh-hi. T-- s--- v k--------- v----- d- s- o---- v-------- T-y s-d- v k-y-h-a-a- v-e-t- d- s- o-i-e v-y-h-h-. -------------------------------------------------- Toy sedi v krychmata, vmesto da si otide vkyshchi.
Pokud vím, bydlí zde. Д--ол--то-зн----то--жи--е тук. Д-------- з---- т-- ж---- т--- Д-к-л-о-о з-а-, т-й ж-в-е т-к- ------------------------------ Доколкото зная, той живее тук. 0
D-ko---to--n--a,-toy -hi-ee-t-k. D-------- z----- t-- z----- t--- D-k-l-o-o z-a-a- t-y z-i-e- t-k- -------------------------------- Dokolkoto znaya, toy zhivee tuk.
Pokud vím, je jeho žena nemocná. Д-колк--о--н--,-ж-н- -у е болн-. Д-------- з---- ж--- м- е б----- Д-к-л-о-о з-а-, ж-н- м- е б-л-а- -------------------------------- Доколкото зная, жена му е болна. 0
D-ko-k-----nay-- zh-n- mu y---o--a. D-------- z----- z---- m- y- b----- D-k-l-o-o z-a-a- z-e-a m- y- b-l-a- ----------------------------------- Dokolkoto znaya, zhena mu ye bolna.
Pokud vím, je nezaměstnaný. Д-к-лк-т- --а---т-- е-б--------н. Д-------- з---- т-- е б---------- Д-к-л-о-о з-а-, т-й е б-з-а-о-е-. --------------------------------- Доколкото зная, той е безработен. 0
D-k-l---o z--y---toy--e-bezr--ote-. D-------- z----- t-- y- b---------- D-k-l-o-o z-a-a- t-y y- b-z-a-o-e-. ----------------------------------- Dokolkoto znaya, toy ye bezraboten.
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. У--а- --,-и--ч---я- -а -о-д--н--ре-е. У---- с-- и---- щ-- д- д---- н------- У-п-х с-, и-а-е щ-х д- д-й-а н-в-е-е- ------------------------------------- Успах се, иначе щях да дойда навреме. 0
U-p--- -e, in-ch----chyakh -a --yd------eme. U----- s-- i----- s------- d- d---- n------- U-p-k- s-, i-a-h- s-c-y-k- d- d-y-a n-v-e-e- -------------------------------------------- Uspakh se, inache shchyakh da doyda navreme.
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. И-пу-н-х --т-б-с-- -на---щя---а--о--- ---р-м-. И------- а-------- и---- щ-- д- д---- н------- И-п-с-а- а-т-б-с-, и-а-е щ-х д- д-й-а н-в-е-е- ---------------------------------------------- Изпуснах автобуса, иначе щях да дойда навреме. 0
I---s---- a-t--u--, -nach--sh-h--k------oy-- nav--me. I-------- a-------- i----- s------- d- d---- n------- I-p-s-a-h a-t-b-s-, i-a-h- s-c-y-k- d- d-y-a n-v-e-e- ----------------------------------------------------- Izpusnakh avtobusa, inache shchyakh da doyda navreme.
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. Не-нам---х пътя--ина-- щ----- д-йд---а--ем-. Н- н------ п---- и---- щ-- д- д---- н------- Н- н-м-р-х п-т-, и-а-е щ-х д- д-й-а н-в-е-е- -------------------------------------------- Не намерих пътя, иначе щях да дойда навреме. 0
Ne n---r-kh--y--a,-i--c-e sh----k- d- d---a-----em-. N- n------- p----- i----- s------- d- d---- n------- N- n-m-r-k- p-t-a- i-a-h- s-c-y-k- d- d-y-a n-v-e-e- ---------------------------------------------------- Ne namerikh pytya, inache shchyakh da doyda navreme.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!