Konverzační příručka

cs V přírodě   »   bg Сред природата

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [двайсет и шест]

26 [dvayset i shest]

Сред природата

[Sred prirodata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? В--да- ли к-л-т--т--? В----- л- к----- т--- В-ж-а- л- к-л-т- т-м- --------------------- Виждаш ли кулата там? 0
V-zh-ash l----lat- t-m? V------- l- k----- t--- V-z-d-s- l- k-l-t- t-m- ----------------------- Vizhdash li kulata tam?
Vidíš tu horu? Ви-да- ли----х- ---? В----- л- в---- т--- В-ж-а- л- в-р-а т-м- -------------------- Виждаш ли върха там? 0
V-zh--sh--i vy--ha t--? V------- l- v----- t--- V-z-d-s- l- v-r-h- t-m- ----------------------- Vizhdash li vyrkha tam?
Vidíš tu vesnici? Ви-даш ли-с-ло-- т-м? В----- л- с----- т--- В-ж-а- л- с-л-т- т-м- --------------------- Виждаш ли селото там? 0
Vi-h-----li s------t--? V------- l- s----- t--- V-z-d-s- l- s-l-t- t-m- ----------------------- Vizhdash li seloto tam?
Vidíš tu řeku? В---а- л- -ек-т- -ам? В----- л- р----- т--- В-ж-а- л- р-к-т- т-м- --------------------- Виждаш ли реката там? 0
V-z-da-h l---ek-ta t-m? V------- l- r----- t--- V-z-d-s- l- r-k-t- t-m- ----------------------- Vizhdash li rekata tam?
Vidíš ten most? Ви--аш-л- мо-та-т-м? В----- л- м---- т--- В-ж-а- л- м-с-а т-м- -------------------- Виждаш ли моста там? 0
Viz---s---i m---- --m? V------- l- m---- t--- V-z-d-s- l- m-s-a t-m- ---------------------- Vizhdash li mosta tam?
Vidíš to jezero? В------ли е---о---там? В----- л- е------ т--- В-ж-а- л- е-е-о-о т-м- ---------------------- Виждаш ли езерото там? 0
V-zhda-h l- y-ze---o-t-m? V------- l- y------- t--- V-z-d-s- l- y-z-r-t- t-m- ------------------------- Vizhdash li yezeroto tam?
Tamten pták se mi líbí. П--ч-а-а -й--а- м- х--ес--. П------- е- т-- м- х------- П-и-к-т- е- т-м м- х-р-с-а- --------------------------- Птичката ей там ми харесва. 0
P--ch-a---y-- ta---- -ha--s-a. P-------- y-- t-- m- k-------- P-i-h-a-a y-y t-m m- k-a-e-v-. ------------------------------ Ptichkata yey tam mi kharesva.
Tamten strom se mi líbí. Д----то -й --м ми хар---а. Д------ е- т-- м- х------- Д-р-о-о е- т-м м- х-р-с-а- -------------------------- Дървото ей там ми харесва. 0
Dyrvoto-ye---am ------r---a. D------ y-- t-- m- k-------- D-r-o-o y-y t-m m- k-a-e-v-. ---------------------------- Dyrvoto yey tam mi kharesva.
Tamten kámen se mi líbí. Ска--т----к ми х----ва. С------ т-- м- х------- С-а-а-а т-к м- х-р-с-а- ----------------------- Скалата тук ми харесва. 0
S-------t-- -i---ar-sv-. S------ t-- m- k-------- S-a-a-a t-k m- k-a-e-v-. ------------------------ Skalata tuk mi kharesva.
Tamten park se mi líbí. П--къ---й --м--и--а-е---. П----- е- т-- м- х------- П-р-ъ- е- т-м м- х-р-с-а- ------------------------- Паркът ей там ми харесва. 0
P-rk-- -ey t----i---a---v-. P----- y-- t-- m- k-------- P-r-y- y-y t-m m- k-a-e-v-. --------------------------- Parkyt yey tam mi kharesva.
Ta zahrada se mi líbí. Г-ади-а----й-----ми ------а. Г-------- е- т-- м- х------- Г-а-и-а-а е- т-м м- х-р-с-а- ---------------------------- Градината ей там ми харесва. 0
Gr---n-ta-----t----i-kharesva. G-------- y-- t-- m- k-------- G-a-i-a-a y-y t-m m- k-a-e-v-. ------------------------------ Gradinata yey tam mi kharesva.
Tato květina se mi líbí. Ц----то т-- м---а---ва. Ц------ т-- м- х------- Ц-е-е-о т-к м- х-р-с-а- ----------------------- Цветето тук ми харесва. 0
Ts-e-e--------i-kh-resva. T------- t-- m- k-------- T-v-t-t- t-k m- k-a-e-v-. ------------------------- Tsveteto tuk mi kharesva.
Líbí se mi to. С-oр-- мен --в- - -у-ав-. С----- м-- т--- е х------ С-o-е- м-н т-в- е х-б-в-. ------------------------- Спoред мен това е хубаво. 0
S---e- m-----va y--k-----o. S----- m-- t--- y- k------- S-o-e- m-n t-v- y- k-u-a-o- --------------------------- Spored men tova ye khubavo.
Připadá mi to zajímavé. С----д --н --в--е интер-сно. С----- м-- т--- е и--------- С-o-е- м-н т-в- е и-т-р-с-о- ---------------------------- Спoред мен това е интересно. 0
S-ored -en t--- y- in-e-e--o. S----- m-- t--- y- i--------- S-o-e- m-n t-v- y- i-t-r-s-o- ----------------------------- Spored men tova ye interesno.
To je nádherné. Сп--е--------в-----рек-асн-. С----- м-- т--- е п--------- С-o-е- м-н т-в- е п-е-р-с-о- ---------------------------- Спoред мен това е прекрасно. 0
Sp-r----en---va-ye-pr-k----o. S----- m-- t--- y- p--------- S-o-e- m-n t-v- y- p-e-r-s-o- ----------------------------- Spored men tova ye prekrasno.
To je ošklivé. С--р-д ------в- е гро---. С----- м-- т--- е г------ С-o-е- м-н т-в- е г-о-н-. ------------------------- Спoред мен това е грозно. 0
Spor-d-men-t--a ye-gro---. S----- m-- t--- y- g------ S-o-e- m-n t-v- y- g-o-n-. -------------------------- Spored men tova ye grozno.
Připadá mi to nudné. С-o-ед ме--то-- --ск-ч-о. С----- м-- т--- е с------ С-o-е- м-н т-в- е с-у-н-. ------------------------- Спoред мен това е скучно. 0
Spo--- ------v--y------hn-. S----- m-- t--- y- s------- S-o-e- m-n t-v- y- s-u-h-o- --------------------------- Spored men tova ye skuchno.
To je strašné. Сп---д-м-н---ва е -ж--но. С----- м-- т--- е у------ С-o-е- м-н т-в- е у-а-н-. ------------------------- Спoред мен това е ужасно. 0
S-o--- m-n -ov- y--uz-----. S----- m-- t--- y- u------- S-o-e- m-n t-v- y- u-h-s-o- --------------------------- Spored men tova ye uzhasno.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!